Elektronické zrcadlo posledního soudu

Anotace: Dejte si velký pozor na to co najdete ve svém počítači !

Elektronické zrcadlo posledního soudu

Jediný pohled na sedadlo spolujezdce a mám zase lepší náladu.
Leží tam stolní počítač tak nadupaný, že to až bere dech. Motor mojí dvacet let staré škody favorit povážlivě zachroptěl, ale jedeme dál !
Chtělo by to asi nové auto, ale kde na něj vzít?
No, snad nebude tak zle. Ještě vyjedu kopec u jezera a pak až domů vede cesta pořád dolů. Stoupání je za mnou a já mám čas na slastné vzpomínání.
Ráno se mi podařilo najít na internetu zajímavou informaci. Ve třináct hodin se v budově okresního soudu draží majetek dlužníka F. Sirového – Zlatý úsvit.
Už ten skvostný obchodní název „zlatý úsvit“ stál za pozornost.
Navíc mé zkušenosti se soudními dražbami byly víc než pozitivní.
Doslova za hubičku se dalo nakoupit jakékoliv počítačové vybavení. Skoro každý bankrotář v naší zemi má počítač, monitor nebo tiskárnu . A soudy ceny rozhodně netlačí do horentních výšin.
Dneska jsem byl jediným dražitelem a počítač se snovou konfigurací vyšel na 595 korun.
Jen mi trochu vrtalo v hlavě na co ten Sirový potřeboval tak nadupaný stroj.
Co asi dělal ten jeho „zlatý úsvit“?
Soudní úředník mi alespoň z části poskytl odpověď.
Firma „Zlatý úsvit“ se zabývala vším, co souviselo s paranormálními jevy.
Ten Sirový byl asi pěkně praštěný, když nabízel nejenom hledání pramene s pomocí virgule, ale i odstraňování patogenních zón a vlivů negativních duchovních sil.
Není se co divit, že nakonec zkrachoval.
No je otázka zda vlastně zkrachoval on ve skutečnosti zmizel.
Neplatil pojištění, nájmy a daně tak jeho majetek skončil v exekuci .
Závěrem úředník řekl: ,,Je to moc divné! Nikdo ho nehledal, nikomu nechyběl! Prostě zmizel. Jakoby nikdy neexistoval! Tahle exekuce je to jediné, co po F. Sirovém a jeho „zlatém úsvitu“ zbylo“.
Tak a jsem doma.
Auto ani nezamykám, kdo by ten šrot kradl?
Honem domů!
Výtah je zase rozbitej a tak musím do své garsonky vyběhnout po schodech.
Čtyři patra, sedmdesát dva schodů jsem doma.
První problém je, kam počítač položím?
Pokoj je plný výpočetní techniky. Dám ho zatím pod okno a pak se uvidí.
Druhý problém je o něco složitější.
Jak ho připojím do sítě?
Zásuvky jsou obsazené už dávno. Rozdvojky taky. Budu muset něco vypnout. Ale co? Všechno potřebuju!
Obětuju inkoustovou tiskárnu a zítra koupím další rozdvojku.
Tak teď musím svůj přírůstek propojit s monitorem a můžu začít.
Obrazovka se rozzářila a já pohasl.
Sice jsem to čekal, ale i tak mi nápis „zadejte heslo“ vzal vítr z plachet.
Počítač byl zaprogramován ale i zaheslovaný.
Čeká mě boj.
Ale boj příjemný a inspirující.
Není nic lepšího, než hodiny bojovat s někým koho jsem v životě neviděl.
On svůj počítač zabezpečil heslem a já ho musím prolomit.
Začnu tím nejjednodušším, ale i nejpoužívanějším.
Mačkám číslice 1,2,3,4,5, a 6. Tímto heslem své počítače jistí snad polovina lidí na celém světě.
Jak neobyčejně důmyslné.
Obrazovka odpoví:“chybné heslo“.
Tak to bude trochu těžší,.
Zkouším další běžnou kombinaci 9,8,7,6,5,a4.
Opět nic.
Musím na to jít jinak.
Existuje program logických číselných řad. Stačí jen propojit jeden z mých počítačů s dnešním úlovkem a pokud ten Sirový použil šestimístné číslo, program ho najde.
To ale neplatí pro náhodně vybraná čísla.
Třeba měsíc a rok narození program nenajde.
Propojení a spuštění vyhledávání nezabralo ani pět minut.
Teď je třeba nechat elektronický mozek pracovat.
Pracovat a pracovat, ale nic nenašel.
Na obrazovce svítilo monotónní „chybné heslo“.
Pravý boj teď teprve začne.
Pan Sitrový je tvrdší oříšek než se zdálo na první pohled.
Zkusím najít inspiraci na internetu.
Můj hlavní počítač s připojením na síť mi určitě pomůže. Zkusím zadat www.Sirovy.cz.
A nic.
Co takhle zkusit www.Sirovy-zlatyusvit.cz.
Stránka existuje a otvírá se.
Zpracování nic moc, ale já jdu po obsahu.
Kromě menu je na vstupní straně tvář muže naprosto neurčitého věku.
Může mu být třicet pět ale i pětapadesát. Dalo by se říci naprosto tuctový chlap. Mírně připlešlý , malý nos a normální pusa.
Aby se asi trochu vylepšil, udělal si extrémně modré oči.
Ty z té tuctové tváře úplně svítily. Pokud chtěl tímto trikem někoho okouzlit, moc neuspěl.
Ty oči nepřirozené barvy jeho vzhledu jen ublížily.
První řádek jeho menu byl o nás.
Kliknu myší, tvář mizí a je nahrazena textem: ,,F. Sirový založil „zlatý úsvit“ v roce 1956 jako společenství lidí, zabývajících se duchovnem. Po roce 1990 se toto společenství změnilo v komerční subjekt, který poskytuje své služby široké veřejnosti“.
Tady text končil.
Nenapověděl , kde hledat heslo, ale jeden konkrétní údaj v něm byl.
Ten Sirový už v roce 1956 založil své sdružení.
Kolik mu ale bylo v té době let?
Minimálně dvacet, ale spíš víc. To, ale znamená že se narodil určitě před rokem 1936.
Mohlo by mu být dnes minimálně 70 let.
Ale ta tvář na úvodní stránce neodpovídala.
Věk prostě neodpovídal obrazu. Pokud nedal na internet starou fotku, tak to nedává smysl. Zavírám složku a opakovaně prohlížím tvář modrookého muže.
Na první pohled je vidět, že není skenovaný. Sirový se nechal vyfotit digitálek a pak svoji podobiznu dal na síť.
Je to moc divné.
Mělo by mu být určitě přes sedmdesát, ale já bych podle fotky tipnul tak čtyřicet.
Maximálně padesát.
Otvírám složku „naše služby“.
První položka zní: ,,Odstraňování geopatogenních zón“.
Snažím se text pročíst, ale je to nad moje síly.
Taková hromada blbostí se jen tak nevidí.
Dále pan Sirový nabízí hledání pramenů a podzemních prostor.
Následující text dává alespoň z části smysl, ale já půjdu dál.
Následuje zlatý hřeb repertoáru. Odstraňování záporné duševní energie a její změna na kladnou.
To nebudu ani číst.
Rovnou přejdu na poslední řádek s nápisem „ceník“.
Moc by mě zajímalo co si za ty blbosti účtuje.
Překvapením mi spadlo patro.
Na monitoru stojí „veškeré služby poskytuji zdarma“.
Dál ani slovo.
Vůbec nechápu proč vlastně F. Sirový svojí činnost prezentuje o výdělek mu nešlo!
Tak proč to dělal?
Na druhou stranu chápu ten krach jeho firmy.
Pokud ze své služby nevybíral peníze, zbankrotovat prostě musel.
Vracím se k hlavnímu menu a otvírám složku galerie.
Na první fotce je modrooký pan Sirový a virgulí při hledání pramene nebo podzemních prostor.
Ten obrázek jen prohlubuje mé pochyby. Tomu vyfocenému určitě není sedmdesát let!
Tvář by se dalo upravit, ale celá postava ho usvědčuje z podvodu.
Je mu maximálně čtyřicet a možná ani to ne.
Pokud ten svůj ,,Zlatý úsvit“ založil v roce 1956, byl při tom buď v kočárku nebo se ještě ani nenarodil.
Další momentka zachycuje F. Sirového asi při zjišťování patogenních zón.Má v ruce podivně zkroucenou spirálu, kterou upřeně pozoruje těmi svými modrými kukadly.
Možná je to jen klam, ale právě na této fotce ty oči neuvěřitelně vynikají.
Z monitoru doslova žhnou tím ledově modrým jase.
Nechápu proč ty oči tak vykoloroval.
Je jasné, že od přírody je takové určitě nemá.
Poslední obrázek zachycuje mistra v jeho pracovně. Sedí na vyvýšeném podiu. Celý v černém kolem hlavy se mu rozlévá zlatý jas. Černý oděv, bledá tvář, zlatý jas kolem hlavy a nenormálně modré oči. Nad hlavou má nápis „zlatá úsvit“.
Pozorně si ten zvláštní obraz prohlížím, ale není na něm žádné vodítko.
Jen jedno mi začíná docházet.
Ten Sirový nebyl jen obyčejný podivín.
On byl, nebo je, blázen a mesiášským komplexem. Na posledním obrázku si vědomě či nevědomě hraje na boha.
Kdo ví?
Internetová stránka byla zajímavá , ale k heslu mě nepřivedla.
Co zkusím teď?
Dám do vyhledavače heslo „Zlatý úsvit“.
A třeba zjistím něco víc.
Vypadá to, že spíš ne.
Odkazů jsou tisíce.
Od předpovědi počasí po bylinný likér.
To bych se v tom mohl hrabat do nekonečna.
Úplně mimoděk vyťukávám na číselníku čísla 1956.
Rok založení zlatého úsvitu. Pak entr a jsem na straně 1956 vyhledavače.
Hned první odkaz je překvapující.
Zlatý úsvit –Golden Dawn tajný spolek okultistů vedený Aleisterem Crowleyem.
Otvírám složku a čtu: ,,Založen roku 1887. Aktivní do konce druhé světové války. Vycházel ze zásad neotemplářů a rosenkruciánů. Vždy považován za ostře reakční a zpátečnický spolek milovníků černé magie. Obzvlášť aktivní na přelomu století v Anglii a Itálii. Po první světové válce v Německu. Z počátku vlády A. Hitlera trpěn, později zakazován, snad v souvislosti s odletem R. Hesse do Anglie.“
Konec odkazu.
To je moc divné. Ten Sirový asi opravdu navazuje na spolek založený koncem devatenáctého století a ani to moc nemaskuje. Svojí firmu pojmenoval prostým překladem anglických slov Golden Down.
Je vůbec možné, aby se někdo ve druhé polovině dvacátého století věnoval černé magii?
Jestli ano, mohl si za heslo vybrat i název spolku, který ho inspiroval.
Vracím se k zaheslovanému počítači a rychle píšu „golden down“.
Odpověď je jasná a rychlá.
„Chybné heslo“.
Zpět k prohlížeči.
Zadávám do něho jméno „Aleister Crowley“.
Hned první z nalezených odkazů je velmi překvapivý. Je to kratičký článek z časopisu VTM z roku 1968. Autor stati F. Sirový.
Rychle čtu: ,,A Crowley velký mág a iluzionista omylem a nepochopením okolí považován za mistra černé magie. Za svého života byl označován „zvířetem apocalypsy“. Jeho přínos pro moderní okultní vědy dodnes nedoceněn“.
Tak tady je to podstatné.
Jediné slovní spojení je zvýrazněno.
Je to hanlivé označení mistra ,,zvíře apocalipsy“.
Rychle se přesouvám a zkouším jediné možné heslo.
Obrazovka pohasne a pak se objeví jediné slovo „vítej“.
Jsem uvnitř.
Heslo F: Sirového zní:“Zvíře apokalypsy“.
Přímo z monitoru na mně zírají neuvěřitelně modré oči.
Zbytek tváře F. Sirového je úplně nepodstatný.
Jen ty děsivé oči.
Najednou se otvírá pusa, ale je mi jasné, že nic neuslyším. Nemám k tomuhle compu připojené reproduktory.
K mému úžasu zřetelně slyším: ,,Vítej člověče v novém světě!“.
To je snad halucinace.
Nemůžu nic slyšet!
Hlas znovu zazní: ,,Vítej a věř tomu co slyšíš“.
Ne! Tohle je úplně praštěný.
Jak je to možné?
Podivný hlas F. Sirového znějící jako ozvěna zvonů apokalypsy rozvážně řekl: ,,Teď stojíš na křižovatce.Buď zůstaneš zde a budeš chudákem tohoto světa až do konce svých dnů, nebo půjdeš se mnou a staneš se spoluvládcem všeho okolo. Budeš řídit miliony světů a stovky miliard duší!“
Tak to mi už stačí. Raději ten program ukončím.
Chci s pomocí myši všechno zavřít,ale nejde to.
Zdá se, že se to zaseklo.
Pokus o vypnutí celého počítače je taky marný.
Jen ten šílený pohled modrých očí stále jakoby prořezával mé tělo.
Hlas z hlubiny temnoty řekl: ,,To si opravdu myslíš, že mě můžeš vypnout?“
„To tedy jo!“ Křiknul jsem a skočil k rozdvojce s přívodním kabelem.Jen krátké škubnutí a bude klid.
Šňůra se válí na zemi , ale monitor nepohasl.
Modré oči svítí dál a hlas říká: ,,Ty jsi tak naivní. Mě se nezbavíš! Já už jsem v tuto chvíli ty a ty jsi já“
Pak se odmlčel,ale jen na malý okamžik.
Najednou se z obrazovky oddělila hlava a vyhlédla do místnosti. Chci utéct, ale pohled na tvář F. Sirového vystupující z monitoru mi vzal veškerou energii.
Pohlédl mi přímo do očí a hlasem jakoby z velké dálky řekl: ,,Pojď se mnou, můj synu!“
Plný děsu vstávám a chci utéct, ale dveře jsou pryč.
Vše je pryč.
Pokoj, počítače i kuchyň .
Je tu jen temnota bez konce , monitor , tvář a modré oči.
Ty které lákají a děsí zároveň.
Z obrovské dálky zazní: ,,Dívej můj synu. To jsou světy, které ti padnou k nohám“.
Temnota mizí a všude okolo vidím krajinu jako vystřiženou z prospektu cestovou. Azurové moře, bílé pláže, slunce a šťastní lidé.
Obraz se mění . Vidím svět nasvícený rudým sluncem a tvory, které lidské oko dosud nevidělo. To musí být mimozemšťané. Vše se mění a přede mnou se zjevuje krajina osvícená dvěma slunci. Na povrchu se pohybují deformovaní tvoři jakoby vypadlý z obrazu H. Bosche. Další a další světy následují.
Najednou vše mizí.
Zůstává jen temnota a v ní jakoby zavěšené ve vzduchu obrovské zrcadlo.
Pomalu se k němu otáčím.
Ano! Už je to tak. Vidím strašidelně modré oči zářící v mé tváři.
Pomalu přistupuji k monitoru.
Hlas říká dunivě a vítězně: ,,Vítej v našem světě. Ty nový služebníku temnoty“!

P.S. K. Polák zmizel beze stopy 13.6. Jeho majetek byl exekučně zabaven pro nedoplatek za zdravotní pojištění. Zítra se bude dražit v sále číslo 666 Okresního soudu