spare...

papírový tapír
propích rapírem prostor
a já se prosmýk
tikem v oku gotiky
do podivného allreálu

mezitím ta žena s grácií
jedna z nejpřitažlivějších
co jsem kdy spatřil
vládnoucí šarmem a sebevědomím
zkrátka tím co já neměl
vystoupivší z Tiziana
přistoupila zleva
a sledovala s úsměvem
jestli mi to projde
až došla radiálou
k radikálnímu závěru
vy jste se zase pěkně zmaloval
vypadáte jako glaciální relikt
spolehlivej jak vzduchovka na pouti
co si rád vymejšlí pohádky
tenhle typ umění znám
říká se mu anamorfní
člověk se na vás musí dívat
ze správného úhlu
aby vás uviděl
v té pravé perspektivě
kde jste se tak zmasil?

no to jsem měl zrovna
problém s existencí
když jsem pokoutně prodával
polární voňavku Aurora Borealis
na jednom trhu v Baklažánu
a pak zdrhnul na bladhaundu
pod lavinu v Tibetu
kde mě potkala trochu smůla
když jsem zachraňoval kojence zpod prsa
a žralok mi ukousl kus nohy
jak jsem se potápěl pro ty úžasný perly

načež se ona
se zjevnou snahou udržet vážný výraz zeptala
víte co mi vrtá hlavou příteli
jak se žralokovi povedlo
ukousnout vám končetinu
ale chodilo nechat?

což jsem
se stejně vážným výrazem okomentoval
že jsem ho přemluvil aby mi ho nechal
a pak mu prodal hodinky co nešly

teda musím uznat uculila se
že alespoň tohle zní celkem věrohodně
co si myslíte o válkách příteli

myslím že války
nerozbořily jenom hodně domů
ale rozbouraly taky pěkně to
jak se chováme
a i když už je po nich
zanechávají spoušť a stopy
na spoustu let dopředu
víte co vyznávám Drahá April?
války které nenastanou
jsou předem vyhrané

objal jsem ji
políbil do vlasů
a pak jsme se vydali v plen
do té země
mystériem lásky zaslíbené