Anotace: ...
zrnka prachu
ve světle parseků
zpomalila čas
sněhových vloček
tajících v taji tance
na černé vlněné rukavici
možná teď je ta chvíle
abych pověsil sny na hřebík
ačkoli
jsem pořád tím mužem
jen trochu šedivější
možná s méně žihadly
v bzučení vřeten
za písničkou
kličkující
mezi vzletnými verši a zátarasy
kruh se otáčí neporušen
a já běžím dokořán
dokud zase nenarazím
sám na sebe
sběrač prachu noci
v chůzi srdce
co nezávodí s myslí
oproštěné od žalu a lítosti
vstříc nezmapované zemi
vím že nenosíš bílou
bílá je pro panny
děti v létě
nevěsty v parku
tvá je černá
barva tajemství
psanců a tanečnic
básní temnoty
bílá je oslepující
připomíná nevinnost padlých
tvá barva je černá
gangsterka
jsi odstínem ve stínu
hloubka v mém oku
rozmarná prodavačka rozmarýnu
co se umí vlámat do prostoru
pod kůží
linka kam dosáhne rytec
vše co o tobě vím
je v mé paměti
v kropenatých vřesovištích
na dně oceánu pouští
otisky ve shodě okolností
říká se žij v okamžiku přítomnosti
jenže to na co se díváš
je už v tu chvíli minulostí
co s tím?
zkus vzít smyčec
a vyryj do mě budoucnost
s laskavostí
hmmmm... černobílej svět... odráží tolik barev... díky za něhu, kterou cítím a která je tak důležitá...
jsi možná trochu šedivější
myšlenky tvé plynou a třeští se o kameny a slanost moře... výjimečnost tebe je tiše průzračná v detailech... nikdo neodolá...
dneska mi malá Štěpice objímala a říkala, nikdy, nikdy mě nesmíš pustit, protože já tě nepustím... budu tě držet, pořád... měla bílé šaty, vypadala jako malá čtyřletá nevěsta, čelenku ve vlasech, je snědá, krásná, neskutečně mluví... a budeš se mnou, napořád... dojímala mě... měla jsem pocit, že ji nemohu pustit dál a přitom vím, že ano, že jde dál... že musí jít dál...
ona neví, já ano... někdy se svět fakt zastavuje, možná, že ví... nebo spíš my najednou víme?
a zase je tma... svíčky, tma, hudba, okamžiky, míchám to v sobě... vlastně dobrej drink... je už minulostí? nevím, zatím cítím... zatím se směju a trochu slzy v očích mám...., já vím, že to, co teď píšu je ve vteřině minulost, ale nějak to tak necítím... možná co přetrvává je pořád v nás, nemění se to... je to, máme to... hurrrrráááááá...
28.06.2025 01:55:49 | zelená víla
ale snům se, myslím, na hřebíku nelíbí, eni:-)
tak jim to nedělej
protože heeej
ani sobě bys tím dobrou službu neudělal:-)*
11.05.2025 00:12:57 | cappuccinogirl
byl mistr slepých uliček
i vítěz prázdných udiček
přeborník slepých výrazů
a borec šusem sjezdu
miloval život v odkazu
a chytře běhal v obrazu
kde laskal smyčcem hvězdu :)
*
10.05.2025 10:28:40 | šuměnka