odleh lost...

Anotace: říká se že ztracenost je jen stav mysli, pouze postoj k okolnostem…

jednou se ztratil
i jeho jméno zmizelo
mapa jeho srdce byla překreslena
myšlenky spáleny
paměť vymazána
tak začal žít jiný příběh
s jiným jazykem
přijal nové jméno a původ
a pak znovu a zas
a pak zapomněl

znovu a zas snil o slávě
o tom že jeho počiny budou zvěčnělé
v písních a příbězích
znovu a zas snil o té
co jej bude provázet celým životem
a neustále vzbuzovat vášně a něžnosti
v nezapomenutelných chvílích

znovu a zas psal pro ni
jen aby jí udělal radost
ale odešla když byl v polovině
tak už to dopadá se všemi sny

je tedy lepší žádné sny nemít
na ničem nepracovat
a nepropadat zoufalství
že to není dokončené?

dát přednost útěšnému nenaplnění
nikoli vzpomínkám na činy
nýbrž na rozkoš očekávání
není to dokonalejší a méně bolestné?

kdo má zapotřebí
vlámat se do pustých jeskyní
toužebného naplnění

teď už došel k tomu poznání
než aby se zabýval jmény a původem
příliš ošlehaný větry severními
než aby jej zajímala sláva a jednání

jen tam v horách
ještě může prožívat
něco si nesrozumitelně mumlá
jazykem jako prasklý bubínek
vytlouká rytmus
ve kterém se kývají medvědi
a společnost mu dělá jen kvetoucí niva
vrůstající do skály
pod mlčenlivým horským vrcholkem

jeho rty se usmívaly
tlukot srdce se zpomalil
stále neurčitější tišší
tak jako zaniká ozvěna
a když se podíval vzhůru
viděl jak se vznáší nad zenitem