Underworld: vlastná verzia

Anotace: POZOR! pokiaľ sa vám prvá časť zapáči, tak si ma dajte do obľúbených autorov. Časti budú porozhadzované dle deja! Takže začiatok. Nečakajte žiadne psycho. Nie som v tom dobrá.

Čtyři upíři na koních přišli k vesnici. Všude se váleli lidé. Všichni byli pokousaní.
,,Tak to vidíte. Další vyčinění té příšery.´´ Jeden si sundal helmu. Byla to světlovlasá upírka.
,,Rychle zapalme ty těla. Než se začnou proměňovat.´´ Třetí jezdec trochu z odporem sebral pochodeň. Všichni si sundali helmy. Jedno bylo upír z delšími vlasy špinavý blond a hrdým pohledem, jedno černovlasá hezká upírka z vlasy po ramena a asi třináctiletá hnědovlasá, která měla vlasy něco pod ramena. Vypadala zvědavě.
,,Byl to Wiliam?´´ zeptala se hnědovlasá té černovlasé.
,,Nevyslovuj jeho jméno. Ano,´´ odvětila upírka. ,,Alespoň vidíš, co vlkodlaci dělají a proč je třeba je hubit, Kate...´´
,,Já nevím… vždyť…byli to lidé. Proč nemůžeme s nimi uzavřít mír, Selene?´´
,,Zkoušeli jsme to. Nedá se s nimi dohodnout, chtějí být vládci světa.´´
,,Proč?´´
,,To nevím. Zeptej se nějakého, dřív než ho zabiješ, ale pochybuju, že ti odpoví.´´
,,Jo, no to já taky. Proto se ptám tebe.´´ Kate si odhrnula vlasy z tváře. ,,Jen mě tak napadlo…kdyby měli nějaká upírka a vlkodlak dítě, pak by to byl skutečně silný tvor.´´
,,Tos doufám nemyslela vážně.´´ Selene jí pocuchala vlasy. ,,Když chceš mít jako dítě křížence, tak prosím, já ti nebráním, ale nemyslím si, že se do tebe nějaký vlkodlak zamiluje.´´
,,Mě to jenom tak napadlo. Já vím,že se to nemůže stát. Vždyť mě znáš - pořád fantazíruju.´´
,,To jo. Pojď,nebo nám Amelie a Marcus utečou.´´ Pobídli koně do cvalu a doběhli druhé dva jezdce.
,,Poslyšte,´´ ozvala se Amelie. ,,Tam vepředu se něco děje. Myslíte, že chytili živého lykána…?´´
,,To je docela možné,´´ přikývnul Marcus. ,,Poslední dobou se to tu jimi jen hemží.´´ ,,Vlkodlaky?´´ zeptala se Kate.
,,Jo, těmi.´´ Přicválali k ruchu. Skutečně chytli nějakého vlkodlaka.
,,To je přece on!´´ zalapala po dechu Selene. ,,To je…!´´
,,Nevyslovuj jeho jméno,´´ upozornila jí Kate.
,,Nechte toho! Zabijete ho!´´ křičel na ostatní Marcus. ,,Potřebujeme ho živého.´´
,,Pojďte, tahle záležitost se nás netýká,´´ řekla Amelie (ta světlovlasá) a odcválala pryč.
,,My půjdeme také, jo?´´ šeptem připoměla Selene. Dívka se ještě ohlédla a pak šla za ní.

Kate žila se Selene od svých třech let, od kdy jí vlkodlaci zabili rodinu. Selene ji učila, jak se zachází z různými zbraněmi a vůbec všechno, co věděla ona sama. Teď už Kate chodila všude s ní na takové menší mise, a tak se z ní stala nejmladší bojovnice za posledních dvě stě let.
Kate se odjakživa zajímala o všechno a jak, kdy, proč byli její oblíbená slova. Také se zajímala o vlkodlaky - úhlavního nepřátele upírů. Vlkodlaci se obecně mezi upíry jmenovali lykanové nebo lugaru.
Selene ji měla moc ráda, jako vlastní sestru, ale bála se, že by se jí mohlo něco stát, protože pocházela ze starodávné aristokratické rodiny, z které zůstala jen sama - stejně jako Selene - a že by jí mohla ublížit její zvědavost.

Byl večer. Ještě bylo světlo, ale Kate už byla vzhůru. Naučila se vstávat brzy - v osm večer.
Selene vstávala vždycky v sedm. Teď bylo půl devátý a obě už byly po snídani.
,,No, něco nového?´´ zeptala se Kate.
,,Teď zřejmě ne. Ale Marcus nás vždy překvapí, že?´´ usmála se Selene.
,,To jo. Vždy nějaká neočekávaná mise.´´ Pod dveřmi se jim něco objevilo. Selene to sebrala.
,,Copak to tady máme?´´ Otevřela obálku. ,,No jo! Další mise. Vlkodlaci vyplenili nemocnici.´´
,,Cože? Lidskou?´´
,,Ne, asi upírskou. Přemýšlej, než se něco zeptáš, Kate.´´
,,Ne proto, jen…zaskočilo mě to! A co tam dělali?´´
,,Lovili,´´ stručně vysvětlila Selene. ,,Zřejmě je načase vytáhnout pistole.´´
Za pár minut už byly u nemocnice.
,,Tady seš´´přivítal Selene Marcus. ,,Prozkoumej horní patro. Tu malou můžeš vzít sebou, aspoň se nečemu přiučí.´´ Kate se na něj podívala jako bohyně pomsty. Nesnášela, když jí někdo řekl ,malá´. Nemohla však říct nic. Byl to jejich velitel. Selene znal moc dobře, protože pro ni měl slabost. Původně měl v plánu jít s ní on sám, ale zřejmě by si u ní moc nešplhnul, kdyby ji tam poslal bez Kate.
Obě upírky se obezřetně plížily horním patrem. Nebyl tam nikdo.
Selene se pořád otáčela a koukala dozadu. Vlkodlaci se uměli plížit moc dobře - až tak, že by jich neslyšely ani dvě vycvičené upírky.
,,Selene?´´ozvala se Kate. ,,Slyším…něco zezadu. Asi je tam lykán.´´
,,Jaký?´´
,,Ne moc cvičený, ale zkušený. Zřejmě dospělý.´´
,,Seš dobrá,´´ pochválila ji Selene. ,,Vytáhni si pistoli. Kdyby bylo třeba, tak ho zastřel.´´ Kate automaticky sáhla na opasek.
,,Jdem obě?´´
,,Ano.´´Opatrně nahlédly do místnosti.
Byl v lidské podobě. Zrovna se v něčem vzadu hrabal. Měl asi po ramena dlouhé světlehnědé vlasy, na horní části těla neměl nic, jen kalhoty.
Selene na něj namířila pistoli.
,,Nehejbej se, nebo střelím.´´ Přestal.
,,Copak? Tak vy jste mě už našly? Myslel jsem, že se mi podaří zmizet dřív, než sem přijdete.´´
,,Otoč se a nepokoušej se o žádné hlouposti.´´ Otočil se. Měl výsměšný výraz v tváři, ale i tak byl pohlednej.
,,Tak upíři už riskují i děti? Tééda…to bych si nemyslel, že vaše rasa v tom vašem šílenství zajde tak daleko.´´
,,Já nejsem dítě!´´ vybuchla Kate.
,,Vysmíváš se nám?´´
,,Ne,´´ odvětil vlkodlak. ,,Jen konstatuju.´´
,,Nekonstatuj a jdi,´´ kývla Selene hlavou. ,,Doufám, že za tebe aspoň něco bude.´´
,,Jak znám Marcuse…pro tebe jistě ano! To je tvá dcera?´´
,,I kdyby - a co! Tebe to nemusí zajímat!´´
,,Já jenom tak. Mimochodem, můžeš mě zabít, ale já rozhodně nikde s vámi nepůjdu.´´
,,Pak to budu muset udělat…´´ Selene vystřelila. Vlkodlak se šikovně uhnul a vyskočil oknem. Kate a Selene přiběhly k oknu. Běžel k lesu, nyní už ve vlčí podobě. Selene vystřelila ještě jednou, ale netrefila.
Kate na něj zamířila také, vystřelila a trefila se mu někde do zad.
,,No tedy…začínáš být lepší než já!´´ zasmála se Selene. ,,To musím říct Marcusovi. Tak teď nám zbývá jen ho najít, když nám utekl. Co tam máš?´´
,,Stříbrné náboje nemám, nemyslela jsem, že ho bude třeba zabít.´´
,,No nevadí. Teď bude slabý, jistě ho přemůžeme.´´ Obě taky vyskočily oknem a dopadly na zem. Zatím co běžely do lesa, rychle jako vítr, Selene přemýšlela o Katiných slovech.
Vždyť to byli lidé…