Smutné vytí

Smutné vytí

Anotace: Tato pohádka či pověst se nevztahuje k žádnému místu a vesnice v ní uvedená je vybraná naprosto náhodně.. Mimochodem jedná se o mou slohovou práci do českého jazyka..Prosím komentujte..

Kdysi Nezamyslice nebyly nic víc, než pár stavení stojících kousek od sebe. Nikdo tehdy ještě nevěděl nic o počítačích, dokonce ani o elektřině. Střechy domků byly ještě z dřevěných došků a topilo se v kamnech, u kterých sedávaly staré babičky a povídaly dětem i dospělým krásné pohádky a pověsti. Pro dospělé měly ty víc ze života a také ty smutné a pro děti ty s čerty a lesními vílami. Tu, kterou Vám chci vyprávět já, by rozhodně dětem neřekly.

V těch časech se krajem okolo řeky Moravy toulal chlapec se psem. Jmenoval se Terid. Měl hnědé krátké vlasy a zelené laskavé a upřímné oči. Pes byl menší, ale veselý, neustále pobíhal a poskakoval okolo Terida. Úplně ho zbožňoval a nešel by od něj na krok. Terid ho měl také rád, byl to jeho jediný kamarád.

Jednou je cesta zavedla i k Nezamyslicím. Byla zrovna zima, mráz štípal do tváří a na nohách všechny zebalo. Již se stmívalo, proto chtěl Terid poprosit místní o přespání. Zaklepal na dveře nejbližšího domu.

"Dobrý večer přeji," pozdravil slušně, když se otevřely dveře. Za dveřmi stál vysoký muž robustní postavy.

"Dobrý, co chcete?" zeptal se ten muž.

"Nebylo by u Vás kde přespat?" optal se Terid.

"Bohužel ne," řekl pán toho domu a zavřel dveře Teridovi před nosem. Terid se otočil a přešel k dalšímu domu.

Tam se mu však nevedlo lépe. Starý hospodář před ním přibouchl dveře, aniž stačil promluvit. Terid to zkusil ve všech staveních, ale nikdo ho k sobě nevzal. Zřejmě je vystrašili kolující zvěsti o hrůzných lupičích, kteří pozdě večer vpadli do domu a vyloupili ho.

Teridovi a jeho psovi nezbylo nic jiného než hledat aspoň nějaké provizorní přístřeší venku. Jelikož nikde žádné nenašli, Terid se rozhodl, že přespí v krmelci v nedalekém lese.

Začal se tedy brodit sněhem směrem k lesu. Nohy se mu bořili do té zmrzlé vody, ale nesměl se zastavovat. Plahočil se dál, ale byl již unaven. Předchozí cesta a nedostatek jídla si vybíraly svou daň. Ospalý nezvládl vytáhnout nohu ze závěje sněhu a spadl. Už se nemohl zvednout. Ve své ospalosti si řekl, že si chvilku zdřímne, a pak bude pokračovat. Snad mu únava zatemnila mysl, ale udělal tak. Ještě než usnul, všiml si, že se jeho pes chvěje zimou, proto si svlékl kabát a psa do něj zabalil. Po chvíli pes usnul též.

Probudil se až někdy uprostřed noci. Packami zkusil probudit svého pána. K jeho překvapení byl jeho pán studený. Rychle se zvednul, až z něj spadl kabát. Pokoušel se svého pána vzbudit, dokonce ho trochu kousnul, ale jeho pán se neprobudil. Byl mrtvý.

Pes zakňučel a začal smutně výt. Lidem v nedalekých staveních, kteří toto vytí slyšeli, bodalo u srdce. Pes vyl celou noc. Až k ránu, když začalo vycházet slunce, přestal. Skácel se mrtev vedle svého pána.

Od té doby již uplynulo mnoho času a Nezamyslice se mnohem zvětšily. Na místě, kde ti dva naposledy vydechli, se již postavily domy. Když je zima a zrovna svítá, jejich obyvatelé mohou slyšet smutné vytí toho nešťastného psa.
Autor Liondande, 18.11.2007
Přečteno 443x
Tipy 1
Poslední tipující: hell
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

připomíná mi to tu novinovou zprávu, jak se ztratil chlapecek, se psem, bylo chladno, on si lehl na svou bundicku, pes ho hřál, ale neuhřál. Chlapeček to nepřežil, ale ten pes, byl stejne statecnej, jako tady ten tvůj.
Hezká povídka, vím že slohy mají být krátké, ale zkus to rozvést.

22.01.2008 09:36:00 | C.alwen

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí