Poslední komentáře
Nalezeno 1000 záznamů. Zobrazuji 941-960.
DNES SVĚT PŘIŠEL O KUS DOBRA Publikoval(a): cappuccinogirl | Básně » Smutné
...i zítra vyjde slunce*
život jde dál, jako by se nic nestalo
jenom pár lidem puká srdce
22.02.2026 23:54:26 | cappuccinogirl
DNES SVĚT PŘIŠEL O KUS DOBRA Publikoval(a): cappuccinogirl | Básně » Smutné
do toho objetí se schoulím, i když jen na chvilenku v představě, i tak pro mne moc znamená**
22.02.2026 23:45:04 | cappuccinogirl
DNES SVĚT PŘIŠEL O KUS DOBRA Publikoval(a): cappuccinogirl | Básně » Smutné
...i ona je mý světlo, vždycky byla, stejně jako táta, a vždycky bude**
22.02.2026 23:43:09 | cappuccinogirl
DNES SVĚT PŘIŠEL O KUS DOBRA Publikoval(a): cappuccinogirl | Básně » Smutné
děkuju, kočenko**
22.02.2026 23:42:16 | cappuccinogirl
DNES SVĚT PŘIŠEL O KUS DOBRA Publikoval(a): cappuccinogirl | Básně » Smutné
i po tátovi jsem v genech podědila a to je pro mne i jako pro ženskou taky poklona, jsem ráda za ten vnitřní mix**
22.02.2026 23:41:25 | cappuccinogirl
DNES SVĚT PŘIŠEL O KUS DOBRA Publikoval(a): cappuccinogirl | Básně » Smutné
tiskni, šeráčku, hřeješ
připadám si jak zraněná umrněná holka, co musí hrát tu dospělou
a zoufale se jí nechce, moc to bolí*
22.02.2026 23:38:19 | cappuccinogirl
DNES SVĚT PŘIŠEL O KUS DOBRA Publikoval(a): cappuccinogirl | Básně » Smutné
moc si vážím...moc potřebuju...myslela jsem si o sobě, že jsem silná, a jo, asi nejsem zrovna třtina, taky přirozeně podpírám, ale nezvládnu to pořád...takže děkuju moc, neodmítnu, podpora pomáhá*
22.02.2026 23:35:07 | cappuccinogirl
DNES SVĚT PŘIŠEL O KUS DOBRA Publikoval(a): cappuccinogirl | Básně » Smutné
jen ať přichází
i já se u ní budu pořád držet
je ve mně***
22.02.2026 23:32:04 | cappuccinogirl
Když větve pějí; Publikoval(a): Aotaki | Balady, romance » Ostatní
Neskutočne krásne
22.02.2026 23:20:55 | Bosorka9
Neděle s dronem Publikoval(a): petr.ix | Miniatura, hříčka » Ostatní
smrt dorazila i k nám
a život se jen ušklíb
tolikrát to tu už bylo
nic novýho pod sluncem
jenže mně to otřáslo světem
22.02.2026 23:15:00 | cappuccinogirl
otec v stope Publikoval(a): mzub | Básně » Smutné
dnes nedokážu reagovat
den má váhu skály
ale cítím vazbu, která si mě tu přidržela*
22.02.2026 23:10:52 | cappuccinogirl
Věřím, že to jednou zvládneš... Publikoval(a): Ž.l.u.ť.á.k. | Básně » Ze života
A přitom nemluvím ani k jednomu z nich...:-)
Díky, Pip. Dobrou:-*
22.02.2026 23:02:23 | Ž.l.u.ť.á.k.
Hory stříbrných penízků - Hochschwab Publikoval(a): Fidornik | Ostatní próza » Příroda
Ano, je to přesně jak říkáš. Když pominu vnitřní rozpoložení, které má myslím hlavní slovo, jde právě o to, s kým cestu sdílím. Jsou parťáci, se kterými proklábosím celou štreku a s hrůzou po pár měsících zjistím, že ač jsem si ten den užil, nepamatuji si krajinné podrobnosti či vzácně dokonce ani tvary reliéfu, který mi jinak v hlavě utkví asi nejlépe. Když jdu sám, je vše mnohem snazší, vše se naráz otevírá a lidský druh jako takový se stává spíše zrníčkem na širém pískovišti kosmu. Pak se mi prolíná čas a prostor do jednoho tvaru viděného všemi smysly, které mi bytí dopřálo. Ze sebevšednější krajiny se stává terra incognita a každým dalším krokem odkrývám místa značená na mapě jako "hic sunt leones", krajiny vnitřní i vnější. Teď jsem tu jen já a vesmír. Zní to úchvatně, že? Jenže tomu něco schází. Radost, která není sdílená, je jen poloviční. A ač jsem sebeintrovertnější, ponenáhlu si uvědomuji, že člověk je druh společenský. A právě tehdy se z lidského druhu stává lidský druh (tedy jedinec) - společník na cestě, a kroky jsou zas lehčí, dálky stejně vábivé a obzor, obzor ten se utápí v té nejšťavnatější modři kterou znám...
22.02.2026 23:02:20 | Fidornik
COŽPAK NEVIDÍŠ, ŽE HOŘÍM...? Publikoval(a): vrbák | Povídky » Ostatní
A o tom to právě je - svobodnou vůli třeba dal, ale zároveň i silný sklon chovat se nesoucitně. Je to jako by po nás chtěl, abychom uběhli sprint na 100 metrů pod určitý čas, ale zároveň nám svázal tkaničky dohromady. Dá se to, ale vyžaduje to dost snahy a energie :) Je to zkrátka trochu cinktnutá hra už od začátku, jak máme nastavený mozek, právě proto by mě zajímalo, proč tomu tak je. Třeba dědictví po prvním hříchu, těžko říct.
O to je pak každý k dobru svobodně nakloněný člověk cennější :)
22.02.2026 22:51:12 | Albertus
Štěstí Publikoval(a): zbloudilý | Básně » Ze života
Tohle dílko mi dnes sedlo, fakt moc
štěstí co si "všímá" a má rádo párky s hořčicí je mi víc než sympatický
takový si jistě znova najde všechny, který včas neodhadnou tu chvíli
ve který je naděje*
22.02.2026 22:28:10 | cappuccinogirl
Když větve pějí; Publikoval(a): Aotaki | Balady, romance » Ostatní
Wauuu. To je krásné. Tak jemné a přitom tak silné. A ten konec?! Krása
22.02.2026 22:27:50 | Jáchym
Za svítání Publikoval(a): Winnie | Básně » Ostatní
... když je v tom láska, vždy to stojí za to
22.02.2026 22:25:38 | Jiří I.Zahradník
Drak Publikoval(a): Jáchym | Básně » Ostatní
Není, jenom mě to tak jednou vecer napadlo. Sny se mi bohužel moc často nezdávají.
22.02.2026 22:24:54 | Jáchym
Přání Publikoval(a): unspoken | Miniatura, hříčka » Romantické
...cesta do snů existuje
tak jako rána, která jsou plná pochybností, sotva oči otevřeš...*
22.02.2026 22:24:23 | cappuccinogirl
Návštěvnost
