Puntikovaný čert

Anotace: Pohádečka před spaním.

Na staré zaprášené pohovce leží obrovská dortová krabice. I když je stará, stále je nádherně bílá. U víka na otevření sedí namalovaný puntíkovaný rohatý čert. Je celý černý a červené puntíky na něm jen září. Velká červená mašle pod krkem působí svátečním dojmem. Vypadá legračně, zároveň však velice mile.
Před měsícem, když se strhla obrovská bouřka a blesk stíhal blesk, do domu uhodilo. Čert nejdříve pohnul nohou, pak rukou a nakonec skočil z krabice na pohovku. Byl šťastný a veselý, že ožil.
Teď je však moc smutný. Sedí na víku dortové krabice, klátí nohama. „Krabici jsem vydrhnul a připravil pro dort a zase nic! Nikdo nechce krabici s čertem!“ dal se do pláče. „Nechci být pořád sám! Chci slyšet dětský smích a vidět zářící dětské oči!“ Jeho uši zachytily podezřelý zvuk. Podlaha na půdě zapraskala. Olízl ho růžový jazýček. Čert se tak lekl, až mu zežloutly puntíky i rohy. Přátelsky na něho vrtělo ocáskem malé chundelaté štěňátko.
„Bobíku, kdepak jsi? Bobíku, ty uličníku, pojď ke mně!“ To volá Karolínka na svého psího kamaráda.
„Haf!“ štěkl Bobík. Čert skočil a držel se huňatého kožichu. Štěně vyběhlo z půdy.
Slunce, tráva a Karolínka, to všechno čerta nadchlo. Měl i obrovský strach. Nikdy nebyl od svého domova tak daleko. Maminka přinášela Karolínce na zahradu snídani. „Karolínko, tvoje kakao. Honem, pojď sem!“
„Nechci,“ dupla nožkou Karolínka. „Nelíbí se mi ten nový bílý hrneček. Chci svůj starý, s obrázkem!“
„Jen si vzpomeň, jak to bylo. Drcla jsi včera do stolu, kakao se rozlilo a tvůj hrneček se slonem se rozbil,“ řekla maminka. „Nezlob tedy a vypij to kakao!“
Čert, který poslouchal pozorně každé slovo se rozhodl. „Budu bydlet na hrnečku!“ Skočil ze štěněte, hbitě se vyšplhal po ubruse na stůl a objal čistě bílý hrnek.
Karolínka přišla ke stolu, uchopila hrneček a překvapením vykřikla: „Mami, to je krásný čert!“ Kakao vypila už bez trucování. Maminka vzala překvapeně hrneček do ruky. Obrázek se jí líbil také. Pokrčila rameny a odešla zpět do domu. Bobík vyskočil na lavici, pak na stůl a šťastného čerta znovu olízl.