Příběh pro děti 3

Anotace: Příběh pro děti i dospělé s poučením :-).

Máte rádi jablíčka? Moc se mi líbí jabloně, když jsou na jaře bíle obsypané květy a mám ráda jabloně, protože se po nich dobře lozí. Máte rádi planá jablíčka? Jsou krásně kyselá, ale někdy z nich bolí bříško. Ale chci se vás zeptat, jaké jablíčko se vám líbí více? Ze zahrádky, čerstvě utržené z větve, nebo z obchodu? Zatím přemýšlejte a já vám povím krátkou příhodu.
Jak jsem už řekla, mám moc ráda jablíčka. Pokaždé si jedno vezmu na svačinu do školy a moc se těším na velkou přestávku, kdy se můžu zakousnout do toho šťavnatého ovoce. Jednoho dne jsem si jako obvykle vzala do školy jablíčko. Bylo krásné, kupované, zelenkavé a vypadalo moc šťavnatě. Ve škole jsem se na něj moc těšila a když jsem si ho vytáhla o velké přestávce, čekalo mě zklamání. Natěšeně jsem se zakousla do toho jablíčka, ale kousanec i celé jablko jsem musela vyhodit. Celý vnitřek jablíčka byl úplně shnilý, ale venku to nebylo vidět. Z venku bylo jablíčko krásné, lesklé a nikdo by ani nemohl tušit, jak je vevnitř prohnilé.
Povím vám tajemství – my lidé jsme často jako jablíčka. Někteří lidé jsou přesně jako to moje jablko ze školy. Vypadají krásně, pěkně vystupují a mluví a vypadají, že mají plno dobrých vlastností. Ale pak, když je lépe poznáme, někdy se může stát, že zjistíme, jak křičí, vztekají se, lžou, podvádí a chovají se nehezky. Stejně jako jsem zjistila já po kousnutí do jablka. No ale pak jsou ještě jablíčka ze zahrádky, které mohou být padané, otlučené a moc se nám třeba nelíbí. Po kousnutí ale zjistíme, jak moc jsou šťavnaté a dobré. A zase je to u lidí stejné. Někteří lidé jsou třeba zamlklí, možná ani podle nás moc hezky nevypadají, jenže když se s nimi dáme více do řeči, zjistíme, že jsou třeba chytří, hodně toho znají, ve věcech se vyznají a jsou přátelští.
Myslím, že znáte příběh, kdy Samuel pomazal Davida za krále. Samuel hledal vysokého pěkného chlapce, a zatím David byl jiný. Ale Pán Bůh Samuelovi řekl důležitou větu: „Nehleď na jeho vzhled ani jeho vysokou postavu, neboť já jsem ho zamítl. Nejde o to, jak se dívá člověk. Člověk se dívá očima, Hospodin však hledí srdcem.“ A tak bych vám moc přála, abyste lidi neposuzovali podle toho, jak vypadají, ale jací jsou doopravdy a jak se chovají k vám, vašim kamarádům i druhým lidem.