noční chodci...

noční chodci...

zrnka prachu
ve světle parseků
zpomalila čas
sněhových vloček
tajících v taji tance
na černé vlněné rukavici

možná teď je ta chvíle
abych pověsil sny na hřebík
ačkoli
jsem pořád tím mužem
jen trochu šedivější
možná s méně žihadly
v bzučení vřeten
za písničkou
kličkující
mezi vzletnými verši a zátarasy

kruh se otáčí neporušen
a já běžím dokořán
dokud zase nenarazím
sám na sebe
sběrač prachu noci
v chůzi srdce
co nezávodí s myslí
oproštěné od žalu a lítosti
vstříc nezmapované zemi

vím že nenosíš bílou
bílá je pro panny
děti v létě
nevěsty v parku
tvá je černá
barva tajemství
psanců a tanečnic
básní temnoty

bílá je oslepující
připomíná nevinnost padlých
tvá barva je černá
gangsterka

jsi odstínem ve stínu
hloubka v mém oku
rozmarná prodavačka rozmarýnu
co se umí vlámat do prostoru
pod kůží
linka kam dosáhne rytec

vše co o tobě vím
je v mé paměti
v kropenatých vřesovištích
na dně oceánu pouští
otisky ve shodě okolností

říká se žij v okamžiku přítomnosti
jenže to na co se díváš
je už v tu chvíli minulostí

co s tím?

zkus vzít smyčec
a vyryj do mě budoucnost
s laskavostí

Autor enigman, 10.05.2025
Přečteno 243x
Tipy 31
ikonkaKomentáře (10)
ikonkaKomentujících (10)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

28.06.2025 01:55:49   zelená víla

hmmmm... černobílej svět... odráží tolik barev... díky za něhu, kterou cítím a která je tak důležitá...
jsi možná trochu šedivější
myšlenky tvé plynou a třeští se o kameny a slanost moře... výjimečnost tebe je tiše průzračná v detailech... nikdo neodolá...
dneska mi malá Štěpice objímala a říkala, nikdy, nikdy mě nesmíš pustit, protože já tě nepustím... budu tě držet, pořád... měla bílé šaty, vypadala jako malá čtyřletá nevěsta, čelenku ve vlasech, je snědá, krásná, neskutečně mluví... a budeš se mnou, napořád... dojímala mě... měla jsem pocit, že ji nemohu pustit dál a přitom vím, že ano, že jde dál... že musí jít dál...
ona neví, já ano... někdy se svět fakt zastavuje, možná, že ví... nebo spíš my najednou víme?
a zase je tma... svíčky, tma, hudba, okamžiky, míchám to v sobě... vlastně dobrej drink... je už minulostí? nevím, zatím cítím... zatím se směju a trochu slzy v očích mám...., já vím, že to, co teď píšu je ve vteřině minulost, ale nějak to tak necítím... možná co přetrvává je pořád v nás, nemění se to... je to, máme to... hurrrrráááááá...

líbí

25.05.2025 00:41:49   jablonka

...ty jo...
...ta je...

líbí

11.05.2025 06:56:57   IronDodo

Toto je úžasné! Temné, poetické, plné sily a seba-poznania!

líbí

11.05.2025 00:12:57   cappuccinogirl

ale snům se, myslím, na hřebíku nelíbí, eni:-)
tak jim to nedělej
protože heeej
ani sobě bys tím dobrou službu neudělal:-)*

líbí

10.05.2025 22:01:13   šerý

Tvé poetické kroky chodce, jsou dokonalé. Vyplatí se býti stopařem*

líbí

10.05.2025 10:28:40   šuměnka

byl mistr slepých uliček

i vítěz prázdných udiček

přeborník slepých výrazů

a borec šusem sjezdu

miloval život v odkazu

a chytře běhal v obrazu

kde laskal smyčcem hvězdu :)

*

líbí

10.05.2025 09:02:58   Rafinka

Parádnost!!

líbí

10.05.2025 08:54:35   monarcha stěhovavý

taky jsem rád četl, bezvadné :-)

líbí

10.05.2025 08:21:17   jort1

nemůžu najít hřebík...

líbí

10.05.2025 05:16:36   Iva Husárková

moc ráda jsem četla, děkuji! * moje barva je modrá... :D

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel