4.2.
4.2.
Anotace: .
Najít svůj čas
ve ztracených vejcích kulajdy
lžička drhne o dno talíře
dál už ji nepustí
“To jsou ale šerední psi.”
(myslí si, že ji neslyším)
“To jsou naši?”
najednou se ztratila
———
za mámu
za tátu
za Alzhajmra
“Sám hajzl je to.”
“A ty jsi který?” mračí se překvapeně...
Komentáře (17)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk05.02.2018 18:50:14 odnikud
držím palce, zažila jsem mnohokrát, i když s trochu jinou dg. Chce se mi brečet, když tohle čtu, je to jako zrcadlo...
05.02.2018 19:06:56 Philogyny1
někdy mám pocit, že jsem tak slabá, že už jí nepíchnu ani tu injekci a ten sen nechce skončit...
05.02.2018 00:46:40 Laika
Alzhajmr sámhajzl, celé je to síla... přeji ti štastné podněty pro tvé skvělé básně
04.02.2018 20:26:25 kudlankaW
Toto píše život sám...
Při čtení se ochvívám
trudné
ja řku
trudné
Kudláček
soucítím S Tebou
05.02.2018 15:17:40 Philogyny1
Hlavně mne nelituj, snažila jsem se napsat s humorným nadhledem... :)
06.02.2018 17:36:11 Krysařka
To se ti povedlo skvěle, moc se mi líbí ta atmosféra, i když je to SmuTné, usmála jsem se :)
04.02.2018 14:41:35 Frr
tak jste si to s mámou jenom vyměnili...teď je zas pro změnu ona Tvé dítě
:-D****ST*
04.02.2018 17:06:18 Philogyny1
Jirko, a víš, že přesně tohle mi prolítlo hlavou, když jsme šly z nemocnice? Spadla na rovné chodbě, musela jsem ji držet pevně za ruku, je mi tak po rameno a já si v tu chvilku přišla jako máma.
04.02.2018 14:09:42 uživatel smazán
... těch tipů bych dala klidně i víc:) že ses trefila
04.02.2018 17:01:26 Philogyny1
Jo, tak nějak to bude, děkuji, všechno si prožít sami, abychom pochopili.
09.02.2018 19:45:53 uživatel smazán
:)* přesně
