natura non facit saltum…

všimli jste si někdy
že západ slunce
obrácený o 180 stupňů
vypadá jako schody?

Svět má podivuhodné způsoby
jak přimět k zamyšlení
stejné je to totiž i s mými nedostatky
kdy zakopávám o neviditelný schod
pořád dokola a dokola
dokud mi konečně nedocvakne
dávej bacha na ten schod!

co z toho plyne?
že vše co je na mě v nepořádku
jsou ty neviditelné schody

buď nesu následky
že si nevšímám své chyby
nebo ji napravím

největší vtip ale je
že když konečně
na ten schod stoupnu
a pomyslím si
hele život je přece jen fajn
najednou jauuu
uklouznu po novém neviditelném schodišti
inu vždycky se najdou nové schody
ať dolů nebo nahoru

vzhlédl jsem k obzoru
sluce již zapadlo
za jeden ze zbytnělých kopců
za okny dýchaly sosny
pradávným tichem
tichem indiánů
i horských skal a mechů

stín šplhá po větvích
a zkroucené lístky
kolem sebe kreslí kruh
aby se chránily
před vpádem času

moudrost je panna
cudnost a čistota
všem nabízí tělo
není však jejich tělesností
ale může se stát
vnitřní krásou a ladností