Kompromis s Nemesis 31

Anotace: Kapitola 31 / 24.6.2044 / La Maroma /

Sbírka: Kompromis s Nemesis

 

Kapitola 31 / MAŠKARÁDA část 2 /

Náhle celý sál ovládla tma! Zamrzl jak kosmonaut, tak i argonaut. Helenu intuitivně napadlo, že by mohlo jít o teroristický útok. Tu pódium osvětlil světelný kruh a to v místě, kde osiřel postarší jazzový mikrofon. Za okamžik se za ním narovnala módní ikona.

,,Pupupidu!“ strhla na sebe pozornost Marylin a aby toho nebylo málo, roztočil se větrák, co jí měl pro efekt provětrat sukni. Jenže bezúspěšně. Místo toho měla co dělat, aby jí neuletěla paruka.

,,Žádám si jen špetku vaší pozornosti,“ řekla Marylin, důležitě si změřila dav, načež  spustila. ,,Grazias! Dovolte mi amigos, abych vám představila mecenáše této velkolepé akce Damiaaanaaa,“ odmlčela se a natáhla ruku do tmy. ,,Nathaaanaaa!“

Poté, co Marylin ustoupila do stínu, světelný kruh si našel nově příchozího. Opravdu šlo o miliardáře? Na scéně zjevil muž v převleku boha Poseidóna, což poznala podle trojzubce, bílých vousů a vlasů, na kterých mu seděla zlatá koruna. Muž v nejlepších letech byl mladý a polonahý. Neubránila se pohledu na jeho vypracované tělo. Ve tváři měl blahosklonný výraz a bylo evidentní, že o sobě ani v nejmenším nepochybuje.

,,Welcome,“ vítal je anglicky a přepnul do španělštiny. ,,Bienvenidos. Jen tak na okraj. Na Barkeley jsem se naučil po vašem, třebaže s Mexickým přízvukem.“ Nato se z davu ozval smích. Helena nechápala, proč se tak shazuje. Hovořil plynně a bez přízvuku.

,,Přirozenější je mi Inglés, světová lingua franca,“ přiznal se a přepnul. ,,Switch!“

Kosmonaut zabrblal. ,,Hleďme ho lingvistu! Hovoří mrtvou řečí Franků!“

Helena to tvrzení nepochopila. Narodila se kousek od hranic s Francií a s Francouzi se domluvila. Mateo zase jednou blouznil. Pronášel věci, co dávaly smysl pouze jemu.

,,Dear friends! Je mi ctí, že vás mohu přivítat v mé skromné rezidenci a jsem rád, že jste dostavili v tak hojném počtu! Vidím před sebou autentické masky! My god! Úplně mi vypadlo, že jsem pozval i prezidenta!“ zasmál se vlastnímu vtipu, načež se obrátil na Marylin. ,,Doufám, že si na něj neděláš zálusk!“ Smích zněl jako nahraný. Koutky však vyletěly i Heleně. Marylin se smála. ,,Don't worry god!“ ujistila boha, že se nemusí bát.

,,Oukej Marylin. I ty víš, že god je víc, než king. Proč jsem vás pozval na můj osobní Olymp? Zasloužilé si to! Vaše výpomoc s dopadením východního oligarchy je nedocenitelná! Whale se sice pokusil ukrýt v Mikronésii, jenže jak už její název napovídá, není tam moc místa k úkrytu.“ Mezeru vyplnil další patolízalský smích.

,,Na světě už není místo pro oligarchy! Zapomeňte na ně! Nuže my friends ... thanks, grazias, shukran, arigato a nevím jak bych vám ještě víc poděkoval. Respekt! Melody nebyla jediná hvězda večera. Vy všichni jste hvězdy! Bavte se, jezte ambrózii, pijte nektar a užívejte vděk Poseidonův!“

Hned jak svou patetickou řeč dokončil, slavnostně pozvedl trojzubec a dodal. ,,Nezapomeňte, že máte právo na sebeurčení!“

Co tím chtěl mecenáš říct? S řečí to nemělo nic společného! Význam slov pochopili až poté, co mu lasery vykreslily za zády zelenobílou vlajku, v jejíž středu stál silák mezi sloupy a tomu dělali společnost dva lvi. Brzy i Baskitce došlo, že je to vlajka Andalusie. Podněcoval je snad ke vzpouře? Když byla vlajka kompletní, Dami-N mávl trojzubcem a v tu ránu se rohy sálu rozzářily. Vzápětí zmizel jakýmsi zázrakem i hostitel sám ...

,,Iggy, Iggy. Jeden by řekl, že jsi náplava z Madridu. Ale je to kec! Vždyť my tě máme vlajce!“ zkonstatoval kosmonaut.

Silák zdobící vlajku byl tedy Herkules. ,,To víš amigo!“ řekl on.

Manželka mu zmáčkla ruku. Měla ho ráda po svém boku. Jenže jeho oči zabloudily za ní ... ,,Princesa Kitana!“ pronesl užasle.

Helenu napadlo, že se vrátil ke kvízu. ,,Kdo?“ svraštila čelo a poté si vybavila rodinu Bourbonů. Jenže o princezně toho jména nikdy neslyšela. Zvědavost jí nedala. Ohlédla se. Vtom spatřila jakousi bojovnici v modrém kostýmu, co měla černé vlasy pod čelenkou a její ústa kryla modrá rouška. Díky ní působila tajemně. Mimoto, v každé ruce svírala vějíř. Valentina malinko žárlila. Znala ten jeho pohled. Na univerzitě si ji kdysi prohlížel se stejným zaujetím.

,,Co já na ní vidím Jitřenko,“ zoufal si kosmonaut. Kdo se skrýval pod maskou? Jasno měla akorát v tom, co na ní kosmonaut vidí.

,,Nechci být povrchní, ale řekla bych, že ti připomíná tu tvou Indiánku.“ Hovořila tiše, neboť její výsost byla pár kroků od nich.

,,Jako Seddy? To mě nikdy nenapadlo!“ tvářil se překvapeně.

Ani manžel nespouštěl z bojovnice oči. ,,Haló!“ zamávala mu dlaní před obličejem. ,,Copak amore?“ tvářil se vyjeveně.

Tu její výsost promluvila. ,,Buenas noches!“ pozdravila je. Ten jemný hlas už někde sly ... Rázem jí to došlo! Bojovnice byla doktorka Ayoko Valiente.

,,Shirogane na hřišti Atlantis?“ zeptala se jí sarkasticky.

Doktorka svinula vějíře. ,,To víte Valentino. Byznys je byznys ...“

Nabízelo se tedy, že jde o obchodní záležitosti. V ten okamžik zaslechla akord C. Zadíval se k pódiu a zjistila, že doprovodná kapela začala hrát. Kosmonaut si začal prozpěvovat. ,,When the night, has come, and the laaand is dark, and the mooon, is the only, light we'll see ...“

Doktorka jeho zpěv přerušila nabídkou k tanci. ,,Bailamos?“

,,Sí jasnosti!“ zvolal kosmonaut, zazubil se a sebevědomě prohlásil. ,,Moonwalkem všem vytřu zrak!“ Tu se jejich rozdílné rukavice spojily a posléze ten podivný zamířil na parket.

Nunezovi je chvíli sledovali a museli mu dát za pravdu. Divnější tanec ještě neviděli. Nicméně víc než moonwalk to připomínalo epileptický záchvat. Legrační byl kontrast mezi třepajícím se kosmonautem a twistující princeznou. Tina pohlédla na zubícího se Ignazia. Těšilo jí, že se baví. Upřímně si přála, aby i ji vyzval silák k tanci. Herkules však zásadně netančil. Osmělil by se, kdyby se víc napil? Rozhodla se tedy, že mu v tom pomůže a komplicem jí měl být průchozí someliér, od něhož získala další víno. Tempo se s každou písní zrychlovalo ...

Ω

Kapela si dala pauzu. Dejme tomu, že jejímu manželovi víno zachutnalo. Dříve tolik nepil, neboť hodně sportoval a alkohol by snižoval jeho výkonnost. Ovšem toto byl výjimečný večer. Omlouval si to tím, že slaví sportovní úspěch.

Zakrátko je poctila svou přítomností Kleopatra. Měla černé šaty s pavími pery, zlatý pás a čelenku s hadem, pod kterou se skrýval osobitý účes. Nejzvláštnější na ní bylo, že ačkoliv šlo o černošku, měla modré oči. Tu vypozorovala, že věnuje jejímu manželovi až obdivný pohled. Byl díky úspěchu přitažlivější?

,,Hola. Já jsem Valentina Nunez!“ označila si území.

Kleopatra jí věnovala rozpačitý úsměv. Modré oči mířily nejprve na ni, pak na něho. Herkules pokrčil rameny. Kde jakou megeru by mohlo napadnout, že má milenku. Tina však nechtěla být jak Sergiova ex. Manželovi důvěřovala.

,,Tina Talia, Talia Tina!“ rozsekl to napětí mezi nimi.

Kleopatra se zase usmála, načež drobnější patoložku objala.

,,Pracuji u komisaře Gata,“ prozradila jí a zdálo se, že má potřebu se hájit. Na moment obě jen trapně mlčely.

,,Také sledujete rugby?“ zeptala se jí přece Kleopatra.

Manžel se zakuckat a odpověděl za ní. ,,Sport barbarů, že?“

Tina se tvářila rozmrzele. ,,Vážně jsem tak hrozná?“

,,Ez,“ vzpomněl si na baskické ne. Když to však dořekl, jeho žena do něj vrazila pěkně po barbarsku hlavou. Toto spontánní gesto rozesmálo jak někdejšího rugbystu, tak i domnělou milenku.

,,Santi je tu taky?“ zeptal se faraonky, když se přestal smát.

,,Sevi-Cen je kompletní,“ přikývla a zamyslela se. ,,Bůhví, jestli nás veleúspěšná Sevi-Sur nevytlačí ...“ vyznělo to pochmurně.

Tina už o podobných praktikách slyšela. Mohlo se v médiích sebevíc hovořit o rovnoprávnosti regionů, jenže fakticky se nic nezměnilo. Pyramida měla předem daný postup … maloměsto, Sevilla, Madrid, Brusel ... Centralizmus vládl světu i po pádu EU.

,,Neboj se Talio! Hodnoty, který praktikuje Collón, mi nic neříkají a pokavaď dostanu Santiho místo, s tebou a Raúlem počítám.“

Zazubila se. ,,Máte hodného mužskýho,“ byla k ní upřímná.

,,Bai!“ potvrdila to baskicky. Přesto se jí zdála jakási nervózní?

,,Hleďme ho pobíječe Indiánů!“ zvolal famfarónsky Nunez.

,,Buďte pozdraveny dámy!“ pozdravil je postarší muž, co měl na sobě zdobenou zbroj, na bradě vousy a na hlavě zařazenou  helmu conquistadorů. Zatímco kráčel, opíral se o stejně postarší pušku. ,Bienvenidos šéfe!“ šeptala před ním ruce faraonka.

,,Hola!“ pozdravila i Valentina.

V očích mu zajiskřilo. ,,Pokud bych přistál na Hispaniole ve vaší společnosti, nechal bych ty lodě shořet podruhé!“

,,Co by na to asi řekla seňora Gato?‘‘ dobírala si ho Helena.

Odpovědět nestihl. Nunez měl totiž dotaz. ,,To je Arkebuza?“

Gato přikývl. ,,Sí! Bez ní by jsme Tenochtitlán sotva dobili.“

Nunez se pousmál a zatvářil se, jakoby něco vylovil v paměti. ,,Celkem paradox, že zrovna po ní pojmenovali M16!“ Další sérii písní odstartoval baré akord E.

,Kde máte hrdinu dne?“ musel řvát Gato. Slyšela ho však pouze Helena, jež ukázala na taneční parket, kde se schylovalo k pogu. Kdo vytáhl mrtvý tanec z propadliště dějin? Zběsilou melodií se nechal unést jak kosmonaut, tak i revolucionář, kteří do sebe začali narážet. ,,Kdyby nebyl takový poděs, byl by skvělý polda,“ usoudil Gato.

,,Co jsi říkal Hernáne? Ty veteráne?!“ křičel na něj Herkules a jeho svižná ruka rozezvučela jeho brnění. ,,Co jsme si, to jsme si!“ dodal posléze.

Gato zvedl koutky. ,,Bezvadně jste to na Kiriakidise narafičily!“ vyjádřil svůj obdiv.

,,Co bezvadně. Perfectamente!“ měl za to polobůh.

Heleně konečně došlo, že jde o Cortése, vyvratitele Aztécké říše. 

Ten zapochyboval. ,,Přesto ... Nějak mi to nedrží pohromadě ...“

,,Vždyť se přiznal!“ zařval prchlivě Herkules. ,,Zeptej se Sergia! Ten to viděl!“

Gato položil ruku na helmu. ,,Zhouba metra si to křeslo zaslouží. Kdyby jen, špatné slovo, ale co naplat. Kdyby jen kvůli té blondýnce bez srdce. Comprende?“

Herkules pozvedl zlostně obočí. ,,Nesýčkuj!“

Tu se pokusila zapojit i jeho manželka. ,,Amore?“

,,Pšššt!“ nezajímal ho její názor. Co si to k ní dovolovat? Nebylo lepší, když nepil? Držela se, aby nespustila salvu nadávek ve své rodné řeči. Dotklo se jí to ...

Vyprázdnila tedy skleničku a šla najít someliéra. Manžel jí nezastavil a dost možná její odchod ani nezaregistroval. Do kroku jí hrála šílená melodie. ,,Zlatá Melody ...“ 

Kráčela kolem parketu, kde zaregistrovala pár méně nápaditých masek. Především šlo o pouťové masky, škrabošky, pomalované obličeje … Zničehonic jí tancující masa přitáhla, jakoby měla svou vlastní gravitaci. Helena se nechala unést, točila se kolem vlastní osy a za okamžik zjistila, že se jí před očima střídá kosmonaut s revolucionářem, jemuž plál doutník v zubech a na hlavě měl černý baret s rudou hvězdou. Politická stránka této náhody jí nedošla.

,,Jitřenkooo!!!“ zahučel do skafandru Rozen.

,,Mateooo!!!“ oplatila mu to Helena. Zatímco se točila, hlas kosmonauta střídavě zazníval a odezníval.

,,Cítíš tu flow?! Cítíš?“ křičel na ni a jí se zazdálo, že každou chvíli upadne. Oči tak široké, jakoby by postrádal ve vesmíru kyslík.

Obrátila zrak k revolucionáři. ,,Cítím dým! Vy jste kdo Cheee?“

Revolucionář se zazubil. ,,Libertadooor!“ smekl  kvůli ní baret, když se nazval osvoboditelem. ,,Sergiooo!“ uhádla to. Nebyla si jistá, jestli to odkýval, nebo jen poskakuje do rytmu. Kroužili kolem ní jako žraloci kolem kořisti. Vtipné bylo, že i když zběsilá píseň skončila, kořist Paridova se pořád točila a točila, no a když točivý moment vytrácel, revolucionáři se jí podařilo zachytit.

,,Kde mám věneček?“ sahala si na hlavu. Revolucionář pokrčil rameny. ,,To znělo, jak tvoje průpovídka Mateo!“ zasmála se. Kosmonaut jí nevnímal, neboť zíral na pódium. Napodobili ho.

,,Roztočili jste to my friends!“ pronesl vícefrontman doprovodné kapely. Heleně se ještě točila hlava. Překládala se zpožděním ...

,,Nezapomínejte, že se everything opakuje! Music, fashion, nebo god ví co ještě! Don´t give up! “ radil jim, aby se nevzdávali. Poté uvolnil mikrofon latinskému basákovi. ,,Grazias por la noche!“ poděkoval za noc i jejich řečí, jako jeden muž se sebrali a za ohlušujícího potlesku zmizeli. Heleně nešla ta agitka do hlavy.

,,One more song!“ řval si do skafandru Rozen, kapela ho však nemohla slyšet. Někdy v tu chvíli pustil revolucionář manželku Sevillského kapitána a zapískal na prsty. Hvizd mu však přerušil právě on, neboť do něj nedůtklivě vrazil. Nechápal, o čem pogo je? Nebo snad žárlil? Hvizd byl vyšší, než měl Gokturk v úmyslu.

,,Comunistas!“ dal průchod prchlivosti. ,,Proč si tak trapně zařval v Bolívii?“

Gokturk se obhajoval. ,,Náhodou jsem zemřel mučednickou smrtí!“ Stáli proti sobě jak dva vysoké sloupy. Chvíli jen mlčeli, než to ticho zabil revolucionář. ,,Ty nevíš, o co jde Herkule! Ty si o ni Prométhea připravil!“ Helenu překvapilo, že se někdo s Turkem v příjmení vyzná v Řecké mytologii. Role hrály skvěle! Nebyl by to správný polobůh, aby nevyzval drzého Argentince na souboj. Co na tom, že v hotelu Argentině fandil ... Helena se praštila do čela. I o ni se bojovalo! Vtom se do sebe zaklesli! Zaregistrovaly to i ostatní maškary, které nemeškaly a vytvořily kolem soků kruh ...

,,Tar ra gona!“ fandila jak v rugby Kleopatra.

,,Do něj Zeusssone!“ brblal potácející se Rozen.

,,Sergio! Sergio! Sergio!“ skandovali sborově zřejmě Málažané.

,,Che! Che! Che!!“ ozvalo se tu a tam.

,,Haurrak,“ nazvala je kluky Helena. Nakonec se ale rozesmála. Na svědomí to měl pirát, co se zhostil funkce sudího. Souboj tím získal na prestiži. Tu jí došlo, že o ni vůbec nejde. Ve hře byla jen jejich ega. Sokové se do toho pořádně opřeli, až se z toho potily. Zavánělo to remízou. Z vítězství se radoval její manžel ... Pirát zvedl jeho ruku k vítěznému gestu. ,,Vítězem je polobůh!“ zvolal.

,,To není fér!“ zakřičel do skafandru ten, kdo předtím amigovi fandil. Vykřikl ale zanikl v oslavném šumu. Vítěz si pozornost publika užíval. ,,Grazias!“ užíval si slávu Nunez. Manželka se k aplausu nepřidala. Věděla totiž, že se jen potřebuje vyhrát.

,,Congratulations,“ gratuloval mu poražený a smekl před ním baret. Polobůh mu nevěnoval pozornost. Zíral totiž na doutník, na který ho zrovna lákal maskovaný rozhodčí. ,,Victorioso cigaro! “

Vítězně se zazubil. Manželka předstírala, že to nevidí. Věděla, že se tím vytrestá leda sám sebe, až mu bude další den zle.

,,Eslavo?“ hledal kosmonauta pravděpodobně kvůli zapalovači.

Pirát ho zatáhl za ruku. ,,Plamen mám. Vamos campióne!“

Vítěz přikývl a následoval ho ke sloupům. Občas mu ještě někdo zatleskal. Naposledy pozvedl vítězně pěst. Ještě jeden aplaus!

Manželka nečekala na jeho návrat. Byla přeci nezávislá mujer a k tomu hrdý Bask! Nebude se doprošovat! Málo kdo v sále měl tak silný žaludek, jako právě ona. Na vlastní pěst zamířila k baru ...