Roger Simps a Apokalypsa - část třetí

Anotace: Místo a čas známý. Děj neznámý. Proč hlídají Mayskou "pyramidu" nepřátelští ninjové? Proč nelétají? K čemu ten únosce potřebuje Evu a Vaška? A k čemu slouží Mayský kalendář? Koho miluje Keenu Reeves? Dozvíte se v posledním dílu Sci-fantasy detektivky.

Sbírka: Příběhy Rogera Simpse

Bylo 21.12. 2012. Konečně to našli. Dnes byl údajný konec světa. "Co dělá sakra Mayskej chrám v Brazílii, do tahu? Nevyskytovali se mayové v Mexiku? Určitě to musí mít logické opodstatnění!" nelíbilo se to Rogerovu známému hackerovi Patrickovi. Dívali se na chrám, hacker sice jen zprostředkovaně, ale přesto toho zřejmě věděl nejvíc. "Jak se dostaneme dovnitř?" tázal se Roger. "Zkusil bych se tam hacknout ale asi nebudou připojeni na net." zavtipkoval Patrick. "Dost fórů, je čas jednat." prohlásil Keenu a vznesl se s letkou ninjů do vzduchu.

Před chrámem stáli čtyři nepřátelští ninjové a dva rambové. Byli těžce ozbrojeni. Keenu vykřikl: "Létající ninjové do boje!" Nagira ale ninjy zarazil. Sám přistál a vyzval hlídače k boji. Keenu přiletěl za Rogerem. "Nagira vzkazuje, že on zaměstná stráž, zbytek ninjů bude hlídkovat, aby nikdo nezdrhl a my máme jít dovnitř. Pak už jen popadl Rogera a vyletěl s ním ke vstupu. Tam už se mezitím rozpoutalo peklo. Nepřátelští ninjové sice neuměli létat, ale chrlili oheň a navíc byli podporováni palbou obou rambů, nicméně starý mistr Nagira se jim uhýbal neuvěřitelným způsobem. Roger Simps vytáhl pistoli a na jednoho z těch ohnivých ninjů prostě vystřelil. Ninja byl ale schopný a během chrlení ohně se kulce uhnul. Rambové změnili cíl střelby a Keenu tak-tak stihl zvednout ruku. Kulky se před nimi zastavily ve vzduchu a pak se zřítily na zem. Keenu se vrhl do boje a ještě na Rogera zakřičel: "Jdi dovnitř, Rogere a nelez do práce profíkům." Pak se přiřítil k rambům, oba je naráz odzbrojil a omráčil načež se pustil do boje s ninjy.

Roger vstoupil do toho mayského chrámu. Narazil na obrovské reproduktory. Co se to do pekla... "Zdravím tě, Rogere Simpsi." ozval se hlas, který Roger dobře poznával. Byl to Richard, jeho nevlastní bratr, o poznání chytřejší a schopnější. "Nevěřil bych, že to budeš zrovna ty, kdo přijde překazit mé velkolepé dílo, jímž se zapíši do historie." řekl opět hlas a hnědovlasý třicátník se vynořil zpoza sloupu. "Na co ty repráky?" tázal se Roger zmateně. "Posaď se, budu ti vyprávět celý příběh." pravil Richard a podal Rogerovi skládací židli. "Tak o co jde, sakra?" tázal se opět již dopálený Roger.

"Před šedesáti pěti miliony let žili na této planetě inteligentní bytosti, jenž se vyvinuli z dinosaurů. Měli velká města a byli o dost technologicky vyspělejší než my. Když zjistili, že na ně míří asteroid, vypustili do kosmu raketu s asi deseti-tisíci jedinci. Měli být mimo zemi jen párset let, než se vše přežene. Ale pilot se sfetoval a ztratil se v kosmu, neb při svém delíriu vypnul zařízení pro identifikaci polohy Země. A tak bloudila tato loď vesmírem celých pětašedesát milionů let. Před třemi tisíci lety však našli cestu a vyslali před sebe na Zem ozbrojeného průzkumníka nesmírnou rychlostí. Když dorazil, odeslal souřadnice místa, které použije ta veleloď, ale Mayové ho zfetovali a vymámili z něj datum kdy dorazí velká loď těch plazů a pak ho zabili, stáhli z kůže a snědli. Jelikož jim ale nefachala paměť, jak byli furt zhulený, vytvořili kalendář, aby nezapomněli kdy sem přiletí, známý jako Mayský kalendář." pravil a pak pokračoval.

"Náš otec a jeho otec o tom věděli. To náš děd unesl Elvise i Marylin Monroe, a nastražil to, aby to vypadalo jako smrt, taky unesli Michaela Jacksona a tak podobně, všichni jsou zde zamražení a nyní je rozmrazíme a uspořádáme navracejícím se bývalým obyvatelům Země takovou pařbu, že se pak rozhodnou nechat lidstvo na pokoji a nás žít. Ale je zde i horší alternativa... pojistil jsem se a pokud se rozhodnou nepřijít v míru, zlikvidujeme je. Pustím k mikrofonu Evu a Vaška a reproduktory odstíníme aby mířily jen vzhůru. Sestřelíme ty bastardy z nebe nejhorší klasickou hudbou, po jejímž vyslechnutí by se i Mozzart zbláznil."

Veškeré hvězdy se začaly scházet. Z venčí dorazil i Keenu Reeves. Byli zde slavní herci a herečky, zpěváci a zpěvačky a dokonce tu byli i Eva s Vaškem. A právě v ten okamžik se to stalo. Na nebesích se objevila loď, která připomínala tvarem obří chrastítko, ale měla tak padesát kilometr na šířku a na délku snad sto. Zpěváci vyfasovali mikrofony a repráky se natočily nahoru. Začal poslední invalidní a slepý člen Queenů s jejich tradičním zahajovákem "Bože, ochraňuj nás Queeny!" a všichni zpěváci, vyjma Evy a Vaška se připojili. Z chrastítka se vysunuly repráky. "Zdravíme vás, lidé. Tohle je naše planeta, najděte si na své nechutné vřískání vlastní planetu." Celebrity se rozestoupily a nyní vyfasovaly špunty do uší. Jejich mikrofony získali Eva a Vašek. Vysunuly se přídavné reproduktory a nasměřovaly se na to chrastítko. A pak to začalo.

Ti šílení vrazi začali a v podstatě i skončili svou Bílou Orchidejí. Dinosauří loď neměla nejmenší šanci. Během dvaceti vteřin explodovala a zůstala po ní jen velká ohnivá orchidej vykreslená hořícím palivem na nebi a trosky. Avšak trosky nepadaly, síla Evina hlasu je naopak vymrštila z naší atmosféry. Poté Vašek utichl. Eva však ne. Její hlas sílil. Reproduktory explodovaly, hlasitost přesto dále rostla. "Sakra!" zakřičel Vašek. "Přehřívá se! Nemáte někdo suchý led, to používáme, když se to stane na zkoušce." Nikdo však suchý led neměl. Zato Roger měl pistoli, vytáhl ji a vystřelil na Evu. Kulka se však rozpadla na prach na půli cesty. Její hlas zatavil i kulky. "Eva brzo exploduje!" křičel Vašek. "Zničí to celou planetu!" dokončil a pak se kryl pod stolem. "To nedopustím." Promluvil náhle Keenu Reeves. "Kdybych ji svrhl do slunce, utichne?" zeptal se. "Ano, to by mohlo fungovat!" křičel Vašek zpod stolu odpověď. Keenu se podíval na detektiva Rogera Simpse. "Miluji tě." promluvil k němu náhle." Roger Simps se vyzvracel na své boty. Byl hetero. Pak se Keenu vznesl do vzduchu. Letěl až k Evě. Čím více se blížil, tím více se jeho pohyb zpomaloval. Nakonec se k ní ale dostal. Sevřel ji v náručí a vyrazil směrem vzhůru. Richard Simps vytáhl dalekohled. "Letí ke slunci." řekl. Všichni mlčeli. O půl minuty později ještě pořád bylo ticho. "Právě oba pronikli pláštěm slunce. Je po nich." pravil.

Keenu Reevesovi byl uspořádán obrovský pohřeb. Na jeho náhrobku stálo: "Muž který zachránil lidstvo." Jeho filmy nabyly na sledovanosti, s výjimkou Drogové kalby VII. Naproti tomu na pohřeb Evy nikdo nepřišel. Ne, že by jí lidé nebyli vděční, ale Vašek slavnostně slíbil, že tam sám zazpívá Bílou Orchidej, což vedlo k tomu, že nesehnal ani kněze. Roger Simps nakonec získal medaili detektiva roku, avšak žádné peníze a zmizel. A jeho bratr Richard, který měl být obviněn z únosu se také vypařil. Někteří říkají, že se vydali pátrat po tom, co stojí za Nostradámovým proroctvím, někteří tvrdí, že zkoumají proroctví toho ožraly, co stojí támhle na rohu. Kdo ví... třeba je někde potkáte...

Roger Simps trénoval s Nagira-Senseiem. Nagira promluvil znakovou řečí. "Cože, máš pro mne překvapení? Jaképak?" tázal se Roger mistra. Dveře se otevřely. Stál v nich Keenu Reeves. "A do pr..." zaklel detektiv, vznesl se do vzduchu a poté letěl pryč s úmyslem zmizet. "Počkej!" vykřikl Keenu a vyrazil za ním. Nagira Sensei po dlouhé době poprvé, zrovna když se za nimi s úsměvem v tváři díval, promluvil ústy. "Ach, ta láska..." zamumlal. Pak si uvědomil, že mluví a začal se mlátit do hlavy. Bylo 21.12. 2013.