Kompromis s Nemesis 18

Anotace: Kapitola 18 / 29.5.2044 / Latifundie /

Sbírka: Kompromis s Nemesis

Kapitola 18 / ODI část 1 /

Nervozita časem opadla. Zanedlouho dorazila paní doma a služebné, které zasypaly stoly pochoutkami. Rozena dumal nad tím, zdali ta pohostinná žena tuší, čím se synáček živý. Bylo by krátkozraké, kdyby nó. Řídila se heslem - família je família.

Rozena zaujala láhev vína. Tetelil se radosti, když viděl panenské z Malágy, na něhož měl nedávno chuť, ale nechtěl rozhazovat. Zmocnil se jí. Menu vystihovalo madre rodu Jasmínu Villasmundo. Rozen se chtěl zeptat, jak se vede Noelle, která měla oči zlaté stejně jak hostitelka. Plnila si sny? Vdala se? Nemohl ... Teď nebyl Rozen. Teď byl Noir, jehož si Jasmína bez sebemenšího podezření prohlédla a vytratila se. Banket mohl započít.

,,Nechte si chutnat. Všechno je aldente!‘‘ prohlásil slavnostně nový pán domu. Ve zkratce se řešil neexistující byznys. Náhle k falešnému Noirovi přistoupil zkušený mafián, co měl jizvu přes oko. Cizinec ho zaujal tím, že si libuje ve vínu.

,,Experto,‘‘ nazval ho znalcem a gestem ruky se dovolil, zdali si může přisednout. Hlas měl rozvrzaný, přízvuk nejitalštější ze všech. Zábrany byly ta tam. ,,Top značka. Sí. Sedni si!‘‘

Odi se posadil, falešný Noir se natáhl ke sklenkám, které pak obratně dolil. Neměl být raději someliér? Odi k vínu zkušeně přivoněl. ,,Po pádu Unie máš přísun vína z Andalusie?‘‘

Rozen se oklamat nenechal. ,,Šéf si nás hýčká. Stejně jak vás … jak vidím,‘‘ zazubil se a ukázal na poloprázdné talíře.

,,Sí. Sí,‘‘ přikývl Odi. ,,Un po,“ ukázal prsty malinko a potom si neodpustil další poznatek. ,,Zírám, že umíš tak hezky španělsky. Nějaký lekce? Mluvíš, jak rodilej mluvčí!‘‘

V detektivním mozku to šrotovalo. Co měl říct, když rodilým mluvčí byl? Co to ten Zeed ...

,,Kdysi jsem byl na erasmu v Barceloně,‘‘ vzpomněl si na agentův výmysl a vzhledem k tomu, že Odi nic neříkal, pokračoval. ,,Znáš to amigo. Člověk je mladej, studuje, cestuje. Navíc, mám celkem talent na řeči,‘‘ obohatil tu lež a považoval to za malé vítězství.
Odi si ho měřil očima, v nichž mu jiskřilo. Byl podezíravý stejně jak on sám? ,,Moc katalánsky mi to nezní,‘‘ odsekl Odi. Detektiv usoudil, že těch detailů je až moc.

Pokusil se stočit hovor. ,,Nemůžu se nezeptat Odi. Kde jsi přišel ke jménu Odysseus?‘‘

Odi zvedl lstivě koutek. ,,Mamá ráda pohádky,‘‘ odmlčel se, sebral mu láhev a dolil si. ,,Život mě naučil nevěřit ničemu. To se netýká pouze božské otázky.‘‘

Rozen měl pro paranoiu pochopení. Tu si vybavil boha Poseidona a mlčky ho prosil, aby nechal toho zvědavce ztroskotat někde na pustém ostrově se zakomplexovaným kyklopem. Nebylo to úplně nemístné. Měli co dělat s vrahem, co obíral oběti o oči. Kyklop měl jen jedno. Odi mu dolil. ,,Víš ty co Marcelo, mně studentské radovánky nic neříkají. Ono to tak bejvá amigo, když se od čtrnácti protloukáš na ulici. Kapiš?“ Rozen přikývl, že to chápe.

Odi láhev položil. ,,Co prvního se ti vybaví, když se řekne Napoli?‘‘

Rozen se napil a ocenil kvalitu vína. ,,Excelente!“ Odi přikývl.

Jak se mu měl vnutit? Vybavil si pěšáky hrající fotbal. ,,FC Napoli?‘‘ hádal, i když si nebyl jistý, že takový klub existuje.

,,Bien pokus Marcelo. Co tě tedy napadne druhého?‘‘

Rozen se rozhlédl kolem sebe. Co ho napadlo? Pizza a víno. Neapolitánci mají jistě vlastní odrůdy, stejně jako Andaluzané. Zvážil kdejaký stereotyp, jenže v mysli se usadilo slovo ...

,,Cammora!‘‘ zvolal příliš nahlas. Získal si tím pozornost i bratřící se trojice. Zmlkli.

,,Bingo!‘‘ potvrdil jeho tip Odi a položil mu ruku na rameno. Rozen ztuhl. Co chtěl dělat? ,,Děje se něco Odi?‘‘ zajímal se Pippo. Odi zvedl lstivě koutky. ,,No probléma,‘‘ vyvrátil to a ruku dal pryč.

Rozen chvíli nevnímal. Co kamarádka z pláže? Tušila, čím se její papá živý? Byla gerberou na hřbitově? Neznal vstřícnějšího člověka. Mateo měl Noelle pořád rád a občas si na ni vzpomněl. 

Když se vrátil do reality, slovo držel Zeed. ,,Kokain je sice passé Felippe, ale netvrď mi, že to zázračný BTL je takovej masterpiece! U nás se rozmohlo Nkore ze subsaharský Afriky. Slyšel podobný recenze, jak teď od tebe. Oba víme, o jakej celosvětovej trouble šlo! Kůže se z uživatelů sypala jak z malomocných!‘‘ hovořil věrohodně. Nenapálil ho? Fakt neprodával drogy? Dělal někdy u protidrogového? Možná i to …

,,Amerika,‘‘ podotkl pohrdavě Zeed.

,,Nepodceňuj farmaceutiku v Kanadě,‘‘ reagoval Felippe. ,,Je na vrcholu! Better then life je výstižnej název. Mám pravdu Manny?‘‘

Přitakal hybridem jazyků. ,,Yes, sí. V Madridu jsem BTL okusil.“

Felippe zagestikuloval. ,,Co ty Coole? Máš podle čeho soudit?‘‘

,,Nemám. Myslím si ale, že Imp je kvalitní alternativa.‘‘

,,Funguje to na stejné bázi?‘‘ zeptal se Pippo. Zeed přikývl.

Potetovaný zapojil nabarveného. ,,Co ty Marcelo? Co preferuješ?‘‘

Rozena otázka zaskočila. V ten okamžik si dopřával víno. Nosem nasál pár rudých kapek. Osazenstvo pobavil. ,,Isoniazid,‘‘ vyhrkl více méně popravdě. Mohli tušit, k čemu lék je? 

Kmotr hledal odpověď ve tváři bratrance. Manny pokrčil rameny. ,,To neznám Felippíno. Nějaký utlumovák?‘‘ hádal.

,,Nic tak komerčního,‘‘ negoval to Rozen a narudlý nos si utřel.

Kmotrovi vnutil nápad. ,,Silvio!” zařval k místnosti s pěšáky. Vylezl kníráč. ,,Pusť muziku. Nic komerčního!‘‘ Knír se hnul na souhlas.

Najednou se sálem rozezněla apokalyptická píseň – "Ó fortuna" ze středověké sbírky písní "Carmina burana". Pippo si jí notoval a když došlo na refrén, začal si ji prozpěvovat, přestože si vymýšlel latinská slova. Rozen polkl. Znělo to hrůzostrašně. Hlavně ten chór. Mohl být mukl kulturně založen? Rozhodně měla skladba přesah. Nehrála však dlouho. Sotva dohrálo téma, Pippo mávl rukou jako dirigent, čímž melodii přerušil. ,,Stačilo,‘‘ pronesl do ticha a zamyslel se. ,,O čem jsem to. Už vím. Škoda, že papá drogám neholdoval. Kde jsme teď mohli být ...‘‘

Osazenstvo si nemohlo nevšimnout, že jeho nálada přechází strmě ve volný pád.

Rozen si neodpustil dotaz. ,,Je mi jasné, že si ze smrti daddyho zdrcen,‘‘ načal větu, přičemž ho pozorně sledoval. ,,To dá rozum. Papá je papá. Můžu se tě zeptat, co se stalo? Nejsem v obraze,‘‘ cukl koutky a ani mu vůbec nedošlo, že to vyznělo výsměšně.

Pippo vystřelil ze židle! Vtom vytasil Berettu a namířil jí na ne zrovna zdvořilého hosta. Nestačil se ani leknout, jak rychle se to událo. ,,Merde!‘‘ zařval zběsile Pippo. 

,,Lo, lo, lo siento ...‘‘ už už se omlouval Rozen.

Kmotra uklidnila až zdvižená ruka Odyssea Maresci. ,,Pianco Felippe! Pianco!‘‘ uklidňoval jej. ,,Nemyslel to zle.“

Pippo se zazubil. ,,Kdo je tady potom présto, e?‘‘ pokusil se to převrátit ve vtip. Dělal, jakoby se nic nestalo. ,,Stejně není nabitá.‘‘ 

Rozen tušil, že by měl vážit slova. Zalitoval, že si nevzal Jericho.

Pippo si neodpustil prohlášení. ,,Přísahám na vendetu! Přísahám, že padrina pomstím! I kdybych měl postřílet půlku Andalusie!‘‘

Nohsledi přikývli až smrtelně vážně. Zeed nechápal. Pohlédl na detektiva, aby to přeložil. Zvedl tedy prsty, jakoby při přísaze.

Agent byl bystrý. ,,Fuck Granada!‘‘ přisadil si.

,,Fuck!‘‘ doplnil ho Manny. 

Nejdůležitější mafiáni si vyměnili role. Pippo se posadil, Odi zase postavil. Soukromý detektiv mu věnoval vděčný úsměv.

,,Fumare?‘‘ zeptal se Odi a prsty naznačil, zdali nedá cigaretu. Četl mu snad myšlenky?

,,Moc rád Odyssee,“ zazubil se Rozen. Začínal věřit ve Fortunu.