tříště...

zrovna jsem měl pauzu
a tak jsem si zabrnkal na kytaru
když jsem ji spatřil
ve slunečním oparu

měla něco v sobě
snad šťávu z hroznů
žhavá jak plotna
a evidentně ji vítr nepřivál s prázdnou

že už jsem vás někde viděl?

možná
občas zpívám
sklízečům bavlny

pak jste tu správně
a můžete se i zavrtět

i vy jeden bavlníku
netvařte se tak hříšně
u mě neuspějete
jsem totiž zasnoubená
s bohem

štastně?

opatrně pane
abyste si neukousl
moc velký sousto
/ale z očí jí proudila vášeň/
a dodala
zatímco vy se tu pachtíte
já kouzlila

zemi mojí země
kosti mých kostí
krvi mojí krve
ašé
čekala jsem na tebe
ale tys nechtěl zůstat

jen jsem vás chtěl ochutnat

trochu se rozdurdila
vodkaď vlastně jste?

vodtamtaď

doufám že pořád máte ten talisman
co jsem vám dala
budu se za vás modlit
až zahoříte

to bude problém
jsem totiž nehořlavý
ačkoli zápal mám
ale můžeme si před tím zatančit
pochopitelně zcela nevinně

víte milá Perlín
kdekdo se modlí pro ochranu
a očekává přátelství a lásku
jenže ten kdo vám nabízí
jen to dobré
zpravidla za to něco vyžaduje

já nepotřebuji zachránit
uctívám ty prastaré
co ví že prostě existuje
dobré a špatné
ale nehodlají mi určovat
co je správně
nechají mě rozhodnout srdcem
a zablůsoval jsem

to zní poněkud sklíčeně
řekla paradoxně s úsměvem

přesně
blues je magie
posvátnosti
to jsem si přivezl
z domova

chcete říct z pekla?
tam se nechystám
řekla řízně
ale zároveň zaváhala

drahá
budu vám tam držet místo
hned vedle sebe
hrábl jsem do žhavých strun
a svět se rozezněl

existují legendy o lidech
kteří mají dar zahrát hudbu
tak podmanivou
že umí překonat hranice
mezi životem a smrtí
indiáni jim říkají
strážci ohně

ona se rozzářila
myslím že jsem to pochopila příteli
těšte se na mě