Vlk v člověku

Anotace: Povídky s tajemným námětem nikdy nebyly mojí silnou stránkou, tak tu máte povídku postrádající tajemnost, ale zato mou..

Výdech,nádech...výdech, nádech...výdech nádech...

...Slova mi pulsují v hlavě jako, jako...prostě jako puls mého srdce...jenže v jiném rytmu...Jóga mi měla od mého problému pomoct, ale zatímco stojím na hlavě a v uších mi zní lektorčin vtíravý hlas, ty myšlenky a pocity se mi vrací stále častěji...tancují mi čardáš po spáncích a mě se drápy zarývají do podlahy...

...To máte těžký, nikdy nevíte, co se takovýmu "psychoušovi" honí hlavou.
...No já nevím. Prostě se najednou vymrštila ze stoje na hlavě.
A dopadla na nohy, tedy řeknu vám, ještě nikoho jsem neviděla vymrštit se ze stoje na hlavě a dopadnout na nohy...Nó a pak zavyla...
...Né, nic jsem na ní předtim nepozorovala. Prostě normální "psychouš"....

...Ten sten, co se mi vydral násilím z hrdla mě samotné zvedl snad všechny chloupky co jich po těle mám. A než jsem vyběhla ven, tak jich rozhodně bylo víc, než předtím. A zuby se mi začaly třít samy o sebe. Vždycky jsem měla tak trošku větší špičáky, ale je normální, když vám najednou začnou lézt z pusy?

...No tak teda víte co, prohnala se kolem mě ženská s hrozným výrazem ve tváři, teda pokud se tomu tvář dá říct...No tak teda jako víte a ona potom najednou začala běžet po všech čtyřech...No a jak to říct, pak už to nebyla ženská no...

...Tak proto snad abych svou duši spasila klesla jsem na čtyry a hlasitě zavyla... Protáhla čelisti a nabrousila drápy...Šedivý, čtyřnohý, huňatý, zubatý. Voněly po masu a krvi...

*Poslední odstavec vyrván z písně od Radůzy - Oči