nekonečnem...

Možná jsem byl jen unavený
z přemíry nezapomenutelnosti
možná vybledlý
a trochu šedivý
z těch časů
kdy ze mne stahovali kůži
které jsem se stejně nikdy nepřizpůsobil

Hořel jsem
ale nikdo mi neporadil
jak uhasit plamen
co se nedá najít
byl jsem žíznivý
ale déšť mi nestačil

Když tu mezi hvězdami
prostoupila ta co nabízela
všechno dohromady

Ty jsi ten
s kým si přeji
tělo sdílet
řekla rozverně
s odvrácenou tváří
podivuhodně prohnutá
do oblouku rázové vlny

Najdeme si místo
pod hvězdami
s květinou místo postele
jen tak pro radost

Hleděl jsem na ni s úžasem
poslouchal co říká
tak trochu zrozpačitěn
skutečně všechno Drahá?

Povím vám všechno příteli
co jsem se naučila
láska je všechno
tak začnem

a pak mě
nekonečně
políbila