Temeno, týl a ohlédnutí do tmy...

Půl prázdnin - ohlédnutí zpět do tmy vnitrobloku, zvony odbíjejí půlnoc. Jakokruh tvoření, mám otevřenou hlavu; dva dny bolehlav, horko, vazelínou polezlé klouby, líná bestie ti dýchá za krk, nálada prolezlá břečťanem a rťutí. Zřejmě boj s virózou pod povrchem plankton z vĕčnosti, pramínky vlasů jak dehet vyhoření, jsi sám, láska spí, s dokonalým zažíváním sebe samé. 

Toužíš se toho zbavit, z toho se vypsat, snad vyspat do noci. Nafouklý jak mĕchuřina pod balvanem, podivuješ se jak Touha vyčítá pánovi snů jeho sebelítost s kapkami sarkasmu. Sedíš se sevřenými dlanĕmi v modlitbĕ: destinace prosby nabývá na nejistotĕ, mezimostí mezi stvořitelem, vesmírem, podvĕdomím a já, má snad z boha strach, aby jej oslovil přímo? Je básníkem, přeci skrytým, v úctĕ zatajeným, a tak jako by se stydĕl před svým božstvím, jako by pokrýval své hladové morny, své tortury, utrpení, pláče, setkání s posvátnem, neb i on i já umí nacítit linku s posvátnem, když mu to tma jeho vize dovolí.

Tuhá, briskní, fialová krev v tepnách na krku, ať povolí to střapaté drama, ta černobílá chmura srdce, existují přece barvy, které ti přítomnost připraví. Blíž k příčinám a bez šeření můj drahý; pĕt dní víření, přísun alkoholu, šumivého vína, slivovice, sladkého výbĕru z hroznů, rúžového ginu na ledu, ponocování na stopovém množství rozpuštĕné extáze a hovory, besedy, konzumace kultury při konzumaci dopaminu, konzumace a vstřebávání inspirace, přesycenost, přehlcenost, přepjatost, stojaté psychosomatické aspekty stavů mysli. 

A teď zotavování, paraleny, paraplexika, vitamíny, C, D, houby kordiceps, mycokomplexy, zinek, hořčík, elektrolyty, otužování, dechová cvičení, modlitby, jako prosba, před oblíbeným slováckým festivalem v Tasovém hájku, čas s přáteli hudbou a svĕtly pod krovy bĕlokarpatské noci. Nádech v krajinĕ bez úzkosti. Spaní na hřišti a prochàzení podél kukuřičného pole.

Odbila půlnoc, vypsali jsme se z našich psychosomatických chmur, které komunikuje i s umělou inteligencí, potácí se městem a doufá, že to přečká, přetrvá, přežije, že abstinence přinese plody, slunce zasvítí, spánek se vryje pod kůži a regenerace udĕlá své.

Impulzy, záblesky, šum ledničky, kocour se šustne na větvi, kočka ve tmĕ bezhlesnĕ v tichu, žena vydechne ze sna - Vše bude dobré, psaní je naše síla, má afirmace, můj vzdor, mé spojení s lepším světem, naše zbraň na skutečné vědomí, loď nad pomíjivostí života, zteč ke klišé, lyrická archa, romantický přelud, terapeutický nástroj uvnitř nekonečných dvojsečných možností slova, tanec slabik na hraně večnosti pod krovy srpnové noci.