VLCI

VLCI

Anotace: O jedné chytré smečce...

Na krajině ležela černá noc. Dusila tmou les i luka, zaškrcovala všechny hlasy. Jen hladové vytí vlků pronikalo nočním vzduchem jako nůž. A ten nůž rozdělil realitu na dvě části. První se hemžila dravou zvěří, ostrými tesáky a dlouhými drápy, druhá… druhá byla někde vzadu, lákavá, ale nedostupná. Byla plná pulsujícího života, který sváděl k ochutnání.

Krčil se u kořene vyvráceného stromu. Dlouho šel ledovou vodou, nohy měl promrz-lé až do morku kostí, a doufal, že tím smazal svou stopu. Pak se ozvalo dlouhé zavytí a on věděl, co přijde. Znovu se dal na zběsilý útěk. Měsíc byl překryt mraky, proto téměř nic neviděl. Běžel s rukama před sebou, do dlaní se mu zabodávaly trny a vyrývaly do nich hluboké šrámy. Brzy měl ruce celé od krve, několik bodavých ran ucítil i na obliče-ji.
Vlci ho dohnali ve chvíli, kdy se opět dostal k potoku. Když se mu jeden zakousl do nohy, ochromila ho bolest a on upadl. Ocitl se pod vodou, vlk rozevřel čelist. Podařilo se mu vyškrabat na druhý břeh. Smečka za ním otálela jen chvíli. Čtyři pružná těla sko-čila do vody a během několika vteřin přebrodila potok.
S poraněnou nohou se jeho běh zpomalil. Navíc mu byla hrozná zima, jak na něm usychala voda. Dostal se na kraj lesa. V měsíčním světle spatřil nevelkou kamennou zídku, neměl však už dost sil přeskočit ji. Zakopl a narazil obličejem na rozložitý bal-van. Z přeraženého nosu mu okamžitě vystříkla krev, v ústech ucítil úlomky zubů.
A pak se z lesa vynořili vlci. Dva, kteří byli vpředu, bez váhání zaútočili. V poslední chvíli uhnul před ostrými drápy, jeden mu však přece jen stačil roztrhnout tvář a vyrvat z ní kus masa. Druhý vlk se vrhnul po jeho ruce a ukousl mu dva prsty. Přesto se mu podařilo vstát. Bolest už téměř necítil. Klopýtavě se rozběhl podél zídky a hledal strom, na který by mohl vyšplhat. Uběhl jen pár metrů, když mu další vlk skočil na záda. Za-vrávoral pod jeho vahou, tentokrát však neupadl. Běžel dál a vlk se mu zatím zakusoval do ramen a krku. Snažil se ho setřást a nakonec se mu to podařilo, vlk mu však strhl část skalpu. Temeno hlavy měl teď obnažené až na lebku.
Konečně se dostal ke kmeni s větvemi nízko u země, než se však stačil vytáhnout do bezpečí, zabořily se mu z obou stran do boků vražedné drápy. Na stehnu ucítil mocný stisk vlčí mordy. Podařilo se mu zvednout ruku a zachytit se nejbližší větve. Pomalu se začal vytahovat vzhůru nevnímaje nespočet ran, ze kterých mu prýštila krev.
Pak jeden z vlků napjal všechny svaly a skočil mu na ramena. Zaútočil na jeho obli-čej a vyrval mu kus tváře i s jedním okem, drápem mu roztrhl ucho. Ruka sjela z větve. Vlci ho strhli na zem, rvali z něj kusy masa a nemilosrdně drásali jeho kůži. Jeden mu ukousl zlomený nos a připravil ho o druhé oko, druhý mu rozdrásal břicho a vyrval z něj vnitřnosti, další rval cáry masa z hrudníku a paží.

Poslední vlk jen seděl a díval se.
Autor Jan Zeman, 19.11.2004
Přečteno 1435x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

poslední věta dobrá, zbytek nestojí zanic.... :))je to dost krvavý...a takový celkem nereálný...

20.07.2006 19:01:00 | kjetilka

Mě se to moc líbilooooo......vážně supr ;-) určitě pi dál

28.04.2006 11:24:00 | -Wendy-

Jde vidět,že psát umíš. Vytkla bych,pokud tedy smím,jen jednu věc. Nemusíš popisovat ten konec,jak ho rvou,tak podrobně. každý si to domyslí. Ale ta poslední věta se ti vážně povedla.

20.03.2006 18:23:00 | Peprmintka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí