minerální...

kouzla horské krajiny
stulené pod prastarými stromy
s pokroucenými kmeny
pověsti horské úžlabiny
vysoké hory trčící k nebi
s vyhaslými krátery
a velkolepými výhledy
i skrytá zákoutí
spanilé intimity

v tajuplných zákoutích
barevného podzimu
hřeje mysl jistá poetičnost
a duše ví o mystériích
co jsou napsaná v knihách těla
jakési kouzlo vzkvétajícího dne
pro jednoho uvadajícího muže
a jen tak se procházím
tou pozoruhodnou pečetí původnosti
jež vzrušuje umělce i dobrodruhy

může tak čistému svazku něco bránit?

láska není láskou
když sama projde změnou

ona je vyzařující maják
ani se nezachvěje
v bouřích všelijakých
je bludným srdcím hvězdou

možná je pro někoho měřitelná výškou
však pro mě cenou nezměrná

i když čas zasáhl svým drápkem moji tvář
a zestříbrněl vlas
ona nemění se
v nitru ji navždy uchovám

často se někdo snaží
dokázat že to tak není
tak
zkuste mě o tom přesvědčit
že jsem vlastně nežil
a nikdy neměl rád