Svědkem zázraku babího léta

V ručně šitých
rámových botách z italských Benátek
jdu s hřejivým pocitem
v doprovodu babího léta

Uchu lahodí úhozy kožených podrážek

Ten zvuk bych rozpoznal mezi stovkou dalších

Cítím se skvěle
oděn od hlavy až k patě
v černě obarveném lnu

a slunce
žulové kostky cejchuje pravým zlatem

Zakouším vjemy blaha
ne nepodobné pohledům
na to když jsi byla nahá
tehdy v raném našem mládí

Miluji dnešní odpoledne

Jakoby se zastavil čas
spoutaly jej desítky stříbrných vláken
co do obručí mostu umně vplétali mistři pavouci

A přece konce mnohých z nich
odevzdaně poletují v rozpáleném vánku

plně si uvědomuji
že právě já mám to neskonalé štěstí
že mohu být svědkem této sladkobolné scenérie