Podivné zrcadlo

Anotace: Je to o holce která je sama doma.Moje první povídka a asi nic moc.Prosím komentujte a hodnoťte.Omlouvám se za případné pravopisné chyby.

"Tak ahoj a nevyváděj žádné blbosti za 4 hodiny jsme zpátky"řekla mi máma a spolu s tátou odjeli na ples.Sedla jsem si ke stolu a přemýšlela co budu dělat.Potom mě napadlo, že bych si mohla udělat módní přehlídku.Našla jsem máminy překrásné šaty které nosila v mém věku a tak jsem si je hned oblékla.Šla jsem se podívát do zrcadla a co nevidím.Jako by byl vedle mě stín.Podívala jsem se tedy znovu ale nic jsem neviděla.Když jsem se ale podívala do zrcadla znova, pořád jsem ten stín viděla.Že bych byla nějaká poseroutka to bych neřekla, ale teď jsem se docela bála.Šla jsem pryč od zrcadla a uklidňovala se že se mi to jenom zdálo.Převlékla jsem se ze šatů a začala jsem si číst.Nevím jak se to stalo ale usnula jsem.Probudily mě kroky."Mami?Tati?"zavolala jsem ale nikdo neodpověděl.Podívala jsem se na hodinky.To přeci nemůže být možné, rodiče měli přijet až za 2 hodiny.Co když to je nějaký zloděj, pomyslela jsem si.Neměla bych zavolat policii?Nejdříve se půjdu podívat, řekla jsem si.Opatrně jsem našlapovala.Kroky přicházely z vedlejší místnosti.Nakoukla jsem, nic jsem neviděla ale kroky jsem slyšela dál jakoby přicházely od zrcadla.Po vnitřním boji jsem se rozhodla do zrcadla podívat.Málem jsem omdlela, v zrcadle jsem viděla nějakou postavu bez ruky, oka a nosu.Mimo to měla po těle mnoho bodných ran.A co bylo nejhorší, ta postava se ke mně začala přibližovat.Zaječela jsem, a chtěla utéct ale nohy jsem měla jako z olova ne a ne mě poslechnout.Postava už byla skoro u mě a jako zázrakem mě nohy poslechly a já běžela pryč.Jenže postava běžela také a byla rychlejší.Byla u mě a strhla mě na zem.Odněkud vytáhla nůž a začala mě s ním bodat. Potom mi nůž vrazila do ruky aby to vypadalo na sebevraždu.V tu chvíli zarachotil v zámku klíč a postava zmizela.Táta a máma,pomyslela jsem si.Jakmile mě uviděli, okamžitě zavolali sanitu.Já ale věděla že to sanita nestihne."Mám vás ráda" řekla jsem jim z posledních sil."My tebe taky Sandro" řekli mi. V dálce jsem slyšela houkat sanitu.Zvonili u nás a to bylo to poslední co jsem slyšela.