vizité...

mívám v hlavě
jak se rozbíhám
a věřím
že se dostanu
k tomu lomu

přísahám
že to jde
přes tebe vrbo
vědět
to poprvé
bude
když se postavíš
přede mne

však ty víš
že mám rád
překvapené
pohledy v očích

řítí se na mě
moudře
jako déšť
a smývají vize
v mé hlavě

už je čas?

rozloučit se
tak akorát
všichni už jsou mrtví

je to jisté?

skoro nevěřím
že se probudím
do euforie
a přesto
znova to zkusím
Jaro mé

třeba to tentokrát
vyjde