Anotace: ...
zamíchal jsem se
v jablečně modrém odpoledni
slunko se zpilo do němoty
a olízalo svaté tváře
všem ctitelům co jej tahali
za rukávy
kromě té mé
neodradilo mě to
redigoval jsem se
loudavě kráčím
po škvarkovém švu
šerloka holmese
v soukromém očku
jako další z Hamletů
za zvednutým límcem
kabátu který nenosím
se zapálenou cigaretou
kterou nekouřím
na stopě zapovězené
všemohoucí Gé
vytesané do prahu
opeřeného aromatu času
bych se troufale pokusil
s plným džbánem burácivosti
zralé na okraji hutnosti
navléci vidličkou perly
na těstoviny
jako rozbušky
co zabořím do nóbl sósu
usmála se nevině
zakroutila oble boky číše
vilně na mě mrkla
posvětila skripty
kryptických tanců
zabodla hrot pera
do mé duše
a
otevřela se
dokořán...
no teď jsem četla nitkovitou, a koukám nejenom marťan v tobě, navíc gurmán, no jdu číst dál
02.12.2024 14:03:10 | Vivien
:-))..škvarkový šev mě dostal.....super..jinak přeji hezké poetické dny..
02.12.2024 07:11:55 | isisleo
Tak... já mám z tohodle dokořán i pusu:-)))
A páč i srdce mám otvorené (to vždy), tak do mě pěkně táhne:-)))
Ale třebas se mnou prožene ten čerstvej vítr z hor a to by nemuselo bejt marný :-)))
Jseš občerstvující, Eni*
02.12.2024 00:38:17 | cappuccinogirl