Šachová pohádka

Šachová pohádka

Bílého krále jsem znala dosti dobře.
Vyjma začátku hry stával většinou na pravém křídle bílého vojska, obklopen rošádou svých věrných, a zatímco jeho dáma podnikala smrtonostné výpady do protivníkova pole, on se cítil zoufale osamělý.
Strávil už takhle řadu partií, protože bílá armáda dosud nikdy neprohrála, a tak se bavil
představou, že šachovnice je zvláštní klaviaturou se spoustou černých a bílých klapek, vymýšlel složité skladby pro šestnáctičlenný orchestr a těšil se, že jednoho dne se možná něco stane, co přinese změnu ...

Šla partie za partií, ale nedělo se nic. Bílý král už začínal mít pocit, že jeho existence v koutku šachového pole je vlastně úplně zbytečná a nepotřebná, a že by snad bylo nejlepší to celé definitivně a jednou provždy vzdát ... když tu spatřil Černou královnu. Jeho střelec učinil banální a neodpustitelnou chybu, která ho stála svobodu a způsobila, že Bílý král poprvé ve svém šachovém životě uviděl protivníkovu dámu. Bílá věž sice okamžitě vykročila do obranné pozice a donutila královnu k ústupu ... ale král už byl ztracen.

- "Miluji Vás !!!" - vzkazoval jeden bílý pěšák za druhým, dříve než upadl do černého zajetí.

-" Nemohu Vás milovat. Propusťte mého krále !" - křičela Černá královna nad hlavami svých poddaných.
Černý král se totiž zrovna ocitl ve velice ošemetné situaci, která silně zaváněla matem. Bude stačit pár promyšlených tahů, a partie skončí jako obvykle.
Vzkazy a vyznání bílého panovníka umlkly. Přestal Černou královnu obtěžovat a choval se korektně, jak přikazovala dvorská etiketa. Jen ...

V následujícím tahu udělalo jeho vojsko naprosto nepochopitelnou strategickou chybu a přišlo o jednoho z jezdců. V obklíčení černého krále byla rázem trhlina.
V dalším tahu padla bílá věž, v několika následujících pak střelec ze strany dámy, dva pěšáci, kteří dosud přežívali v bezpečí u kraje šachovnice, a sama Bílá královna.

Blokáda kolem velitele černého vojska se totálně rozpadla, a co víc, nyní to byl Bílý král, kdo se ocitl v ohrožení. Když v následujícím tahu soupeře padl i poslední bílý jezdec, byl král vydán napospas černým.
Už ani neutíkal, bylo to zbytečné. Přišel o všechno a zůstal úplně sám ... Postoupil jen o jediné pole, a tím se dostal do cesty Černé královně.
"Šach - mat..." - pomyslel si, když viděl, jak se dáma chystá k poslednímu tahu partie.
Začala jej ... ale nedokončila. Naprosto neočekávaně a proti všem pravidlům se zastavila tváří v tvář Bílému králi ... a ten ji vzal.

Vojsko Černého krále tehdy poprvé ve svojí historii zvítězilo, a pak ještě mnohokrát za sebou. Zdálo se, že bílým přestalo přát válečné štěstí. Černý král se však nemohl zbavit podezření, že to má co dělat s jeho dámou...
Autor Hesiona-Essylt, 08.05.2009
Přečteno 784x
Tipy 18
Poslední tipující: Frr, Krahujec, CULIKATÁ, KockaEvropska, shakespeares, Ariella13, Bíša, Nienna, Severka, Tempaire, ...
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Pěkný,šachy jsou bezva hra:))

08.09.2010 07:42:00 | CULIKATÁ

Borka ty!

05.11.2009 18:33:00 | Corsica

Šachová pohádka i pro nehráče šachu. :)

20.10.2009 15:01:00 | KockaEvropska

Moc vám děkuju, s povídkami většinou úspěsch nemám.

09.05.2009 09:14:00 | Hesiona-Essylt

Ano, nikdy by mě nenapadlo napsat povídku na toto téma a vlastně ani nějakou číst, protože šachy moc neovládám, ale tohle bylo vážně poutavé a já to s chutí dočetla do konce..za to ST :)

08.05.2009 22:40:00 | Tempaire

navzdory pravidlům šachu... moc dobře se mi to četlo :o)

08.05.2009 22:02:00 | hanele m.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí