Perníková Chaloupka

Tak tedy začneme znovu, od začátku.
Ten příběh už vypravovali mnozí a mnoha různými způsoby.
Je to příběh: O PERNÍKOVÉ CHALOUPCE


V jedné nejmenované zemi jejíž mezinárodní poznávací značka je CZ., žil jeden feťák
říkejme mu třeba Lojza.
Jednoho dne když zrovna nebyl příliš sjetý Pervitinem a mněl jak se říká světlou chvilku
mu došlo , že je nejvyšší čas změnit působiště neboť místní protidrogové oddělení mu již nějakou dobu nepříjemně šlapalo na paty . Naložil tedy svou malou varnu Pervitinu zvaného též Perník nebo také Čeko svých pár osobních věcí, černého kocoura , kterému říkal Čert do osobního auta značky Trabant a vyrazil hledat svou zemi zaslíbenou, kterou hodlal zaplavit tou báječnou drogou - Pervitinem.
Cestou se vyhnul devateru dálnicím , nespočtu výmolům a děrám na okresních silnicích a také mnoha a mnoha silničním kontrolám , na mnoha benzínových pumpách natankoval spousty litrů nekvalitního - vodnatého- benzínu-mix- o kterém bila obsluha oněch benzínek přesvědčena , že si s ním Lojzův trabantík neporadí a s kterým si k jejich vzteku hravě poradil a za který jim Lojza na oplátku zaplatil mnohem nekvalitnějším Pervitinem. Tím bil účet vyrovnán samozřejmě ve prospěch Lojzy a on pokračoval ve své cestě.
Až jedné deštivé tmavé noci dostal smyk a octl se na cestě , která ho dovedla na mýtinu , kde stála podivná chatrč. V okně bylo vidět ve světle svící míhají se postavy , asi dvou lidí. Lojza čekal dlouho , až ho pomalu začala přemáhat únava , aby se trochu probral zapálil si jonta. V malém trabantíku se během chvíle nedalo dýchat jak byl naplněn marihuanovým dýmem což otrlému feťákovi jakým Lojza byl nevadilo , ale byl tu ještě kocour , který nebyl tak otrlý a proto nemněl takovou výdrž - byl to teprve feťák začátečník- a tak se začal dobývat z malého auta ven Lojza stáhl okénko , aby vyvětral , ale to neměl dělat, kocour hbitě vyskočil ven a pelášil směrem k chatrči, Lojza vyběhl za kocourem a volal na něj : ,,Čerte, Čerte!!" , byl však už tak sjetý ,že po několika metrech zakopl o vlastní nohu a upadl rovnou do malého rašelinového jezírka. Naštěstí se mu z něj brzy podařilo vyhrabat - ó jak velkou moc má marihuanové opojení- a potácel se dál k chatrči. Řev a hluk způsobený Lojzou nemohl samozřejmě zůstat nepovšimnut a tak se stalo , že ve dveřích chatrče se naráz objevily dvě postavy ,,Čerte!" stačil ještě vykřiknou Lojza než si podivných postav všiml. Všichni zůstali na chvíli stát jako přimražení a jenom na sebe beze slova zíraly , Lojza svým tupým zfetovaným pohledem , postavy ve dveřích vyděšeným pohledem ve vyvalených očích. Po chvíli tich lesa prořízl nelidský jekot tří hlasů!! Zatím co obyvatelé chatrče se s ukrutným řevem: ,,Čert , čert , ďábel!!" hnaly do lesa Lojza se naopak hnal do chatrče s řevem: ,, Čerte, Čerte!!"
Tak se z Lojzy aniž to sám zatím tušil stal majitel chatrče a z jejích dosavadních obyvatel bezdomovci. Když se Lojza trochu vzpamatoval a uvědomil si že je uvnitř chatrče začal si zvědavě prohlížet kde se to vlastně octnul. Za pár okamžiků už plánoval jak se tu zabydlí , zařídí si malou laboratoř a začne vařit kvalitní Pervitin. Během několika týdnů proměnil jednu místnost na malou varnu a dal se do díla. I kocour Čert se k němu vrátil.

Tito by mohl být konec pohádky, ale není.

Lojza si po nějaké době kdy v chýši pobýval a vařil Pervitin vytvořil z dřevorubců a uhlířů , kteří pracovali v nedalekém lese malou skupinu konzumentů a následně i dealerů , kteří jeho kvalitní Péčko dodávali do královského města .
Místní opilci - a těch byla ve městě drtivá většina obyvatel- si brzo zvykli vylepšovat své alkoholové dýchánky i trochou Pervitinu. Pomalu , nenápadně , přes chudší příbuzné těch , kteří sloužili u dvora se tato kratochvíle dostala i na hrad a pak bylo pouhou otázkou času kdy pronikne mezi šlechtu a nakonec do samotné královské rodiny.

A stalo se.

Zdejší král měl dceru , princeznu Kláru. Princezna šestnáctiletá dívka, bezstarostná , rozmazlená a krom toho všeho pořádně unuděná, asi tak, jak se dá od dívky jejího věku a postavení čekat
Jednou , když byla princezna tak protivná ,že to bylo až k nevydržení napadlo chůvu , která jen tak mimochodem patřila k okruh těch kteří odebírali a užívali Lojzův kvalitní Pervitin a mněl s ním jen ty nejlepší zkušenosti , pomocí drogy toho královského spratka zklidnit. Pervitinová metoda spolehlivě zabrala a obě - jak chůva , tak princezna- bily spokojené.

S čím však nikdo nepočítal byli dvě věci , ta první drogová závislost princezny a ta druhá drak!! Obojí se však nenápadně , avšak s neochvějnou u jistotou dostavilo nejprve závislost a pak i drak.