Anotace: ...
naslouchal jsem dechu krajiny
jak kypí a opadává
když tu náhle skrz ní
perlivě prosákla
proudem přízračnosti
z jisté kvintesence
s ohromivou elegancí
jedna z Arkán
pohladila neklidné nebe mých myšlenek
rozprostřela obsidiánovou sukni
jako baletka v pukrleti
na přivítanou
resuscitovala čas
pohybem namydleného blesku
rozkopla zlatý prach eldoráda
jemně se zakřenila a povídá
nýčko bych vám ráda něco ukázala
byla to malba pozoruhodně působivá
i když jsem nebyl s to přesně říct
co to je a co to má znamenat
snad pohledná žena
co upírala pohled
někam mimo
a vedle ní poblikával sloup
ohnivý i kouřový zároveň
co připomínal totem
ze splývajících tváří
co to ve vás vyvolává příteli?
myslím že to je Theurgie
démonicky prostopášná
i hořce zasněná
a ty tváře jsou její osobnosti
tedy překvapil jste mě
máte podivuhodné vědomosti
milá Anagogé
ne že bych se v nějakém oboru vyznal důkladně
ale vím trochu od toho i onoho ze spousty oblastí
teď se podívejte na tohle
byl to portrét muže
který měl rysy nějak divně nakřivo
protažené jako na povrchu balónku
z jeho obličeje vyzařovalo cosi divokého
a zároveň laskavého
v koutku zapálené žváro
oči přimhouřené co trochu švidrají
vyhledávají a přijímají
i vy jeden šprýmaři
to je čachrář
a je vám trochu podobný
jo to bejvávalo
kdysi jsem putoval s cikány
dělali jsme to nebo něco jiného
prodávali cetky
hráli divadlo
milovali se
věštili budoucnost a tak
tím jsme měli
problém existence vyřešený
dnes je to všechno sešněrované pravidly
a v té síti mizí různé dírky
kterými se mohli bohémové promáčknout ven
takže nejspíš kráčíme tam kam šel Dodo
co s tím? zajiskřila
zavířila kolem mě
v akrobatických vývrtkách
a provoněla vůní dálek
vy tady naoko lkáte
ale přitom tkáte plán
že vy máte něco v rukávu
však já vím že jste malinko šarlatán
inu pár oček v těch mřížkách pořád znám
/vzal jsem ji za ruku tou svou
co byla zakrytá částí oděvu/
a to co je za nimi
s vámi velmi rád prozkoumám
ale no táááákkkkk.... pořád jsme ti kočovní cikáni, umějící se smát jen tak, tancovat na skákal pes, hýřit, blbnout, bláznit... sakra, není to nejlepší co umíme... ???
poslouchám dokument o tom, co lidé vidí před smrtí... to co ani lékaři neumí vysvětlit... silné, silná slova, která by měla padat už při životě, ne jen na jeho konci... je to silné, bezbřehé, síla, kterou znám nejen z poslechu, nejen z dokumetů, ale ptám se sama sebe, nechceme tu sílu, to něco vidět a vědět už během života? nechceme silně žít? ne jen umírat? nebo umírat takhle za života?
pláčeme při těchhle chvílích, cítíme úctu, sílu, možnost... ale proč to nevidíme, když nám nic není ? proč tohle necítíme?
díky šarlatáne :-)
28.06.2025 01:22:09 | zelená víla
inu - s tebou je cesta cíl
protože ty tkáš nějak předem svojí vizí
tam kde už děj pro mnohé běžné zmizí
tam teprv´ řádně ožiješ, byl nudu probudil
a v chloupcích šprýmů začne teprv rej
dostávat punc své podstaty - jít prostopášně v něj :)**
01.03.2025 11:37:16 | šuměnka