Veverka Bambulka a živá voda

Anotace: ..pro marůdky - jméno si klidně vyměňte podle potřeby :o)

Sbírka: Pohádky pro Toníčka

Znáte někdo Toníka, děti? Je to střapatý okatý kluk, co má rád svoje hračky a kamarády, taky zvířátka a rád mlsá. Co říkáte? Maminku a tatínka? No jasně, ty má ze všeho nejradši přece.

Ale teď je chudák nemocný, něco ošklivého mu vlezlo do nosu nebo do krku a teď ho to trápí. A tak Toník musí ležet v posteli a léčit se, aby brzy zase mohl dělat všechno, co má rád.

A představte si, dozvěděla se o tom zvířátka. Že jich ve městě moc nevídáte? To je pravda, bojí se aut a taky lidí, ale přesto některá bydlí nedaleko vás. Třeba veverky, těch je i ve městě dost. A jedna z nich zaslechla ve večerních zprávách pro zvířátka z města Aše, že Toníček je marůdek. A bylo jí to moc líto, protože sama už jednou nemocná byla a věděla jaké to je, když někoho malého trápí nemoc.  A rozhodla se Toníčkovi pomoct.

Věděla z pohádek pro zvířátka a malé děti o živé vodě. To je ta nejčistší a nejlahodnější voda na světě, která umí léčit nemoci a hojit rány. Hodné maminky z ní dělají léčivé čaje a hojivé polívky, ale těžko se ta voda hledá a Toníčkova maminka už doma žádnou neměla. Bylo období nemocí a všechnu už ji vypotřebovala. To všechno povídala moudrá sova v těch zprávách, tak veverka Bambulka (to jméno jí rodiče dali, protože měla ocásek jako velikou bambuli) honem utíkala na tajné místo nedaleko Toníčkova domu, aby jim aspoň trošku té vody přinesla. Nabrala do svých malinkých paciček tolik kapek, kolik mohla a hopkala za Toníčkovou maminkou. Bylo to těžké, nechtěla ztratit ani kapičku. Vyskočila na okno u kuchyně a lehounce do něj několikrát kopla nožkou.

“Co to je za zvuky?” – podivila se Toníčkova maminka a vykoukla ven.

“Ahoj, Toníčkova maminko” – řekla Bambulka a honem jí řekla všechno o zprávách a že jí nese pár kapiček živé vody, aby si přinesla co největší láhev. Maminka  honem poslechla, protože věděla, že pár kapek té kouzelné vody se dokáže proměnit i v několik litrů, když je potřeba někoho uzdravit. Pěkně pak Bambulce poděkovala, za odměnu jí dala několik oříšků a honem pospíchala uvařit Toníčkovi něco dobrého a léčivého.

 fotku jsem potkala na FB - a k ní mě pak pohádka napadla..