Oblaka plující podvečerem
Oblaka plující podvečerem
Anotace: ***
Leželi nad sebou
jako žena a muž
Ona v krajkoví červánků
On v temném plášti Mrakomora
byli si
blízcí i vzdálení
oddělení modří blankytu
našlehaného větrem
nemluvili, jen pluli nad sebou
a nebýt slunce
co kreslilo celou tu nádheru
každý by řekl jen
oblaka plující podvečerem...
Jenže ono tam bylo
někde hluboko nad nimi
mírné a jemné
jako světlo lemující obzor
jen ono samo
ve své velkoleposti
propůjčilo jim svou zář
vkreslilo barvu do jejich lící
starorůžovou něhu
paličkovaných okrajů
tomu, co blíž byl hvězdám
a stal se tak na chvíli ženou
a stínu její temnoty
oblačnému muži
co nesl ji
na svých rukách...
Komentáře (15)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Nádhera, mraky by scervenali dojatím, keby si mohli precitat, ako povabne o nich pises...
26.09.2021 20:21:56 | gallatea
...Gábi......To hluboko tak krásně z Tvých pohnutí vyvěrá.....pro mne slovní koncert.....a srdce uslyšelo.....Ji./úsměv/
25.09.2021 22:12:29 | jitoush
ba ano ...k r á s n á :-D* ST*
24.09.2021 22:52:46 | Frr
Díky Jiří ... až jeden z vás, mě naučil vidět krásu nejen oblaků, ale i podzimu...a pak i chvíle vnímání krásy, co jde ze srdce, dokáže otočit atmosféru dne... :)
25.09.2021 07:24:29 | Malá mořská víla
...ST
24.09.2021 21:53:10 | Sonnador
Díky Sonnador co znamená tvé jméno? (klidně do vzkazu:)
25.09.2021 07:45:40 | Malá mořská víla
to je takový "patvar" španělského snílka:)
25.09.2021 08:58:51 | Sonnador
