Perníková Chaloupka

Nyní bylo potřeba nastalou situaci řešit , neboť , zatímco princeznina závislost na Pervitinu byla jí samotnou i její chůvou dobře střeženým tajemstvím , přítomnost draka jehož přílet se rozhodně nedal přehlédnout , ať už proto , že to nebyl žádný drobeček , ale statný devitihlavák tak i proto , že ihned po svém příletu vyslal ke králi posla s výzvou aby mu neprodleně byla vydána královská dcera , která měla být přivedena k jeho sluji ve skalách za městem ( zatím však nebylo jasné zda k večeři či jako nevěsta ). A pokud si myslíte, že král svolal rádce a naslouchal jejich moudrým radám tak se tedy pletete. On sám si věděl rady a hned začal jednat. Podle toho co si přečet v pohádkových knihách dal vyhlásit , že dá ruku své jediné dcery princezny Kláry a půl království tomu kdo draka zahubí a nebo alespoň vyžene. Jenže ani v okolních královstvích nežily úplní tupci nebo dementi, i v okolních královstvích mněli jejich panovníci přečteno mnoho pohádkových příběhů , a věděli , že ne vždy musí vše dobře dopadnout a jsou případy kdy věc dopadne špatně a skončí obrovskou katastrofou ( to nejspíše nemněli z pohádkových knih , ale z docela jiného druhu literatury , kdo ví ). Právě zde patrně spočíval důvod toho , že se královští synci nemněli k tomu aby se zrovna hrnuly do zápasu s drakem a to i přes příslib ruky královské dcery a poloviny království. Feťák Lojza zatím o událostech , které naplnily nejen hrad , ale i podhradí vzrušením , neklidem a tak trochu ( opravdu ,ale jen trochu ) i smutkem , protože bylo více méně jasné , že s největší pravděpodobností vše nedopadne právě nejlépe a v celém království bude vyhlášen smutek a to bude mít za následek přinejmenším dočasné uzavření hospod a tím omezení přísunu Lojzova kvalitního Perníku na kterém byla většina obyvatelstva stejně již závislá.
ve dvé chýši , které se mezi lidmi začalo říkat Perníková chaloupka připravoval další várku Péčka a byl zabrán do svého díla které jak věřil je ku prospěchu celému království. A vlastně je to i pravda. Lojzovo zboží bylo známo svou kvalitou i účinky v širokém a dalekém okolí a považováno za jistý druh požehnání. Když však již delší dobu žádný Perník z Lojzovy snad nejlepší várky neubýval a i finance se začali tenčit začal se i on zajímat proč k tomu došlo, co je příčinou této náhlé změny v donedávna tak úspěšném podnikání. Netrvalo dlouho a přes síť dealerů a konzumentů Pervitinu se dozvěděl o drakovi , který byl příčinou jeho potíží a o tom ,že král nabízí ruku své dcery a k tomu půl království tomu kdo draka zneškodní. Od té chvíle začal Lojza spřádat plán , jak draka zlikvidovat a dostat se se svým zbožím zpět ke klientům a nádavkem získat princeznu a minimálně půlku království. Jeho plán byl vcelku jednoduchý a přímočarý až průhledný , prostě takový jaký jeho profetovaný mozek navyklí uvažovat pouze Pervitinových dimenzích a hlavně pod vlivem této drogy dokázal vymyslet. Uvařil pořádnou várku Pervitinu dohodl se s králem , že bude dělat prostředníka při předání princezny drakovy.
Jednání proběhlo lehce a bez větších problémů, jen v jednom Lojza drakovy nechtěl ustoupit a tvrdohlavě stál na svém: ,, Draku , přece nemůžeš tak dobrý obchod přejít jen tak" naléhal na draka Lojza ,, musíš to řádně oslavit , jinak ztratíš respekt a lidi se tě přestanou bát a co hůř možná se na tebe vypraví a budou tě chtít zabít !!" Tato Lojzova řeč nakonec po dlouhé době draka přesvědčila , hlavně se bál toho ,že by ztratil respekt než toho ,že by se kdokoli odvážil, třeba jen ve snu , pokusit se ho zabít. Bylo tedy ihned dopraveno velké množství sudů s vínem a také pivem a Lojza s drakem se do zapíjení. Trvalo dlouhou dobu než víno a pivo draka zmohlo, ale Lojza bil trpěliví a čekal na svou příležitost , když přišla neváhal a podstrčil mu pořádnou dávku Pervitinu. Pervitin a alkohol splnili své , drak bídně zdechl na předávkování drogou v kombinaci s velkým množstvím alkoholu. Pak už šlo vše jako po másle , nejprve Lojza obnovil obchod s Pervitinem , poté se oženil s princeznou a až nastane čas zajisté dostane i slíbenou polovinu království. Zatím však vesele začali fetovat a jak se v pohádkách říká: ,, Jestli neumřeli fetují tam vesele dosud."
Nu a to je konec pohádky O Perníkové chaloupce!!