Kukla popůlnoční mlhy

Kukla popůlnoční mlhy

Anotace: o poznání lehčí, klubko bezčasí, psavé choutky a experimentální sliny.

 

Zase onen bezvýznamný středoevropský vnitroblok jedné české metropole, bývalá vyloučená lokalita s chránĕným bydlením, post-komunistická patina na fasádách a staré pavlače s hromadou bordelu pod balkóny. Tisíce vĕcí, trámů a fragmentů interiéru, jako by pod našimi okny dopadla bomba, už chybí jen hořící silulety bĕžců a mlha tak hustá jak smog nad pekingským letištĕm, evokuje ve me nehmotné severské bezčasí.

Svĕtýlka naproti co koukaj taky do vnitrobloku. Jsou rozostřeny jak v bílém prachu, jako ohýnek ve svĕtnici nĕkdy mezi hvozdy karpat. Mnoho jich není, málo jich bdí. Kontempluji mezilidský prostor osázený melancholií, jakási krajnost samoty mne dohání poslední léta. Hlavně v noci. V efeméře toho publika, kterému říkáš duše a smrt je prý přeskakující deska. 

Vzpomínám na vzpomínky a na memoáry, na vĕci mizející a lidi co opustili tento svět. Maminka a kamarád Ctirad, oboum jsem četl na pohřbu, pohnutý čas mysli a srdce, společný moment, smutek. Nikdo si nemúžeme býti jistí, kam to vlastně odejdeme. Mystici nás nepoučí, hutnĕ mlčí jako ta bĕloskvoucí mlha prchavé nehmotnosti. 

V tom mi to dojde, jako bys o mĕ vyprávĕl živou autoesej. Kam se podĕla tam touha a ambice vyprávĕt skrze film? Paličaté, drzé, neucelené autorství? Je ve slovech, v hledání, v pamĕti samoty i v mých hudebních fikčních svĕtech, autobiografických momentech, které jsi zatím neslyšel. Jsi štastný, že je ti dnes lépe? 

Ano, hleny mne pustili, ne úplně, ale je to lehčí. Snad i nadĕje se ve mne přelévá, odpočinek bylo potřeba, ještě ten rok dotáhneme, poslechneme pár alb, přečteme pár textů, knih, článků, něco málo napíšeme, připravíme si půdu pro lednové nahrávání a pro herní záležitost hororových přitažlivostí ze studia blopper/ 

Realita je prý dnes již podivnĕjší než fikce. Skutečnĕ? Přesto mĕ to táhne do fikce. Její biografie je neskutečná. Naposledny spatřena ve středoevropské mlze, v kruhu cinenam noir strip klubu, v devadesátkovou hejzu. A já to v ní slyším, ten úskr sága rozplizlý v delayi a střepy frekvencí odkudsi z mimozemské lodi a co to proplétání varhan? Leviathan, móbius a jeho inkoustový král fraktus. 

 

 

Autor Happyyz, 09.12.2025
Přečteno 22x
Tipy 1

Poslední tipující: Tomáš Václav Pohořalý
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.5 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel