ve skalách...

ve skalách...

mě někdy napadá
kam tma dopadá

na dno
nebo do náruče?

na blízko
nebo do daleka?

je tma stejná jako voda?

pověz mi
kam se pustíš
když tě zlomí hrana
kam se vypaříš
když se tě dotkne slunce


pod žebro
do srdce
do bolava?

nehodlám to propást

tak nebo tak
pro mě pořád budeš
usměvavá
Autor enigman, 03.04.2024
Přečteno 63x
Tipy 27
Poslední tipující: Malá mořská víla, Vivien, Karolínka, Helen Mum, IronDodo, Alala, Marten, jort1, J's .., Fialový metal, ...
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

hravá ...ST:)

14.04.2024 00:00:29 | Malá mořská víla

až se mi zatočila hlava
v Dierach Janošíka
sevřelo mě
dobolava

ve Výpustku
na Macoše
čísi náruč
ke světlu mě volá

10.04.2024 23:18:45 | Vivien

Krásné, Enigmane, a také - konečně se díky Tvé básni přestanu bát tmy!! Děkuji, moc a moc :-))

05.04.2024 20:33:48 | Helen Mum

tak tam já také našel... dívka však chtěla radši topaz:)*

03.04.2024 15:33:44 | J's ..

ještě že tak :)

03.04.2024 12:29:04 | Chane

Já myslím, příteli, že tmě je vlastní se "rozpustit", rozplynout se pozvolna - ve světle... jenže někdy je to světelný asi příliš pomalý, nebo se ta tma nechce dát...a tak přece jen někam dopadne... nejhůř, když padne do duše, do srdce, a začne se ti tam roztahovat...a je pak na každým, jak si s tím poradí. Úsměv...je dobrej způsob:-):-):-)
Tak ode mne přání co nejpříjemnějšího dne...a co nejvíc úsměvů ať tě dnes pohladí:-)**

03.04.2024 12:28:00 | cappuccinogirl

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí