Za sKlíčky se zarosilo

Za sKlíčky se zarosilo

Anotace: ....vzpomínka je spojení......a letí.....

 

Vytáhl jsi ji na Světlo Bóží

z chladné díry osamělých srdcí

vytáhl jsi ji jak teplý dech

když probudí půdní podvrství

se všemi těmi klíčky.

A ona si směla pohladit

onu stříbřitou hladkost

aby ji v usebrání uvnitř zakusila a

zkusila ji přenést na příští cestu

sobě svobodně darovanou.

A když čiríkali drobní ptáčci

to houf se zavlnil čilou radostí

tak se v chůzi zakolébala

její pohled usmál se,zjihl a ztratil se

ve vlnách plné vděčnosti.

Zaplavilo jí to vnitřními slzami

vytratila se ve švitořivé lesní vůni

oči zalité vyrostly do vidění - nevidění

kdy tušené obrysy Krásy splývají se srdečními ozvami

kdy vše rozkutálené padá do svých důlků a

propadá se tam kde se přerušené opět

i když jinak spojuje.

Vytáhl jsi ji na Světlo Bóží a

vzal ji svou laskavostí za ruku

nechal jsi slova ve spánku

aby v mlčení Srdce se slyšela

tepem se dorozumívala    bila i byla

a ucho přiložené k Zemi zaslechlo

š umění z nitra.

Vytáhl si ji na Světlo Bóží

a houf Života na moment znehybněl.

 

 

 

Autor jitoush, 07.03.2023
Přečteno 196x
Tipy 25
Poslední tipující: enigman, Malá mořská víla, Iva Husárková, Helen Mum, Sonador, jenommarie, šerý, jort1, Fialový metal, Frr, ...
ikonkaKomentáře (16)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

houfování...

26.04.2023 01:24:22 | enigman

Nesmírně vnímavé a jemné jsou Tvé verše, milá Jituško. Je v nich tolik křehkosti a krásy, že bych si je představovala jako čtení dětem k probouzení jejich představivosti a lásky k životu, zemi...

Po opětovném přečtení, mám pocit, jakoby sluníčko tak trošku svítilo a rosa se tak krásně třpytila a je pratichoučko... Měj se krásně, milá Jituško :-)

11.03.2023 08:48:18 | Helen Mum

...To Tvé půvabné pratichoučko/úsměv/......však proto mám ráda Tvé verše,je v ní též určitá jemná subtilnost....něco,co chvěje se,ale má v sobě Sílu srdce.....děkuji za nákuk.....Ji.

11.03.2023 16:37:09 | jitoush

jsem tu už po třetí... ty Tvé si vyžadují speciální rozpoložení;) a je to krásné a tak jemné... a skutečně osvětluje... nádech a veliké díky za tohle počtení Jituško*

10.03.2023 22:12:35 | Sonador

...Tak ale aj vydechni,jo,do úsměvu......jsem ráda,že se i u Tebe našlo speciální rozpoložení,aby se cestička k básni rozvinula......děkuji za to.....Ji.

11.03.2023 16:34:36 | jitoush

Jituško..půvabněkna..Tak je to..jsi vždy tak jemná ke slovu..že se mám až strach..nadechnout..a na těch..krátkých..zadržení dechu..si pomalu beru..slovo ke slovu.
Jsem ráda, že jsi opět přidala do svého okénka. Zvažovala jsem..zda li jde o lásku..nebo přírodu..nebo o Bohu , vlastně když si přečtu..každou zvlášť..mi vypovídá ** co hřeje * děkuji a krásný večer Jituško. ;)

09.03.2023 21:50:34 | jenommarie

...Nechám Ti to prociťovat po Tvém a nebudu do toho zasahovat..../úsměv/...je to prodchnuto vším a přátelstvím je to korunováno.....Ji.
A děkuji Mmary,že jsi zachytila....a můžeš se plně nadechovat i vydechovat..../úsměv/.....je to subtilní,ale vydrží to ...zdánlivě křehké mnohdy vydrží více...je tam ta jiná Síla...ta laskavá je pružná,ta zhrublá mnohdy puká a rozpadá se v prach.....Ji./úsměv

09.03.2023 22:19:39 | jitoush

Moc TI děkuji milá Jituško za poslanou nahrávku. Opravdu mě potěšilo.
A jak zde píšeš o té křehkosti a její síle..ano JE. Těším se na zahrádku. Už jsem si koupila náhradní fólii na pařeniště a prohlížím zahradní katalog ..co bych tam chtěla kde mít ..letos si ji opět víc osadím a těším se na kytičky. :)).
Krásný den a úsměv posílám.

10.03.2023 08:17:49 | jenommarie

....úsměv.....Ji.

10.03.2023 08:21:00 | jitoush

:)*:))

10.03.2023 08:21:56 | jenommarie

Jak by cvrček psal po mechu verše. Tak hebké vzpomínání a tak pečlivě uspořádané - byť jen hrankou, v oku čtenáře nezadrhly. Bylinko,bylinko, máš to ale dar!*
Příběh básně načínáš skutkem, jejího vytažení z chladného srdce. Dál rozvíjíš verše do čilého života v pěkných obratech a obrazení. "A když čiríkali drobní ptáčci / to houf se zavlnil čirou radostí..." Tedy, jako bych tam byl očitým pozorovatelem a nedutal, abych nevyplašil. "... oči zalité vyrostly do vidění - nevidění..." Tak parádně podaný pohled a hnutí mysly. A hned snítkou navazuje "... srdečními ozvami / kdy vše rozkutálené padá do svých důlků a / propadá se tam kde se přerušené opět / i když jinak spojuje." Krása vjemu v obraznost*
Poté už excelentně míříš do závěru s trochou pohráváním a důvodovou zprávou, kam až tvůj verš chtěl dospět a čtenáři "vyzvonit."
Vždy se na tvé verše moc těším! Jakoby si čtoucího uvrhla do Přírody, a pohltil jej rozjímaví klid. Díky, Jituško. Byl to zde pohodný čas, trávený s tebou*

07.03.2023 22:15:11 | šerý

....Šeráčku, tedy se krapet rdím,trocha i rozpaky do kapsy skočily....učiněný literární rozbor....Však jsem "pokusníček"básnivý, ne věhlasný bard /úsměv/......nu což,tedy děkuji věrný čtenáři....i kdybych jen jednu duši potěšila,tak se báseň nenarodila nadarmo.......Ji./úsměv/

08.03.2023 19:56:38 | jitoush

a bylo to jako purpurový blesk za přívětivého přihřmívání Laskavé bouře* ST*

07.03.2023 20:26:02 | Frr

....To jsou ty bouře "Laskavěnky",obejmou tak pevně a při tom s citem, že nezbývá než se tomu poddat. ...Ji./úsměv/

08.03.2023 19:59:34 | jitoush

I já jsem na moment znehybnila..

07.03.2023 18:21:37 | Lůca

...A ten moment má někdy sílu neskutečnou i....děkuji Lůci....mi těšíš...P.S.A všimla jsem si,že jsi své "story"zakončila,musím si udělat čas na přečtení....Ji./úsměv/

08.03.2023 20:03:23 | jitoush

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí