Návštěvnost
Vyvolání Satana
Vyvolání Satana
Anotace: Inspirováno skutečným příběhem. Určité věci a jména jsou vymyšlená. Ovšem časové smyčky, plán a osud dívek vymyšlený není. Stal se, i když se to zdá nemožné.
Sbírka: Životabudič
„Rodiče půjdou brzy spát, kolem desáté večer můžeš přijít, Klaudie.“
„Tak to je skvělé, přijdu a vezmu s sebou tu knihu. Zatím ahoj, Anežko.“
Anežka položila telefon a šla připravit svůj pokoj na večerní vyvolávání Satana. S Klaudií už to chtějí vyzkoušet delší dobu. Satanismus je láká, ale už je nebaví zůstávat jen u teorie a u představ. A když se Klaudii dostala do rukou satanistická kniha s návodem, jak vyvolat Satana, neváhaly dlouho. Kniha nebyla ledajaká, nedá se půjčit v žádné knihovně, slova v ní jsou jiná než, která se nacházejí v článcích na internetu. Celá kniha je vázána do pravé kůže, obsahuje nespočet neočíslovaných stran. Váží několik kilo. Klaudie ji našla při velkém úklidu na půdě.
Anežčini rodiče usnuli brzy, tak jak Anežka očekávala. Klaudie dorazila pár minut po desáté. Obě vystoupaly po schodech do Anežčina pokoje. Na oknech byly zatažené tmavé rolety i přesto, že venku nebylo vidět na krok. Uprostřed pokoje byl malý nízký stůl ze dřeva. Kolem dokola byly zapálené svíčky. Doprostřed stolu položily otevřenou knihu, kterou donesla Klaudie. Na zdech visely tmavé ozdobné koberce se znaky satanistů. Celý pokoj vypadal nesmírně strašidelně. Klaudie se na chvíli zarazila, ale pak tomu všemu přišla na chuť a rozhodla se pokračovat. Tak jak bylo psáno v knize, posadily se naproti sobě a podaly si ruce. Se zrakem upřeným do knihy začaly dvojhlasně číst řádky, tam uvedené.
„In nomine Dei nostri Satanas Luciferi excelsi! Ve jménu Satana, vládce Země, Krále světa, rozkazujeme Silám temnot, aby vložily svou pekelnou moc do našich rukou! Rozevřete dokořán brány Pekel a vyjděte z propasti, abyste nás pozdravili jakožto sestru a přítele!“
Pokojem projel lehký vánek, který nahnal děvčatům trochu strach. Jen se na sebe podívaly a pokračovaly dále.
„Dopřejte nám požitku, o nichž hovořím! Vzaly jsem jméno Tvé za část sebe sama! Žijeme jako volné zvíře, těšíme se z radostí těla! Přejeme poctivým a proklínáme zkažené!“
Vánek neustával, neměl odkud vát. Okna byla pevně zavřena, Klaudie začala povolovat stisk, ale Anežka ji přidržela a pokračovala ve vyvolávání.
„Při všech Vládcích Pekel, rozkazuji, aby se vše, o čem jsme hovořily, také stalo! Přijďte a ozvěte se na svá jména! Projevte tak mé touhy!“
Vánek přešel ve studený vítr, až se začaly otáčet stránky knihy. Klaudie se vytrhla ze sevření Anežčina. Vtom vítr jako na povel ustal a kniha se prudce zavřela, až obě dvě vykřikly leknutím.
„Tohle je moc, Anežko, já jdu domů. Mám strach. Nelíbí se mi to!“
„Také mám strach, Klaudie, ale přece právě tohle jsme chtěly, ne? Vždyť se to konec konců povedlo, tak jak mělo. Kdyby ses nevytrhla, určitě by s námi i promluvil.“
„Ale já nechci, aby s námi mluvil. Líbí se mi teorie, ale nikdy jsem tomu nevěřila. Mám z toho divný pocit. Jdu domů. Ještě, že už je po všem, ahoj, Anežko, zítra se uvidíme.“
„A co ta kniha?“
„Nechej si ji tu, vezmu si ji až jindy.“
Klaudie odešla domů. Neměla to daleko. Stačilo jen obejít místní rybník, projít jednou ulicí a už byla u svého domova. Anežka šla pomalým krokem zpět do svého pokoje. Rozsvítila světlo. Zhasla svíčky. Roztáhla rolety a knihu odložila stranou. Lehla si do postele a při pohledu na hodiny, které ukazovaly jedenáct hodin večer, zavřela oči a usnula.
Klaudie šla kolem rybníku kvapným krokem domů. Vtom něco cítila za svými zády a prudce se otočila. Nikdo tam nebyl, ale cítila, jako by ji někdo z dáli pozoroval. Dostala strach, otočila se a začala utíkat domů. Z ničeho nic se zvedl studený vítr a Klaudie vykřikla zděšením.
Anežce se zdál sen. Viděla Klaudii ležet v příkopu u rybníka. Zardoušenou, mrtvou. Ze spánku vykřikla tak na hlas, až vzbudila svého otce. Ten přispěchal do pokoje za Anežkou. Podívala se na hodiny a ty ukazovaly dvě hodiny ráno.
„Klid, děvče, to byl jen zlý sen. Spi dál, to bude dobré.“
„Prosím, tati, mohla bych dnes k vám do ložnice? Nechci tu být sama, prosím.“
„Dobře, tak pojď.“
Vzal vyděšenou Anežku do náruče a chtěl ji odnést do ložnice, vtom zazvonil Anežčin mobil. Volá Klaudie.
„Dej si pozor, Anežko, velký pozor, nebo se ti stane, to co mně!“
To bylo jediné, co se z druhé strany ozvalo, pak se spojení přerušilo.
„Klaudie! Klaudie!“ volala zoufale Anežka.
„Uklidni se, Anežko, co se stalo?“
„Nevím tatínku, nevím. Mám strach, bojím se.“ Anežka začala ze zoufalství a strachu plakat.
„Neměj strach. Půjdeme spát a zítra uvidíš, že se vše vysvětlí.“
Odnesl Anežku do ložnice, uložil ji mezi sebe a matku, pokojně usnuli. Ráno se probudil a při pohledu na Anežku vykřikl, až tím vzbudil svou ženu. Když spatřila to, co se naskytlo jejímu manželi, začala křičet a plakat. Anežka byla mrtvá, zardoušená.
Klaudii objevili v příkopu u rybníka. Mrtvou a zardoušenou, její smrt byla odhadována na půl dvanáctou v noci, ale jak pak mohla volat ve dvě ráno Anežce? Kdo ty dvě zabil? Proč by je někdo zabíjel a jak to, že jsou zavražděné stejným způsobem? Jak by se někdo vůbec mohl dostat k Anežce a uškrtit ji, aniž by přitom vzbudil její rodiče?
V Anežčiném pokoji byla nalezena ona satanistická kniha, otevřena na stránce: „Ukončení vyvolávání“. Ani jedna z dívek si této stránky nevšimla. Neukončily vyvolávání. Zabil je tedy Satan, kterého probudily z jeho spánku? Na to nikdy nikdo nepřišel. Anežce s Klaudií bylo pouhých čtrnáct let.
Betaread poskytla: Gina Rocca
Děkuji: Miro Sparkus
Komentáře (15)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskDěkuji za zastání. Je pravda, že hodně kritiky se sneslo právě kvůli pravdivosti. Mnoho lidí nevěří a tím pádem jim to přijde jako trapný horor, ale já to chápu. Sám tomu také nevěřím. Ale znám to z vyprávění od lidí, kterým věřím a navíc. Čemu v dnešním světě může člověk věřit?
Ale díky za přečtení a za koment... =)
02.07.2007 11:34:00 | Miro Sparkus
Hmm, přečetl jsem si všechny kritiky a můj názor je ten že jsou až moc přísné.Rozhodně to není D ani B horor je to docela literálně dobré.Ale jestli tomu někdo věrí nebo ne to je každýho problém.Určitě by tě za pravdivost příběhů neměli kritizovat.
01.07.2007 22:40:00 | Chidlink
mno brácha je satanista. má satanovu bibli chtela jsem si ju presíst...už nechci ale pochybuju ze mi to vubec nekdy dovolí...
17.06.2007 20:33:00 | Mecki
...no...před nedávnem sem si chtěl koupit satanistickou bibly co sem viděl v knihkupectví, teď už nechci:-) Docela silný příběh, stojí za zamyšlení. Docela vydařené dílko, budu se k němu ještě po nějakou dobu v myšlenkách vracet, dal sem 80% teď nevím jestli bych neměl dát víc...dobrá práce
20.05.2007 11:49:00 | Buddha
Jo... mě taky, když jsem to slyšel a také když jsem to psal... =D
19.02.2007 14:04:00 | Miro Sparkus
Zvláštní příběh... koukám, že si využil služby mé oblíbené autorky Giny:o)
04.02.2007 12:34:00 | Santinan Black
Mohli, samozřejmě, ale jestli si vzali, to já už nevím. To je na každém, jak si to vezme a jak o tom popřemýšlí ... a nevím, kde ji ve skutečnosti vzaly, já jen vím, že tu knihu měli a údaj, že jí našla na půde jsem si vymyslel. Jak našli čarodějky svou knihu ... také na půdě, tak proč ne oni ... ;-)
26.01.2007 17:10:00 | Miro Sparkus
NO, nebudu tu říkat nějaký dlouhý žvásty, ale když jsi psal, že ji našla na půdě(knihu) co tam vlastně dělala? .. nemohli z toho vzít nějaká východiska, rodiče, přátelé ? .. hm.. popřemýšlej.. jinak, ček sám neví čemu věřit a nevěřit..
26.01.2007 13:58:00 | sicina
Zdravím, já sám nepíši. Jen pročítám. Přečetl jsem i tvé komentáře. Tvé rozčilení chápu, ale emoce by to chtělo i přesto klidnit. Mě se ten příběh líbí. Mám takovéto příběhy rád. Rád se rozhoduji, zda něčemu uvěřím nebo ne. Jsem zastáncem racionálního myšlení, a proto tomu také nevěřím, ale nevylučuji, že by to nemohlo být.
Povídce bych dal 80%, ale zmáčkl jsem 100%, poněvadž mi celkové ohodnocení 40% přišlo nespravedlivé.
Zdraví Legislative-
25.01.2007 17:02:00 | Legislative-
Ještě něco pro Miragelu, nebo kdo to vlastně je. Je snad náhoda, že mi sem dá někdo komentář a hned na to nelze najít v autorech? Dočasné přejmenování, aby nebylo poznat o koho se jedná. Více průhledné to být už ani nemůže. Je mi až k breku, když vidím, že jsou na literu lidé, kteří se k tomuto sníží a sám sobě se divím, že se vůbec snižuji k tomu to komentovat. Zbabělé chování je samo o sobě jistým komentářem o daném člověku a jen on ví, co udělal ... jak se musí usínat s nečistým svědomím ... asi krásně, když se k tomu lidé uchylují ...
25.01.2007 16:54:00 | Miro Sparkus
Ještě dodám, že tomu nevěříte neznamená, že budete kritizovat i věci okolo, ale to je váš problém. Žena spadla z výšky 3km a narazila do země hlavou rychlostí 240 km/h a přežila. Věříte tomu? Já bych tomu nevěřil, ale stalo se to. Kdybych tu napsal povídku, kde by tohle bylo jako zápletka, psali byste úplně stejně nesmyslné kritiky, ale to je víceméně vaše věc a vaše právo, stejně jako je moje právo hájit to dílo.
P.S. pro další čtenáře. Nebojte se napsat kritiku, jen ať je aspoň k věci a ne o hovně (s prominutím)
25.01.2007 16:49:00 | Miro Sparkus
Mám dost, víte vůbec co čtete, když to čtete? Copak tam píšu, jak to doopravdy bylo nebo co? Ukaž mi větu, kde píšu, že to tak bylo. Napsal bych nějakou nadávku, protože nesnáším čtenáře, co nejsou schopni ani pochopit co čtou. To za prvé.
Za druhé, není to horor, ale to tu také ještě nikdo nepochopil. Je to prostě povídka, která se stala, časové údaje tak jsou, kde to bylo .. na tom nesejde .. bylo to někde u Pacova, ale stejně víte prd kde to je ..
Za třetí .. je to prostě zařazení hororové, kam jsem to měl asi dát? Do lásky? Myslete trochu, když už chcete napsat komentář.
25.01.2007 16:46:00 | Miro Sparkus
No takž píšeš ž enikd ynikdo nepřišel na to jak se to stalo tak jak to mlžeš vědět ty když ty holky sou mrtvý,dále je to naprosto o ničem a patří to mezi B horory možná i D
25.01.2007 10:08:00 | Malý šašek
Více atmosféry, leda kdyby to bylo jen vymyšlené. Musel jsem se držet určitých informací.
Kdy a kde se to stalo?
Za prvé, na tom nesejde.
Za druhé, já to nevím.
Za třetí, je to už několik let staré.
A otázky na konci, ve Věřte nevěřte máš hádat jestli je to pravda nebo fikce. Já ti tu na výběr nedávám. Příběh je pravdivý, tedy přesněji řečeno, je napsán tak, jak se vypráví a ty otázky na konci jsou tam jen proto, aby každému došlo, co si vlastně přečetl a aspoň trochu se nad tím zamyslel.
P.S. Tvých 40%, no ne, že by mě to těšilo, to se říct rohodně nedá. Já jenom tak technicky. Píšeš, že by jsi dal tak 55%, prostě střed. Není to čistě náhodou blíže k 60% .. ?? .. ale asi máš něco s geodezií, ta také popírá matematické zákony .. =)
18.01.2007 21:54:00 | Miro Sparkus
Ahoj. Píšeš, že osud dívek byl skutečný. Prosím, můžeš mi napsat kdy a kde se to stalo? Protože kdyby to nebylo kdysi dávno nebo kdesi daleko, myslím, že by se o něčem takovém dost psalo a mluvilo, jako v novinách, televizi atd.. A kdyby ne, můžeš prozradit, jak ses k tomu dostal? Předem díky za odpovědi. (Jo, máš pravdu. zní to neuvěřitelně - tak neuvěřitelně až tomu nevěřím :X :))
A pokud jde o povídku.. kdyby to šlo, nedával bych ti jenom 40%, ale 50, možná i 55, průměr prostě...
Námět mě nijak nezaujal. Takových příběhu jsou spousty - nejenom na internetu, ale i v hororech. Anebo Věřte nevěřte mi to dost připomínalo, hlavně ty závěrečné otázky:)
Napsané to nebylo špatně, spíš až moc stručně. Chtělo by to trochu víc atmosféry..
S pozdravem, Rajne.
18.01.2007 20:23:00 | Rajne