Masochista

Anotace: Na hodinách tvůrčího psaní jsme se měli převtělit do opačného pohlaví. Nevím, jestli to sem vůbec patří a byla bych moc ráda za kritiku "dílka". Poslech k dílku: http://www.youtube.com/watch?v=ST2H8FWDvEA nebo http://www.youtube.com/watch?v=22ut_pzoWgY

23:58:42
Po tajnu ostrý nůž vezmu a mírně se s ním říznu. Rudá barva stéka po mém zápěstí, kdo si myslí, že to nic dobrého nevěstí? Kyselý odér krve táhne Tě ke mně. Lásko, pojď už dolů a sedni si na zem. Já obléknu si temný háv a zuby ostře nabrousím.
Naposledy jsem si přejel tváře žiletkou a smyl zbytek pěny z holení. Slyším Tvé kroky a už jsem v Tvé moci, princezno temnoty. Dravě ze mě trháš šat a já se Ti pod sílou Tvých polibků plně odevzdávám. Pomalu mě přivazuješ k ostnaté židli. Ostré hroty železných jehel mi probodávají kůži a já tu jen bezelstně skučím. Má krev už pokrývá hodnotnou část starých dlaždic pod židlí. Přejíždíš mi prsty po stehnech a mou červenou tekutinou se bez okolků živíš. Však najednou je Ti nějak úzko, zřejměs nečekala, že se teď ujmu vedení já. Vážněs to nečekala, vrávoláš na vysokých podpadcích a jen co se Tvé tělo ponoří do kaluže mé krve, vydáš malý vzdech a je Ti najednou dobře, viď miláčku? Začínám vyvolávat síly zla, které Ti je tak blízké a marně jsi se ho celou dobu snažila najít, však já jsem tady pánem! Ruce padlých andělů noci, krve, utrpění Tě pohřbívají zaživa. Myslíš, že mě Tvůj řev zaskočí? Ne ani omylem! Zvykl jsem si na ty Tvé nádherné oči plné děsu... Myslíš, že udělám stejnou chybu podruhé? Ne miláčku, to děláš jenom Ty. Je mi Tě vlastně nějak strašně líto. Nezastavím to ještě? "Ne, nezastavíš, ozývá se pronikavý hlas mou prázdnou lebkou" Dobrá, neměla bys už zemřít? Příliš dlouho jsis se mnou hrála, slečinko. Však já Ti to celé jednou vrátím i s úroky! Ty budeš pod mou krutostí ještě celé roky řvát. A ještě budeš žadonit o smrt. ..
"Započnu jehlou nebo obojkem, krásko?" Ptám se Tě drze, ale ani nečekám na odpověď. Tlustá jehla prochází Tvou kašmírovou kůží.. A vylézá zase ven.. "Miláčku.. Řveš tak sladce.." ... "Naříkej princezno moje, notak, víc, já vím, že to umíš." Utahuji sevření pařátů přidělaných na židli, které se Ti dostávají hloubž a hloubž do masa. Tvé prsty se barví do modra a pomalu v nich přestáváš mít cit. "To máš za to zlomený srdce. Já Ti říkal, že si všechno jednou vyberu. A tohle je jen začátek, kočko." Na Tebe tu křičím a snad Ti mozek správně ničím.. "Co bys řekla obojku na krček? Zní to dobře, viď?" Přibíhá můj čtyřnohý sluha. Obrovská černá chlupatá koule s žhnoucíma očima, jež mi podává ostnatý drát, jehož hroty se Ti zarývají do jemného potahu těla. Prochází Tvými rozkošnými žilkami, ze kterých jsem předtím strašně rád pil...
"Proč tak zíráš na tu sekeru u dveří? Líbí se Ti? Ano? Máš ji mít." ... Zasazuji Ti první ránu, která přistává přímo na Tvé necitelné prsty, jež mě tak krásně hladily po těle a vzbuzovaly ve mě sexuální touhy nenažrané šelmy. Ani se nevzmůžeš na křik.. "Ta rána byla slabá, viď? ... Neboj, teď to zvládnu lásko." ... "Arrrchchchggrr.. Teče Ti spoustu krve miláčku, víš to? Voní tak sladce... Smím se napít?" Kousám Tě do krční tepny a saju... Jen a jen saju... "Myslím, že Ti tam ještě nějaký ten litr nechám, kdo by mi pak krásně řval?" ... "Pročpak neječíš? Cožpak mě nechceš uspokojit svými vysokými tóny?" ... "Sakra... Ty se mě snažíš zneklidnit... Nejde Ti to kočko, na to Tě až příliš znám... Ale přeci jen jsem myslel, že víš koho si bereš, ne? ... Tak odpověz!" Surově Ti pokládám dlaně na ramena a mnohem větší silou s Tebou mlátím o opěrnou část židle. Teprve až teď mi to začíná docházet. Minule jse Ti vyřízl jazyk, viď? "Sakra, proč mě kopeš do žeber? Copak Ti mám svázat nohy? Ne, udělám Ti něco lepšího, zlatíčko!" ... "Abaddone! Přines mi hřebíky! A to kladivo, co je nad nimi!" Hřebíky Ti projíždějí kůží, však Ty neřveš... "Proč? Miláčku, proč neječíš? Jo aha, Ty nechceš přiznat, jak Tě to bolí, chápu Tě. Ano, nečekal bych to, ale už mě nekopneš! Máš smůlu, víš?" ... "Máš tak chutnou krev.. Mohu se ještě napít? Díky lásko.. Už mi docházely síly. Jsi moc milá! Za to na Tebe budu hodný, ano?" Nemohu si ani připustit, jak moc jí to v těch do krve zbarvených šatech sluší.. "Víš jak moc jsi krásná?" ... "Tvé oči bych chtěl mít.. Červená už je ohraná, chci ty Tvoje! Musím je za každou cenu mít! Tvý ebenový vlasy s jiskřícíma modrýma očima jsou pro Tebe až moc dobrý." ... "A teď je budu mít já! Dáš mi je? To víš, že mi je dáš, miláčku, ať chceš nebo ne. Ty jsi celá moje a já si s Tebou mohu dělat, co chci!" ...LUP... Snad to bolelo jen trošinku. "Víš, že jsi bez očí mnohem hezčí, temná princezno? Jsi tak bezbraná, ale neboj se. Já Tě ochráním. Vždyť jsem Ti to slíbil, vzpomínáš? Slíbil jsem Ti věrnost a já své slovo dodržím." ... "Sundám Ti drát z krčku, ano?" Proč se jí ptám? Vždycky se mnou souhlasí, a to je ejdině dobře. Nemusím ji ani přesvědčovat... "Copak, bolí Tě to? Krásně Ti ta H2SO4 leptá obličej, pomalu Ti stéká po ústech a krčku. Odhaluje Ti lícní kosti. Ty moje přenádherná zrůdičko!" Jak nádherně křičíš.. "Je libo ještě jednu dávku? Notak, pij miláčku.. HCl jsi měla vždycky ráda. Teď jsi dokonalá!" A teď jenom škrtnu.. Tak nádherně hoříš! "Já věděl, proč si Tě beru..."

6:00:46
Ku*va, zklapni pse! "Dobré ráno miláčku." Počkat.. Něco mi tu nesedí! "Jaktože žiješ? Jaktože mluvíš? Vždyť jsem Ti vyřízl jazyk! Jaktože máš oči? A jaktože já vidím jen na jedno? Proč se Tvé ruce dotýkajích mých očí? Proč nevidím? Kam mě to vedeš? Proč moji kůži probodáváš jehlami?" ... "Slyšíš mě?" ... "Akugukgbu, mghfugj jtfzcvstfczsyk"

"To víš, že Tě slyším miláčku, já měla pocit, že víš koho si bereš!"