Bohatství cestou ke zkáze-část 3.

Anotace: Tohle je poslední část mé povídky, snad se vám to bude líbit. Hlavně už prosím napište komentáře.

Bohatsví cestou ke zkáze-část 3

Policisté,kteří běželi prohledat horní patro,potkali toho starého pána,a ten jim po nevrlé otázce řekl:“Jo,ten chlap měl poranění v obličeji,krátké vlasy-špinavý blond,byl vysoký.Měl sportovní postavu,vypadal,že chodí občas do posilovny.Měl tmavěmodro-šedou košili,kalhoty a byl postřelený“.Policisté Harlan a Jack neváhali a utíkali zpět ke schodům,aby všem oznámili,že tady někde ten kriminálník je.Na toho starého pána zaklepali jako poslední,takže už ztratili hodně času.Ta informace se ale hodila.Seběhli do patra pod nimi a z jedních poničených dveří vylezl jejich kolega Mark.Tekla mu krev z nosu,kterou se snažil zastavit kapesníkem,který nosil ve své černé uniformě.Měl i poraněný ret a držel se za pravou ruku,která ho očividně bolela.Jack zařval:“Marku,víme,že je tu!Musíme ho najít,není tam u vás?“Mark se na něj podíval:“Odstranili jsme ho,já a Brandon,sundali jsme ho a věř mi,že moc z něj nezbylo.Je tam uvnitř mrtvej,běžte už dolů,za chvíli přijdeme.Brandon říkal,že to uděláme zatím my dva,šéfíkovi přece věříme.“,“To je skvělý,super práce!Není to sice vtipný,ale muselo to být,nemůžeme ho litovat.Vypadal rozumně,ale gangster jako gangster.Boss nám dá odměnu,že jsme takovýho šikovnýho parchanta dostali.Dobrá,Harlane,jdem dolů,řeknem ostatním,že už je po stresu,“už oba scházeli dolů po schodech,“za chvíli se vrátíme a trochu to tu prozkoumáme.Hej lidi,tady naši dva hrdinové to zvládli.Ještěže,jinak kdoví kolika lidem by ještě ublížil.Dobrá práce.“

Nathan byl skrčený u dveří v cizím bytě za stolem,který byl předtím na hromadě a mířil brokovnicí na Marka.Jakmile Harlan a Jack odešli po schodech a připojili se k ostatním dole,Nathan vzal Marka zpět do obýváku,kde ležel i bezvědomý Brendan a ta krásná žena stála ještě pořád vystrašeně u něj.Měla dlouhé,tmavěhnědé až černé vlnité vlasy a krásné rysy obličeje-nádherné oči a plné rty.I přes elegantní kalhoty Nathan poznal dlouhé,štíhlé nohy a ostatní míry měla též vynikající.Nathan si chtěl dále libovat v představách,ale musel nyní přemýšlet,jak tedy setřást ty poldy.Došlo mu,že přesvědčit je,že je mrtvý by nešlo,to by musel tyhle dva zabít a to by mu taky nepomohlo,ani to nechtěl.“Co máte v plánu,chcete nás všechny zabít?“Ten hlas té ženy zněl jako píseň,přestože byl rozrušený.“Musím zmizet,jinak je se mnou konec.A Vy byste měla jít se mnou,věřte mi,že je to bezpečnější.Mám nápad,nevím jestli bude fungovat.Počkejte.“Napřáhl se a přetáhl toho policistu po hlavě brokovnicí.Spadl na zem a žena vyjekla.“Tiše!!Doneste mi izolepu.“Žena váhala,poté mu ji donesla i s nůžkami,protože tušila,co chce Nathan provést.Zalepil oběma policistům ústa,pak vrátil na místo všechen nábytek a oba dva bezvědomé policisty natahal do té skříně a zavřel.Ta žena se váhavě dívala na pistoli a brokovnici na zemi.Asi uvažovala,co by se stalo,kdyby namířila na Nathana.Vzal obě zbraně a hodil je k policistům do skříně.Ten prázdný samopal se rozhodl vzít s sebou.Pak se zarazil:“Musíme si dát jejich věci.Prosím,jestli nepůjdete se mnou,zavřou Vás,protože jakmile přijdou,bude jim jasné,že jste mi pomáhala.Chci Vás chránit.“Otevřel skříň a vytáhl je.Potom sundal oběma uniformy a převlékl se.Ta žena si pomyslela,že má opravdu celkem dobré tělo.Měl silný hrudník i ruce.V obličeji se jí také líbil.A byl milý,což ji hodně překvapovalo.Rozhodla se.Převlékla se za rohem.Schovali své oblečení pečlivě mezi ostatní věci v komoře a nyní šli oba k balkonu.“Musíme sejít po požárním schodišti a odjet.“Ze zdola uslyšeli hlasy.

Dole už šli Harlan,Jack,Max a Pete zpátky nahoru k tomu vítěznému bytu.“Kde jsou ti dva tak dlouho?“Svítili baterkami na schodiště a spěchali nahoru.Došli až k tomu bytu a vtrhli dovnitř.Začali vše prohledávat:“Brandone,Marku,tak sakra kde jste?“Jeden z nich,Max,se podíval z okna.Ovál ho studený noční vzduch a pak se zarazil.Po požárním schodišti klusaly dolů dvě postavy.I přes tu tmu poznal,že byly v policejních uniformách.Zavolal:“Brandone?Kam běžíte?Kde je ten padouch?“Ale ty dvě postavy se nezastavili a už byly skoro u země.Chtěl na ně ještě něco zakřičet,ale pak ho přerušili výjeky jeho tří kolegů.Stáli u skříně a odlepili někomu pásky z úst.V té skříni byl jejich naštvaně vypadající šéf a zjevně omráčený policista Mark.Oba byli skoro nazí.“Doprdele!Nechali jsme se oklamat“,a bouchl nakvašeně do stěny skříně.Max řekl:“Asi jsem ho teď viděl běžet po požárním schodišti.Byl s někým.Musíme za nimi!“Přiběhl k oknu a podíval se na slabě osvětlenou ulici,ale neviděl je.Vzal vysílačku a zavelel někomu z policistů,co byli dole za rohem této ulice,aby si tuhle už možná nevyřešitelnou situaci trochu zjednodušili.Dole stálo pár policistů s auty a reagovali na rozkaz.Všichni z nich nastoupili do aut a pomalu se rozjeli,zabočovali za rohy a opatrně se dívali po stranách ulicí,jestli podle popisu nezahlédnou ty dvě bytosti.Nikde ani stopa.Dostali od policisty Brandona další rozkazy a začali pátrat v ulicích,někteří se rozběhli a nakoukli do těch nejbližších vchodů.Nic.Brandon vyšel ze dveří toho vchodu a měl ten nepříjemný pocit,že toho parchanta už ani nenajdou.dolehla na něj deprese a vykročil ke svému autu.

Nathan vylezl z jednoho vchodu na ulici kousek od domu,ze kterého s sebou vedl i tuhle ženu.Byl si jistý,že policejní auta už někam odjely a minuly je.No,úplně jistý si samozřejmě být nemohl,takový superman to nebyl.Musel provést rychlou skrývací akci.Předtím vykouknul ze dveří na ulici a uviděl taxík,takže se slečnou odpelášil na chodník a zastavil taxikáře.Namířil na něj svůj směšně prázdný samopal,kterým by asi oklamal všude všechny a řekl:“Policejní akce.Vystupte.“Jelikož měl policejní uniformu,prošlo mu to bez námitek taxikáře.Jakmile se rozjeli,chtěl Nathan přijít k čistým myšlenkám.“Kdo teda vlastně jste?A jak se jmenujete?“Tahle nejistá otázka musela přijít.Nathan v sobě ucítil obrovský pocit viny.“Nathan Bradley.Říkejte mi Nathan,“uvědomil si,že to znělo hloupě,protože měl v hlavě zmatek.Ale zkusil to spravit:“Vím,že mi to nechcete věřit,ale já opravdu nejsem kriminálník.Mrzí mě,že jsem Vás do toho dostal.Opravdu je mi to líto,musel jsem to udělat,protože jsem neměl v jisté chvíli jinou možnost.“Chvíli mlčel,přitom s ní dal oční kontakt.“Ještě nějak vymyslím,jak vás z toho bezpečně dostat.Zachránila jste mi život.Díky.“Zahanbeně se začal dívat na silnici.“Navíc jsem do toho spadnul kvůli vlastní hlouposti a smůle.Já jsem slušný občan,ale zvrtlo se to vše během dnešní noci.“Začal jí vyprávět celý ten smutný a nepříjemný příběh od znova.O těch zlodějích,o policii a o všech těch zážitcích.Jakmile jí to vylíčil,konečně promluvila:“Jmenuji se Jessica.“trochu se usmála a Nathan její úsměv opětoval.“Víte,máte opravdu štěstí.“,“Protože jsem Vás našel?To je velká pravda.Nelituju toho.“Jessica se trochu zasmála.“Ne.Mám na mysli to,že máte štěstí,protože Vám věřím.Nevím co to do mě vjelo,ale věřím Vám.Chápu,že jste se začal bránit policii.Taky bych nechtěla do vězení,protože jsem nervák a asi bych to nepřežila.Jenže nyní už nemůžete být normální civilista,poté,co jste udělal,že?Pomohla bych Vám,ale nenapadá mě nic,jak se z toho vymotat.To,že jste mě dostal do stejné situace Vám odpustím,pokud mi zaručíte jistotu před policií. Odvezte nás někam daleko a poté odejdu a budu pokračovat ve svém dosavadním životě.“Nathan přikývnul:“Postarám se o Vás,dám Vám klidně i peníze,ale musíme odsud zmizet.Alespoň dočasně.Nyní pojedeme k mému domu a vezmeme nějaké peníze,protože mě napadla dobrá věc.Neradil bych Vám vytratit se,protože vědí,jak vypadáte.Jsme v tom oba.Musíme to překousnout.“Přijeli k Nathanovu domu a Nathan zaparkoval kousek od domu,aby nevypadal podezřele.Vystoupili a sebrali se do domu.Když nathan jako první vstoupil,vypadalo to skandálně."Co se tu proboha stalo?"Nathan tu otázku musel ignorovat,nechtěl ji vystrašit svou nebezpečností.Ten skvěle vytrénovaný zloděj,kterého porazil pouze tím,že ho několikrát překvapil,tu samozřejmě nebyl,ale ukradl,co se dalo.Známky po tom zápase ještě byly viditelné,ale nejhorší bylo,že opravdu vzal všechny drahé věci,pochopitelně i auto.Napadlo ho,jestli už zjistil,že jeho parťák je mrtvý,ale nejspíše ano.Nathan doufal,že už by se ten zloděj nevrátil a nevyúčtoval to s ním,protože podruhé už by to nepřežil,i přesto,jak byl on sám vytrénovaný.Každopádně se o tom bude číst v novinách,že on prý zabil zloděje a že při útěku z policejní stanice použil fyzické násilí proti policistům.Nemohl prokázat svou nevinu,protože situace mu to nedovolovala.Je vyhlášený a každý bude vědět o tomhle příšerném skandálu,který začal tím,že začal pronásledovat toho zloděje Jeffreyho Zana a on měl nehodu.Musel ale vymyslet nějak to,aby ho přestali hledat.Musel změnit svůj vzhled.Nathan se otočil na Jessicu a znovu si uvědomil,jak krásná opravdu je."Víte,mám tu trezor,ze kterého můžu vzít peníze.Napadlo mě,že bysme mohli koupit nějáký líčidla a změnit vlasy,obličej a tak dále.Aspoň pro začátek.Věřte mi,je to to nejlepší,co nyní můžeme udělat.Vezmeme těch peněz víc,pro případ nouze."Dívala se mu přímo do očí s jakýmsi ledovým klidem,který u ní ještě neviděl.."Jak myslíš."Zarazil se.Ona mu tykala!Znamenalo to něco?Nevěděl,co si o ní má myslet.Tak má strach nebo je odvážná?Ale příliš se mu líbila na to,aby mohl ignorovat její počínání."Tak pojď za mnou.Mimochodem",usmál se na ni,přitom se pokusil o ten nejlepší úsměv,který dokázal,ikdyž nevěděl,jestli to vypadalo jako svůdný nebo spíše jako škodolibá grimasa,"ještě si mi nic neřekla o sobě.Svěř se mi."Na její tváři byl vidět velice mírný náznak úsměvu,ve kterém se mísilo zmatení,napětí a svůdný a romantický nádech."Narodila jsem se v Dallasu,pak jsme se s našima přestěhovali do Waskingtonu a poté,když mi bylo 18,jsem se od našich přestěhovala sem.Pracuju jako model.Pak jste se po pár letech krásného života objevil vy...","Nedivím se,že pracujete jako model.A,pardon,to mi ujelo."Dělala,že tu poznámku neslyšela a pokračovala:"Bydlím v Norfolku přesně tři roky.Přítele jsem opustila,když jsem se stěhovala sem,poté jsem měla další dva,ale nezamilovala jsem se..."Trochu se začervenala.Nathan mezitím vzal ty peníze a zavíral safe.Nathan to o sobě ale věděl jistě.Zamiloval se do téhle ženy.Ne,ne jen kvůli vzhledu,ale i povaze.Byla okouzlující.Opět se vrátil do reality,protože viděl,jak přesně před jeho domem zastavují dvě policejní auta.Policisté ho jistě neviděli,ale chtěli se pouze ujistit,jestli tu není,než začnou opět kontrolovat silnice.Bylo to logické a chytré,že je to napadlo.Kam jinam než domů by zdrhnul,že jo?"Zatraceně!"Nathan vzal Jessicu za ruku a chtěl se tajně vyplížit zadními dveřmi a poté utéct.Jenže 2 policisté přicházeli k zadním dveřím.Nathan co nejvíce potichu začal utíkat s Jessicou po schodech a schovali se do jedné skříně.Byli u sebe velmi natěsno.Policité začali prohledávat byt."Až to otevřou,musíme doufat,že to bude jen jeden,jinak by to mohlo být složitý."A opravdu,jeden policista vešel do jejich místnosti a zrovna bylo slyšet něco z rozhovoru policistů:"...asi tu někdo kradl,ale kašlem na to...."Policista prohledával pokoj,poté otevřel dvířka skříně.Nathan vyslal bleskově svou pravou pěst a trefil policistu do obočí(omylem,neměl moc dobrou mušku) a ten úlekem pustil pistoli,poté se vymrštil ze skříněa ihned mu dal tři rychlé do žeber,aby nemohl zařvat a hákově pěstí do tváře,načež se policista téměř zkácel.Nathan mu narval kus oblečení do úst,takže výkřik nebyl slyšet a pistoli namířil na policistu.Nathanův výhružný výraz stačil na to,aby si policista vytáhl oblečení z úst a řekl:"Hej,lidi!Tady nahoře nic není.A ty zvuky,jen prohledávám naštvaně pokoje,pač mě ten grázl pije krev!Je to čistý!"zdola se otevřenými dveřmi ozvalo:"Tak jo,tady dole taky nic.Jdem hledat dál na ulic,aspoň jsme to zkusili.Musíme toho mazanýho kreténa najít."Nathan řekl Jessice,aby šla dolů a prošla zadními dveřmi.znovu promluvil na policistu:"Řekněte jim,že jdete zadními dveřmi."Policista na kolenou zavolal tyhle slova dolů na své kolegy a oni naštěstí souhlasili.Jessica tedy pravděpodobně šla dolů k hlavním dveřím.Měla policejní oděv,stejně jako Nathan Bradley.Nathan stiskl pistoli a bouchl s ní toho policistu do hlavy,poté otevřel okno a sešplhal po kovovém drátu dolů tak,že sešlapal nohama po stěně a rukama se držel bouřkového vedení.Seskočil k zemi a v dlaních měl vyryté otisky toho drátu.Jessica dřepěla ve stínu u keře.Policisté se zjevně divili,kde je jejich komplic,tak šli dva z nich k zadnímu vchodu Nathanova domu.Nathan s Jessicou přeběhli k druhému domu do zahrádky a viděli,jak ti další dva policisté šli do předních dveří a všichni opět byli v jeho domě.Nathan s Jessicou se rozběhli k těm policejním autům,za kterými stál ten ukradený taxík Lincoln.Nastoupili a opatrně a nehlučně se rozjeli pryč po silnici.Až byli z dosahu,Nathan na to trochu šlápnul.Kolem nich projelo jakési jiné policejní auto a Nathan nenápadně otočil hlavu,takže naštěstí je nezastavili.Byl hledaný a nesmírně ho to stresovalo.Měl z toho depresi,ale pokoušel se uklidnit tím,že má vedle sebe bohyni krásy."Tak tedy pojedeme koupit to zamaskování."Pokračovali po silnicích a naštěstí nepotkali žádné další policejní vozy.Zrovna projížděli kolem takového velkého starého prostoru se sklady.Zřejmě se zde ukládaly věci z dovozu,nepoužitelné věci a nějaké harampádí od přístavu.Byly tu tři takové velké skladiště."Měli by to zrenovovat."Projeli kolem téhle hanby města a projížděli kolem paneláků.Pak něco Nathana zaujalo na kraji silnice.Bylo to audi A3,které vypadalo úplně stejně jako to Nathanovo,to mohl přísahat.Stejná černá barva,dokonce i disky u kol.To se stává,pomyslel si.Hodně ho štvalo,že mu to ukradli.Ze dveří domu vystoupil nějaký muž,zastavil se u toho Audi a chtěl nastoupit.Najednou Nathanem prošlehl mráz a málem se vyboural.Byl to přesně ten chlap,co mu ukradl auto a vykradl dům!Jeden z těch dvou zlodějů.Ten,se kterým se pral na život a na smrt.Taková náhoda!Bylo to skutečně jeho auto.Byli už v jízdě několik metrů za ním a Audi se rozjela směrem odkud přijeli.Nathan prudce otočil volant až Jessica vyjekla a jel za svým autem."Co to proboha vyvádíš?Myslela jsem,že se chceme skrýt před policií a ne si pitomě prohlížet městské výlohy!Copak jsi těch problémů neměl dost?","Ten chlap před námi mi ukradl všechen majetek a málem mě zabil!Nepleť se do toho,musím to vyřídit sám.","Já žiju v domění,že jsi poctivý občan.","To taky jsem.Co je na tom špatného se pomstít,hm?"Audi zastavila přesně na kraji silnice před bránou do toho starého skladiště,které před 3 minutami minuli.Ten chlápek vylezl z auta a odemykal bránu.Byl to on,bez pochyby.Šedá mikina i tepláky,stejné botasky,černá pleť,stejná postava.Nespletl by se.Otevřel bránu a nastoupil do auta.Podle obličeje ho už Nathan poznal naprosto."Ten muž vypadá jako poctivý chudý občan.Možná z ghéta.","Nezdá se.Nech mě to vyřídit,pak se pustíme do hlavního problému."Audi projela a zloděj opět bránu zamknul,poté se rozjel k těm velkým skladním domům.Nathan řekl:"Můžeš tu počkat,jestli chceš.","V žádném případě,neopustím tě do nebezpečí."Nathan jen pokrčil rameny a nadechl se.Tak teda jo.Šlápnul na plyn a rozjel se rychle.Zatočil řízení téměř do pravého úhlu a prorazil drátěnou bránu.Jel přímo ke skladištím.Uviděl,jak zloděj u posledního skladiště vystoupil z auta a šel k postranním dveřím se zábradlím u schodků,které vedly k nim a byly i se zábradlím v pravém úhlu ke dveřím.Před těmi schůdky do sklepa stálo jakési auto,které vypadalo nefunkční,nemělo kola.zloděj na zádech nesl ten pytel,ve kterém měl ty Nathanovy drahé věci.Nathan zpomalil a zjistil,že při pohledu na lupiče jím proudí zběsilý vztek.Neovládl se.Přeškrtnul své plány zůstat neodhalen a šlápl na plyn silou celé nohy.Ten zloděj byl už přímo za tím autem a chystal se sejít po schůdkách ke dveřím 2 metry pod začátkem shodů.V poslední vteřině se zloděj otočil k těm světlům,jež ho oslepili a zděsil se až do morku kostí.Nathan to chtěl v docela slušné rychlosti napálit do toho auta bez kol v naději,že srazí zloděje a přimáčkne ho ke stěně.Jessica zaječela.Ozvala se ohlušující rána nárazu plechu na jiný plech,vzápětí zvuk drceného zábradlí a pak rána plechu do stěny nad schůdky ke sklepu.Tohle všechno za třičtvrtě sekundy.Potom zavládlo hrobové ticho.

Zloděj Simon Wade se až ke konečům prstů přiblížil smrti.Ale vyhnul se jí v poslední setině vteřiny.Setina!Ta rozhodla,že bude žít dál,protože jakmile ten šílenec v tom autě sejmul to auto,co tu stálo i u minulé schůzky,spodní část toho plechu ho minula a narazila do zdi i se slisovaným zábradlím.Byl předtím už v podstatě na schodech a strašně rychle se pozadu skrčil ke schodům,což jeho pohyblivé a vytrénované tělo udělalo tak svižně,že se bouchl do kraje schodu,jakmile se spustil k nim.Opravdu o milimetr ho minul ten vůz."Kurva.Do háje.!"Tohle procedil skrz zuby a mocným kopem vyrazil ty dveře pod hladinou betonu.Rozsvítil ve skladištním sklepě a zabouchl ty dveře.Schoval se za ty dveře ke krabici a ještě pořád se zděšeným výrazem pozoroval dveře a čekal na toho člověka,co se ho právě pokusil zabít.Měl jakési tušení,kdo by to mohl asi být.

Nathan se probral a podíval se zmateně před sebe.Přední sklo taxíku bylo vysklené a kapota téměř celá zmáčklá až k volantu.To druhé nepojízdné auto stálo bočně u zdi,slisované téměř a nyní ještě více nepojízdné.Stejně jako předtím bylo v pravém úhlu k Nathanovi a stěně.Zřejmě stál nad tím vchodem ke sklepu,Tak zařadil zpátečku a velice pomalu odcouval.Pod tím slisovaným autem byla štěrbina,za kterou byly schody do sklepa.Snad tam ležel i ten zloděj.Musel se ujistit.S hrůzou zjistil,že Jessica je v bezvědomí.Musel ji tu nechat a podívat se tam."Nikam neodcházej,prosím."Nedali se otevřít moc dveře,tak do nich kopnul a upadly.Chudák taxikář,pomyslel si.Lehl si na zem a s obtížemi se protáhl do skuliny mezi podvozkem a betonem ke schodům.Byla tu tma,ale ten chlap tu neležel rozpláclý ani stočený do klubíčka.Nesrazil ho.Nathan chtěl jít k těm dveřím.Najednou se ho zmocnil strach.Co když tam uvnitř čeká?Otevřel ty dveře velice pomalu a oslepilo ho světlo lampy u stropu.Pomalu vešel a byl velice obezřetný.Byl to sklep s regály a s krabicemi potáhlé pavučinou.Udělal pár kroků vpřed,pak ho nějaká ruka otočila za rameno a než stačil zareagovat,dostal velice rychlou ránu pěstí do tváře.Protože to nečekal,odpajdal a narazil do regálu u dveří.Spadla mu policejní čepice a ten muž proti němu vyjekl:"To jsi ty!","Jo.Jdu to s tebou skoncovat,protože jsi mi zrujnoval život a vše,co jsem měl."Zlodějův výraz se změnil:"A já se domnívám,že ti musím oplatit tu lekci,cos mi dal u tebe doma a musím také pomstít svýho kámoše Jeffreyho,myslím totiž,že jsi ho zabil."Nathan už to nevydržel a pustil se do něj.Metal pěstmi velice silně a rychle,bohužel mu zloděj vše vykryl dlaněmi a uhýbal hlavou.Dal mu nečekaně ránu do žeber.Nathan svůj útok zopakoval,ale zase neublížil a dostal ránu do brady.Narazil na krabice a zloděj šel na něj.Odskočil od krabic a začal vykrývat zlodějovy rány.Zloděj byl moc rychlý a ke všemu Nathan tak dobře blokovat neuměl,tak dostal pár ran do hrudníku,poté něco vykryl,ale zase dostal rány do břicha a žeber.Začal útočit silou celého těla.Zloděj vykrýval a uhýbal tak rychle a efektivně,že Nathan tomu nemohl ani věřit.Po minutě bezvýsledných útoků přestal a uhnul 2 ranám hlavou,ale třetí dostal do tváře a narazil na regál,poté na něj zloděj hodil nějakou malou krabici a trefil ho s ní do žaludku,takže Nathan ztratil dech.Zloděj k němu šel a žduchl ho na zem a začal ho škrtit.Nathan mu vší silou dal pěstí do nosu,ale zloděj i přes úpornou bolest nepustil ruce z hrdla.Nathan nemohl nic dělat.Znovu dal pěstí,ale zloděj tentokrát uhnul hlavou.Začal z posledních sil bušit pěstmi mocně na hlavu zloděje.Ten svižně uhýbal,ale poslední neuhnul a dostal do zubů,pak dostal další do obočí,takže povolil stisk a Nathan se znovu nadechl,ale zloděj ho opět měl pod kontrolou.Zloděj mu dal loktem do obočí a dále škrtil.Nathanovi už došel téměř vzduch a začal se mu přehrávat život.Pak,najednou se ozvala rána a zloděj cukl hlavou a vykulil oči.Spadl celou vahou na Nathana a už neškrtil.Nathan pořádně zalapal po dechu a odstrčil nechápavě zloděje ze sebe.Zezadu z hlavy mu tekla krev a kousek od nich stála Jessica a v rukou držela pistoli.Někde ji tady zřejmě našla.Plakala a dívala se na Nathana i na Simona.Zloděj Simon sledoval Nathana s prázdným výrazem a Nathan mu zavřel oči.Uvědomil si,že vlastně neměl v úmyslu ho zabít.Chtěl se akorát pomstít.Oba zloději nakonec zemřeli a Nathan nedokázal říct,jestli si to zasloužili.Bylo mu na zvracení a vstal s potížemi."Nevím proč jsi to udělala,ale díky.Zachránila jsi mi život,už podruhé.A já tobě ani jednou,"cítil se zahanbeně.Pustila pistoli na zem a utřela si slzy."Proč to sakra nepřestane?Já chci zpátky svůj život.","Dostaneš ho,Jessico."Pohladil ji po tváři a vzal pytel se svými věcmi.Chtěl domů a zalézt do kouta,ale musel nejdřív pro to zamaskování.Jakmile otevřel dveře a byli s Jessicou na malých schůdcích,uslyšeli jakési bručivé sténání někoho a zvuk plechu.To rozbité auto nad nimi se zvedlo trochu od betonu a začalo se bez pomocí motoru posouvat,pak s rámusem žuchlo opět na beton- uzavřelo štěrbinu mezi schody a podvozkem,ale otevřelo to prostor mezi autem a stěnou."Co to do háje bylo?"Nathan nechápal nic.To auto nezapnulo motor,takže nikdo nebyl uvnitř.Navíc nemělo kola.Směšné,pomyslel si Nathan.Vzal Jessicu za ruku a chtěl vylézt podél stěny nahoru na noční vzduch,jenže najednou se objevila zničehonic jakási velká krabice a mocně žuchla do toho otvoru tak,že se v něm zasekla.Nathan do ní zatlačil a trochu s ní pohnul,ale byla zatraceně těžká,byly v ní ocelové věci asi.Bouchl do ní a zatlačil,ale nedalo se to.Tohle je slepá ulička,pomyslel si.Auto a krabice mi zatarasí cestu,uvažoval,to je k nevíře a vydal se tedy opačným směrem i s kráskou.Prošli tím sklepem a vešli do ponuře vypadající chodby.Rozsvítili si.Museli se v tomto skladu zorientovat a najít cestu ven.Ano!Za rohem našli několik dveří po stranách chodby.Do každých,co byly odemčené,nahlédli.Vedli jen do dalších menších místností s krabicemi a starými věcmi.Došli k posledním dveřím a vešli.Rozsvítili.Ocitli se v obrovské hale a všude tu byly uspořádaně a na sobě naskládány krabice asi 50x60cm.Kdo ví,co v nich bylo.A proč chtěl jít Simon právě sem?Měl tady s někým schůzku?Najednou měl Nathan pocit,že je ve zlým snu.Viděl,jak od jedné hromady krabic letí jedna z nich přímo na ně.Strhnul Jessicu na stranu a krabice s obrovskou ránou narazila do menšího regálu za nimi,regál se převážil a spadl s ohlušujícím rachotem.Nathan nevěděl,co si má myslet.Ta krabice letěla zhruba dvacet metrů obloukem ve vzduchu!Nathan se vystrašeně pokusil ji zvednout.Těžká teda byla,ale zvedl ji.Musela vážit alespoň 25 kilogramů.Nechápal,jak se to stalo.Popošli dál mezi hromadami a najednou viděli ve vzduchu další těžkou krabici,jak letí od jiné hromady.Uhnuli a po dvacetimetrovém letu narazila na podlahu, setrvačností klouzala dál a narazila do jiných krabic.Jediná možnost byla,že je někdo házel.Ale to je naprostý nesmysl,nikdo není tak silný.Popošli dál a rozhlíželi se.Další krabice zpoza hromady.Krabice narazila vedle nich do hromady sudů.Nathan se schoval za hromadu krabic a zaječel:"Kdo je tu?Ukažte se!"Nic.Naprosté ticho.Nathan vykouknul přes krabici.Nikde živáčka.Zkusil se pohnout od krabic a v poslední vteřině se sehnul,aby krabice proletěla nad jeho hlavou a spadla s ohromným rámusem na zem.Rozbila se a kutálely se z ní šrouby."Zůstanete tady,musím zjistit,co se tu děje,tohle není normální.Zkuste najít východ,ale buďte opatrná,"šeptal a vzdálil se od ní.Procházel mezi krabicemi a viděl další krabici,jak letí na něj.Uskočil a minula ho s nárazem do jednoho betonového sloupu.Ta dřevěná krabice se poničila a Nathan z ní vytáhl šroubovák,který vypadl s dalším harampádím v bedně.Obešel další krabice a tam u jednoho vysokého regálu s krabicemi spatřil muže a poklesla mu brada.Ten chlápek mohl měřit asi 2,4 metrů a vážil alespoň 170 kg,byl nahoře bez a úplně plešatý.I při své ohromné výšce měl velice mohutné svaly.Vypadá jako dvojitá gorila s kalhotama,pomyslel si hrdina."Co tady okouníš,"zabručel ten hromotluk."Jen potřebuju vědět,jak se dostat ven odsud.Nevíte,kde je východ?"Ten chlap došel k okraji toho regálu,který byl plný krabic a otočil se na Nathana."Tady kousek za mnou,můžete projít tudy.","Díky,"odvětil Nathan a nejistě šel k tomu chlápkovi.Ten jako na povel chytil rukou ten regál a celou silou ho převážil od stěny.Nathan vyděšeně odpelášil a stihl uhnout ohromnému dopadu regálu,akorát jedna krabice ho zasáhla do paty.Ten chlap řekl dunivým hlasem:"Viděl jsem,jak jste zabili mýho komplice a podle něj jste zabili i mého druhého komplice.Přerušili jste naši schůzi a zničili jste naši jednotku těch nejlepších,nejnebezpečnějších a nejvytrénovanějších zlodějů v Americe.Gratuluju!Udělalo to na mě dojem.No jo,nezbývá mi,než je pomstít a vás odstranit!!!!"Dopotácel se přes regál,který ležel na zemi a někde u stěny vzal tlusté přístavní lano.Nathan sevřel v dlani šroubovák,ale utéct nemohl,protože nohy ho neposlouchaly.Ten hromotluk rozmotal lano a blížil se k Nathanovi.V jedné ruce měl omotané lano a druhou byl připraven útočit.Napřáhnul se rukou s lanem a Nathan v zoufalosti a instinktivně bleskurychle dřepnul k zemi,takže svištící lano narazilo mocně do krabic centimetry nad jeho vlasama a zasáhly ho útržky z beden za ním.Byla to tak silná rána,že let lana viděl rozmazaně.Otočil se a běžel mezi dvě hromady krabic a napadlo ho skákat ze srany na stranu.Uskočil a v té chvíli konec lana drtivě zasáhl podlahu vedle jeho nohy.Pak se otočil k chlapovi čelem a sehnul se,takže mocný úder svazku vláken narazil do krabic nad ním.Odpelášil za krabice a konec lana zpoza rohu opět drtivě zasáhnul krabice a minul cíl.Nathan si stoupnul na jednu vysunutou krabici na zemi,aby byl vyšší a čekal,až se nepřítel objeví.Velká postava přišla kolem rohu krabic a Nathan co nejsilněji vrazil spičku šroubováku chlápkovi do oka.Chlap začal trápeně ječet a Nathan mu začal dávat svižné údery pěstmi do obličeje.Ten chlap byl neuvěřitelně silný.Nathan dokončil frekvenci 13 rychlých ran do obličeje a pak mu dal kopanec do žeber.Další kopanec šel do žaludku a Nathan mu začal dávat silné rány pěstmi znovu do hlavy.Byl moc odolný,neztratil ani dech,ani nespadnul na zem.Místo aby se sesypal,pustil lano a chytil Nathana rukou za uniformu.Zvedl ho v jedné ruce nad svoji hlavu do výšky.Nathan se zmítal ve vzduchu.Chlápek ho asi 4 vteřiny držel v ruce,pak ho chytil oběmi a mocně ho mrštil do vzduchu před sebe.Nathan letěl neskutečných 5 metrů vzduchem jako taška se zeleninou a velice tvrdě dopadl na beton.Chtěl se v křečích zvednout,ale ten ho zase popadl rukama a všemi silami ho hodil.Nathan narazil tvrdě do 4 metry vzdálených beden a složil se k zemi.Zjistil,že na zemi leží to lano a krvavý šroubovák.Popadl v poslední chvíli ten šroubovák,ale protivník ho bez problémů zvedl jednou rukou ze země jako bundu,dal mu pěstí do břicha,vzedl ho a držel ho nataženýma rukama nad hlavou.Hodil ho s dalším zaburácením přes hlavu na hromadu krabic,které byly kousek od nich.Nathan se převalil na krabicích,nemohl dýchat po té ráně do břicha.Ten borec zatlačil celou svou vahou do hromady těch krabic,které měly vrchol 4 metry nad zemí.Celé se to sesunulo k zemi,ale Nathanovi se naštěstí nic nestalo.Byl tu takový tenký sloupek a Nathan po něm začal šlapat nohama a rukama se přitahoval po sloupu vzhůru.Chtěl nepříteli utéct k té konstrukci pod střechou,ikdyž nevěděl,jestli tam vyšplhá.Jeho obratnost se však nevyplatila,protože ten hromotluk vzal 20 kg-bednu a rukou jí mrštil do vzduchu na výborně šplhajícího hrdinu.Dostal to do zad a ukloula mu navíc noha po železném povrchu sloupu,takže padal k zemi.Chtěl odpružit,ale bylo to z velké výšky,takže si zlomil nohu,i přesto,že udělal při dopadu parakotoul.Chlap ho vzal a opět ho pažemi mrštil.Narazil na beton 5 metrů dál a odkutálel se a zastavil se o sudy.Chlap se sehnul a popadl ho rukou pod krkem a zabral,takže Nathana vyzvedl ohromně z lehu na nohy,jako kdyby nic nevážil.Podlomily se mu kolena a hromotluk ho zvedl rukou do výše,takže byl celý opět ve vzduchu.Nathanovi se roztrhla uniforma trochu a chlap mu dal pěstí do hrudníku,takže nathan odletěl a narazil na 2 metry vzdálený regál zády.Ten chlap mu dal nyní facku,po které mu málem vylétl mozek z lebky a ještě k tomu udělal přemet ve vzduchu.Opět Nathana chytil rukou za košili a začal s ním třískat do hromady krabic kousek od regálu.Nathan se dusil,po třetím nárazu na krabice narazil hlavou a ztratil vědomí.Ten chlap oddělal ruku z jeho košile a chtěl mu dát poslední ránu pěstí,když v tom zaslechnul hlasy.Odběhl ke krabicím,kde nechal lano a vzal jej.Po mocném 7-sekundovém úsilí přetrhl rukami tlusté lano na dvě části a čekal za krabicemi na hlasy.Byl až zlověstně silný.Byla to policie.Co ta tu dělala?Hromotluk se vylekal,protože dostal zezadu úder do hlavy.Otočil se a dostal další do čela.Byla to jakási slečna,velice přitažlivá a měla železnou tyč v rukou.Dala chlápkovi další ránu zboku do žeber.Odvážnější holku jsem snad ani neviděl,zapřemýšlel silný zloděj.Pak dostal tyčí znovu do obličeje.Měl už úplně zkrvavenou tvář,ale kašlal na to.Vždyť ty údery mu v podstatě ani nevadily.Vytrhl ji tyč z rukou a zohnul ji jak máslo.Začal ji kroutit do sebe a pak ještě lehkými pohyby začal trhat na kusy a provokativně se usmál.Jessica neotálela a běžela pryč od něj.Chtěla jen pomoci Nathanovi.Ti policisté,které zavolala,tu obludu zkrotí.Neukázala se jim,byla by to blbost.Jen jim řekla přes mobil,aby přišli k městským přístavním skladům.Vzala Nathana za ruce a začala ho táhnout,ikdyž byl těžký a nešlo to moc rychle.Ten obří chlap na ni udělal gesto,že se o ně postará později.Vzal do každé ruky opět jedno lano,které přetrhl předtím.Zpoza krabic se objevil první policista a obr ho švihnul lanem v levé ruce do těla,takže policista odletěl do krabic a nehýbal se.Byl jen omráčený.Ostatní to zřejmě viděli a začali se plašit.Obr se rozhodl,že se na lana vykašle a vzal krabici.Uviděl jednoho policistu a mrštil dvaceti-kilovou krabici na něj.Policista vyděšeně uhnul a začal střílet.Všichni namířili zbraně na hromadu a běželi k ní.Obr utíkal těžkopádně k jiné hromadě a začali na něj střílet."Já budu bojovat,nevzdám to jako všichni ostatní poserové,co to mají ve zvyku!"Tohle zaburácel a hodil další těžkou krabici.Trefil jednoho policistu a toho to sejmulo k zemi a omráčilo.Zbavil se na chvíli dvou policistů a řekl si,že půjde zabít ty dva vrahy jeho kompliců.Poslední dva policisté na něj namířili a zaráz vystřelili.Hromotluk dostal obě kulky do zad,ale jen zasténal a běžel ke dveřím.Dal kopanec do dřevěných dveří, ty se roztříštili a on vyběhl na noční vzduch.Byl tam jeden policista za nimi,tak mu dal pěstí do hlavy.Policista odletěl téměř tři metry a dopadl na zem mrtvý.Najednou ho ozářili světla a on zjistil příliš pozdě,že se na něj valí auto.Srazilo ho v rychlosti 60 km/h a zloděj odletěl tři metry a dopadl na zem.Autu prasklo přední sklo a trošku se zdeformovalo vepředu.Bylo to policejní auto.Couvlo několik metrů dozadu.Hromotluk se chtěl ještě v křečích zvednout a auto se rozjelo znovu co nejrychleji.Začal lézt po čtyřech a pak dostal bočně do těla ránu předkem auta v rychlosti asi 50 km/h,odletěl nad zamí a dopadl podruhé na beton.Z auta vystoupili dva vystrašení lidé v uniformách.Byli to Nathan Bradley a Jessica.

Ti dva policisté to viděli a zjistili,že ti dva lidé v jejich autě jim vlastně pomohli,i zároveň zachránili život.Byli to ti hledaní.Jenže jim pomohli.Zatkli ty dva a přivolali ještě sanitku,aby odvezla tři mrtvé lidi.Jeden z nich byl bohužel jejich kolega Vincent,který měl rozbitou lebku.Byl tam také rozbitý taxík vepředu u skladu a nějaké auto,co bylo už předtím ve šrotu.Prohledali ten sklad a zjistili,že v jedné místnosti byly různé plány a sposta kredených věcí,protože o tom policie věděla,že si na to lidé stěžovali.Takže celý tenhle tým nebezpečných mužů nakonec našli.Byla to banda zlodějů,které nikdy nepřistihli u činu.Později se zjistilo,že je to pravda a všichni byli v jednom spolku a velice dobře okrádali lidi v Norfolku,Richmondu,dokonce jednou i v New Yorku.Ten velký zloděj a ten černý byli známí policií,protože už párkrát s nimi měli problémy,vždy od těch dvou dostali pořádnou nakládačku.Byla to skvěle vytrénovaná dvojice zlodějů.Ten třetí se k nim zřejmě přidal později,protože ho nikdy předtím neviděli.Kdo ví,jestli ještě nějácí lidé k nim nepatřili,ale tím se nyní policie nemusela zajímat.důležité také bylo,že to nebyli vrazi,teda asi jen ten hromotluk.Bohužel policisté věděli,že Jessica Cornell a Nathan Bradley všechny tyhle zloděje eliminovali vraždou a Nathan dokonce několika policistům ublížil a zdrhal před nimi.Nezavraždili nevinné lidi,to bylo jediné pozitivní.Na druhou stranu zachránili věci dalším několika desítkám lidí a pomohli policii.Věděli,že se bude konat soud.

Po několika dnech ve vazbě se ocitli Nathan i Jessica u soudu a bylo nakonec po dlouhém debatování,dokonce měl Nathan štěstí,že všichni jeho známí ho srdečně obhajovali,i přátele Jessicy.Takže nakonec soudce naznal,že jsou v podstatě nevinní,respektive že byli nevinni předevčírem.Uvěřili,že neměli nikdy nic společného s kriminalitou a že byli poctiví a slušní občané.Ještě k tomu zbavili tuhle část ameriky o hodně zlých zlodějů,ale zabili je a dopustili se vraždy.Navíc Nathan zranil několik policejních lidí,ikdyž bylo jasné,že byl nevinný a nezabil zloděje Jeffreyho Zana.I tomu se konečně věřilo,ale nedalo se přehlížet všechno to fyzické násilí.Rozhodlo se,že oba půjdou do vězení,ale bude jim čas v něm zkrácen o hodně,protože v podstatě policii pomohli.Tak šli do vězení,oba do jiného.Nathan na Jessicu hodně myslel,z lásky.I na přátele myslel.Miloval Jessicu,to už zjistil.Za pár týdnů měl pocit,že pukne štěstím a radostí,protože jeho přátelé se složili finančně a ještě jeho rodičě také přispěli,takže byl na svobodě a policie ho neotravovala.Byl naprosto spokojený,protože z tohohle traumatu a zlého snu vyvázl živý a už i zdravý,ikdyž měl předtím strašlivé bolesti z toho bojování.Byl zase ve svém normálním životním rytmu,byl zase celý ten starý Nathan Bradley.Byl na spoustě večírků a dařilo se mu skvěle zapomenout na ty děsivé zážitky.Cítil se jako znovuzrozený.Ten nejúžasnější pocit,připadal si jako v sedmém nebi.Byl akorát smutný,že do toho všeho dostal Jessicu,tu nejkrásnější dívku,kterou měl tu řest potkat a kterou miloval.Po několika dnech,kdy si zase naprosto zvykl na svůj normální život,užíval si,chodil do práce,už vůbec na ten jeden osudný den,kdy se vše zvrtlo,nemyslel.Myslel na Jessicu.Pak najednou,jednoho krásného dne,kdy šel po ulici a zrovna procházel parkem,sedl si na lavičku a uvažoval o svém úžasném životě,mu někdo zezadu zakryl oči."Sakra,co to...?"Ruce se oddělali a on se otočil.Stála tam!Jessica.Zeširoka se usmívala a ozařovala svět krásou.Přeskočil z místa lavičku a stisknul ji v těsném objetí.Myslel,že zemře radostí.Oba se smáli a objímali."Takže jsi to zvládla?Podplatili zákon jako u mě.Takové štěstí,že jsme se z toho dostali.Je nádherné,tě vidět."Dívala se mu šťastně do očí a řekla:"Tebe taky.Myslela jsem,že to bez tebe nevydržím."Jejich jazyky se spojili a už nemohli mluvit.Pověděli si ale vše později,i to,že bylo štěstí,že se vůbec potkali.Několik dnů později už byli na pláži na Kubě.Leželi vedle sebe a popíjeli Mojito.Skočili spolu do moře a líbali se pod vodou.Prostě nádherné užívání.A tak to má být!Půl roku později se oženili a ještě později spolu měli dítě a pojmenovali ho Nathan.To by bylo vše,lidičky.HaPpYeNd!KONEC!

Tuhle povídku jsem psal hodně dlouho,tak jsem rád,že je konečně hotová a jsem pyšný na svou fantazii,práci a čas,který jsem do ní vložil.Omlouvám se,jestli v ní bylo moc násilí,bylo to jen pro povídku,chtěl jsem si zkusit napsat to jako velice akční román,abyste si to mohli představit jako filmeček.Příští povídka nebude vůbec depresivní ani thriller jako tohle.Bude to nejspíš komedie.Tak tu zanechte komentáře,v příští povídce nazdar.