lessní...

nikdy se nedá věřit všemu
nikdy nemůžu vyslechnout všechno
když se zaposlouchám do všeho co v lese zní co uslyším?
neozývá se jen zvěř vodní živočichové či zvířata žijící ve vzduchu
už nemůžu zachytit zpěv ryb
snad zpívají mlčky v jiné sféře
znějí rostliny skály i dřevo
všechno zní a zní stejně jako kameny
ozývají se kroky zvířat jimiž jsme byli než jsme se stali lidmi
kroky kamenů plodin a věcí jimiž každý člověk byl
to vše zaznívá v lesní noci

zní to uvnitř člověka
ve vzpomínkách na to co vyslechl během života
tance a píšťaly sliby a lži strachy a zpovědi
válečné pokřiky milostné steny
příběhy skutečné i budoucí
to vše zní uprostřed noci

paměť je mnohem víc než se zdá…víš to?
paměť zachovává i to co se má stát
a dokonce i to co se nikdy nestane
jen si to představ
a teď mi pověz
kdo dokáže tohle všechno poslouchat
a uvěřit tomu

na vteřinu jsem dostal závrať
v níž se mi zdálo že slyším všechno
co je v životě opravdu důležité
za mnou se ozval křik nočního ptáka
neslyšel jsem ho
já byl ten křik
byl jsem skřípění lesa zachváceného větrem
já byl ten vítr
byl jsem temnota

křik se rozpustil v třepotání křídel
svět se utišil
les přestal kráčet proti větru
a celá země byla najednou řekou
plnou záhad průhledů a laskavých dobrodružství
řekou nehybnou i prchající
co se vrací z budoucnosti
z časů bez času