falsetloveta...

ocitl jsem se v oddělení luštěnin
ona seděla nízko na zemi
obklopená bílými zídkami
pomíjela skutečný čas
s veškerou svobodou
bloumat
a mohla se napojit
na kterýkoliv směr myšlenek
kterého se jí zachtělo
třeba na duše
či mýtické cestovatele

nabídl jsem jí čaj z egyptského heřmánku
na dně plavalo pár zlatých květů
pokrývající odešlé tam kde leží
jako verše ze staré balady
či tenounká vrstva vonného sněhu

když nikoho nemáte
každý je vaším milým
v košili seprané
do stavu beztíže
a atmosféra se chvěje životem
jako průsvitná vlákna medúzy
s vlajícími chapadly

jsou to tajuplné časy
v éře malých radostí
kdy nebe je mramorové
a v jeho žilkách
ožívají pradávní tvorové

rozlila vůni eukalyptu
na vnitřním okraji
s rudou glazurou
tvarovaném oblinou úst

všechny proudy míří k vám pane

hvala!
jak vám mohu prospět drahá?

ále ztratila jsem rovnováhu
a nevím co s tím

zatoulala se vám radost
řekl jsem klapotem bez zaváhání
bez ní jsme mrtví

jak ji znovu najdu?

víte co dělat když se ztratíte?
kompas funguje tak
propojuje zem a hvězdy
ví kde stojíte
kde je sever
ale ne kam jdete a za čím si stojíte
najděte ty co ji mají
a omyjte se jejich náklonností
možná byste měla vstoupit dovnitř
a zažehnout světlo
pro svatého Sávu
uklidňuje moře lodím
co dál pro vás mohu udělat?

i vy prošedivý čápe
jste na to káp
že vy rád dráždíte
žáby na prameni
zazubila se
popošel byste trochu do leva?
stíníte mi