Myšlenka

Anotace: Kolikrát denně člověka napadají zlé myšlenky? A co když jsou mezi námi jedinci kteří je neumí zahnat

Můj život změnila jediná myšlenka. Jednou při nudné přednášce mě to napadlo. Jaké to je zabít člověka? Ta myšlenka nechtěla z mé hlavy odejít a pronásledovala mě na každém kroku. Měl jsem s tím zajít k lékaři, ale něco ve mně nechtělo. Stával se ze mě samotář, postupně jsem ztratil všechny přátelé. Mým jediným přítelem byla jen ona vražedná myšlenka.
Jednoho dne se všechno změnilo, z myšlenky se stala touha. Kdo? Kdo bude ta oběť? Jak? Procházel jsem ulicemi města a prohlížel si lidi. Bezdomovec? Stařena? Invalida? Sakra já nevím.

***

Dnes byl úplněk a já číhal v temné uličce na svoji oběť. Cítil jsem vzrušení, chtíč brzo dojde naplnění. V kapse jsem svíral nůž.
Kroky. Někdo jde. Vždyť je to malé dítě. Proč je tady v tuhle hodinu? Dítě nezabiju. Co to dělá moje pravá ruka? Proč vytahuje nůž z kapsy? Tomu klukovi není víc jak dvanáct let. Prochází okolo mě. Dívá se do země, má strach.
„Chlapče.“
Otočil se. Pravá ruka vystartovala proti jeho hrudi, nůž zajel do masa. Chlapcovi oči to nechápali. „Proč? Proč jsi to udělal?“
Podlomily se mu nohy a klesl k zemi. Vytáhl jsem nůž z rány a otřel ho o kapesník.
Pomalým krokem jsem odcházel od místa vraždy. Už vím jaké to je zabít, už to vím.