Kompromis s Nemesis 38

Anotace: Kapitola 38 / 18.8.2044 / Madrid /

Sbírka: Kompromis s Nemesis

Kapitola 38 / TRIBES část 2 /

Rozen zvažoval možnost, jestli s tím nemá něco společného ten zadržený oligarcha. Brzy to však vyloučil. Stvořil by jen další fantasmagorii. Muselo jít o symbol. Prostě muselo! Musel tedy vypátrat, kde se ten svatostánek nachází. Nejprve ale šel zjistit, co mu z toho bijáku uniklo.

Dalton se vznáší ve vrtulníku nad zdánlivě nekončícím deštným pralesem. Spatřuje místo, kde Amazonka řídne. Provinile polkne. Nese na tom podíl viny. Na onom místě se totiž nachází ložisko manganu. Nedávno si říkal, že jde o zaručený zisk. Sotva mu sešlo na matičce přírodě. Jenže, ten rapper měl pravdu. Pochopil to během bezesných nocí. Musel jí splatit dluh. Vrtulník přistál na dohled monstrózního rýpadla. I on musel uznat, že těžká technika nemá v pralese co dělat. Zatímco to rýpadlo v pozadí obludně ržálo a rotovalo, Dalton si smluvil schůzku s řídícím těžby. Setkali se v luxusní kanceláři. Neměl na sobě montérky, ba ani bezpečnostní helmu. Dával přednost drahému obleku a kravatě. Zíral na něj s posvátnou úctou. Dalton se zamyslel nad tím, zdali bude mít pro jeho proměnu pochopení. Ihned mu došlo, že ne. Měl by jej za pokrytce. Zeptal se ho raději na komplikace spojené s těžbou. Vedoucí spustil. ,,Běžná rutina pane šéf. Akorát tu sídlili nějací divoši, které jsme na krásno přesídlili jinam. Původní osada zanikla a tři míle odsud vznikla osada nová ...

Rozen v duchu děkoval scenáristovi za to, že ho nasměroval správným směrem. Přídavné jméno "Nový" bylo stěžejní pro tu vyrytou budovu na minci. Rozen o tom byl zcela přesvědčen. Sundal si brýle a šťouchl do Valentiny. Ta se nejorve vylekala. Poté sundala brýle i ona. Věnovala mu zmatený pohled. Rozen jí gestem ruky poprosil o tu prastarou kalkulačku a poněkud se rozepsal. Valentina sledovala jeho zápal.

Mám to Jitřenko! Nejsem sice žádnej lingvista, ale myslím si, že ten kostel leží v Novém hradě, rusky řečeno v Novgorodu. Pamatuješ si občanskou válku v Rusi cca dekádu zpátky? Bojovala v ní stará garnitura proti evropsky smýšlející frakci Modrých. Ti nakonec vyhráli, což vedlo k řadě změn. Zaprvé přesídlili hlavní město do Novgorodu a zadruhé vstoupili do NATO. Faktem je, že většina členů EU je v alianci. Možná to vyrazili na Euro z jakési sounáležitosti. Takže sí, N tam je!

Valentina se zamyslela, neboť se jí to na první dobrou nezdálo relevantní. Nakonec mu ale porozuměla, usmála se a zase něco napsala.

Mio teorie dostává obrysy! Ignazio byl N ocejchován a i Sequiros svým způsobem. Teď ještě objevit N na kmotrovi a imámovi.

Rozen souhlasně přikývl. Možná to byl opravdu podpis. Symbolista si však nebyl jistý. Bylo by to až příliš jednoduché. Vysněná osoba v deliriu ho však nabádala, aby na svět nahlížel jednodušeji a nebyl sám. Často mu to radila Ayoko, i mamá a mimo jiné i manželka nejlepšího amiga, jež zrovna lovila něco v kabelce. Šramot vyrušil některého s diváků. Zanechala toho a on z jejích úst vyčetl "potom". Pokrčil tedy rameny a opět sáhnul po 3D brýlích. S nasazením neotálel, neboť si vybavil své tvrzení, že jdou na drama o pěti dějstvích. Mnoho z filmu mu uniklo, přesto se dalo dějství v paláci považovat za úvod do děje. Co milionářův přílet do Amazonie? Nebylo sportu o tom, že jde o vnitřní konflikt protagonisty. ,,Teď by měla následovat krize,“ pošeptal si pro sebe. Film ho vytáčel. Přál si tedy, aby mu sledování zpříjemnila Seddy.

Dalton zvolil novou identitu. Převlékl se do trička s logem Green peace. Vydával se tedy za humanitárního pracovníka. V tomto přestrojení si to nakráčel přímo do nové osady. Domorodé děti mu věnovaly podezíravé pohledy. To nejodvážnější se dokonce dalo do běhu, aby informovalo náčelníka jako první. Před milionářem se zjevil polonahý a snědý muž v letech. I on mu věnoval podezíravý pohled, ale jakmile zaregistroval zelenou planetu s velkým G uprostřed, zazubil se zbytky zubů. ,,Good,“ pověděl anglicky, načež přešel do nesrozumitelné řeči. Dalton hovořil dál, nikdo mu však nerozuměl. Přepnul tedy do španělštiny. Mylně se totiž domníval, že se od brazilské portugalštiny příliš neliší. Opak byl pravdou. Náčelník to vyřešil tím, že nechal zavolat svou dceru. Dalton nevěřil v lásku na první pohled. Posmíval se snílkům, co tvrdili, že existuje. Měl mnoho žen a k ani jedné z nich nic necítil. Sotva spatřil bosou indiánku s černými vlasy, poutavým pohledem a výraznými boky, pochopil, že se víc mýlit nemohl. Mile se usmála a sametovým hlasem promluvila. ,,Bienvenido seňore. Je tomu už mnoho let, co nás navštívil někdo od mamá země,“ pronesla španělsky. Dalton neměl slov. Jen zíral. ,,Papá povídal, že mluvíš řečí pobřeží. Já žila tři jara ve městě Pucallpa. Co od našeho kmene žádáš?“ Konečně vydal hlásku. ,,Organizace mě pověřila důležitým úkolem. Mám poznat váš kmen, vaše zvyky, rituály a kulturu, prostě zažít váš běžný život ... s vaším svolením samozřejmě.“ Domorodá to přetlumočila otci. ,,Papá se ptá, co z toho budeme mít? Nevěří bílým. Už jednou náš zradili a vydali nás napospas těžařům.“ Dalton dobře věděl, o čem mluví. Cítil se provinile. ,,Přísahám, že jakmile se vzájemně poznáme, udělám všecičko, co bude v mio silách, aby jste se měli lépe. Nebojte se požádat o cokoliv. Řekněte, co vám schází. Máme prostředky ...“ Bosá mu skočila do řeči, aniž by to překládala. ,,Schází nám především naše osada cizinče! Naše svatá půda a tu nám vrátit nemůžete!“ Nemohl jí povědět, že se mýlí. Půda byla totiž jeho majetkem. Sešlo na tom, že je znesvěcená? ,,Lo siento," omluvil se, což pochopil náčelník i bez překladu. Pošeptal něco své dceři. ,,Ráno po zrození Luny vozí Pedro zásoby. Můžete se s ním o své zdroje podělit.“ Dalton přikývl. ,,Good,“ reagoval náčelník, načež ukázal na odloučený srub, kde mohl přespat. Místní spali z pravidla ve spojených chatrčích. Velice nedbali na soukromí a většinu času trávili venku. Tímto si tedy předplatil členství v jejich kmeni Kokaroka. Následující scény se týkaly jeho sžívání s kmenem. Divoši, jak je nazval hlavní těžař, žili primitivní životy, přesto byli přirozenější, nežli kosmopolitní Američané. Navíc byli soběstační, srdečnější a jak miliardář brzy zjistil, měli i vytříbený smysl pro humor. Neustále si ho dobírali, když neúspěšně lovil ryby, když nebyl co k čemu rozštípnout dřevo, nebo když nerozuměl rytmu jejich domorodého tance. Kupodivu mu to nevadilo. Proč? U všeho mu asistovala bosá dcera náčelníka, jež s ním měla trpělivost, každou činnost mu vysvětlila jako malému chicovi a jak už to tak ve filmech bývá, během těchto zdánlivě jednoduchých aktivit, se s cizincem sblížila. Dalton vytrval ve snaze hlavně kvůli ní. Odvděčila se mu tak, že jedné pohádkové noci rozhoupala jeho hamaku, čímž ho vzbudila. Překvapilo ho to. Poté, aniž by cokoliv řekla, vzala ho za ruku a odvedla ho k nedaleké mýtině. Rovněž i on kráčel bos, neboť si nestihl nazout boty. Kupodivu mu to nedělalo problém. Hned jak zastavili, dcerunka náčelníka vzhlédla k obloze. Daltona zajímalo, kam se dívá. Sotva však spatřil mléčnou dráhu v celé své kráse, oněměl. V civilizaci neměl šanci vidět nic podobného. Samo sebou, že mohl navštívit observatoř, ale nikdy to neudělal. ,,Domov bohů,“ pronesla sametovým hlasem. ,,Máte i vy nějaké bohy?“ Zakroutil hlavou. ,,Musíš mít prázdný život Frankie.“ Úsudek ho donutil k zamyšlení. Došlo mu, že nemá tak úplně pravdu. Díky tomu, že ho oné osudové noci probudil právě její sametový hlas, ho o to víc utvrdila v jeho proměně. Konečně se cítil naplněn. ,,Ty jsi má bohyně,“ pronesl toužebně a pod svitem mléčném dráhy se políbili. Ty dva protiklady si byly s porovnáním s nezměrnou galaxii rovny.

Rozen vývoj děje nepobral. Neměl to na svědomí fakt, že jeho oblíbenou herečku neoslovil ani jednou jménem. Žárlil snad? To, že se ten pokrytec líbá se Seddy, ho opravdu neskonale vytáčelo. Buď jak buď, neubránil se kritice ...

,,Vy to nevidíte? Vždyť jen okopírovali Avatara!“ prohlásil, aniž by si sundal brýle. Kolem něj začali diváci šramotit.

Tu sálem zazněl velitelský hlas. ,,Druhý strike seňore! Ještě jednou ceknete a pakujte se!“

Rozen podruhé zvedl omluvně ruku. ,,Lo siento!“

Scéna přeskočila opět v čase. Dalton tančil společně s domorodci kolem totemu. Bylo pozdní odpoledne a nešlo si nevšimnout, že mu to celkem šlo. Divák sledoval jeho obličej a jeho výraz vystihovalo nejlépe slovo euforie. Aby toho nenadálého štěstí nebylo málo, kroužila kolem něj jeho éterická láska. ,,Ko karo ka! Ko karo ka! Ko karo ka!“ zpívali sborově domorodci. Ovšem on měl oči jenom pro ni. Podmanila si ho stejně, jak si on podmanil její původní osadu. Zasloužil si to? Nebylo to od něj pokrytecké? Rázem se však mělo všechno změnit. Tváře tančících náhle oslnily světlomety Jeepu. Domorodce to nijak nevylekalo. Ba naopak. Radovali se. Cizinec zase jednou věnoval náčelníkově dceři zmatený výraz. ,,To je Pedro! Vrátil se z města!“ Tu si vybavil slova náčelníka, že právě s ním se měl domluvit ohledně zásob pro osadu. Zamilovaný pár se uchopil za ruce a společně mu vyšli naproti. Z vozu vystoupil mestic, co měl na sobě kraťasy a černobílý dres FC Santos. ,,Kokaroka!“ pronesl do podvečera, načež odklopil kapotu a krabice, co pro kmen shromáždil, vkládal do dětských rukou. Nejvíce jančily, když si rozebíraly hračky. Tu k němu přistoupila bosonohá a poklepala mu na rameno. ,,Aymoré!“ zvolal přátelsky a stejně tak přátelsky jí objal. ,,Pedro! Ty dobrodruhu? Kde ses toulal?“ hovořila záměrně španělsky. Dalton si žárlivě odkašlal. Bosá to vzala na vědomí a jemu došlo, že žárlivost není na místě. Ostatně, znali se jen měsíc. ,,Pojď, někomu tě představím,“ vzala za ruku i jeho a přivedla jej před Daltona. ,,Toto je Frankie od mamá země. Chtěl by nám pomáhat a papá si myslí, že by jste se mohli spojit. Lidí s velkým srdcem není mnoho.“ Pedro si ho změřil podezíravě mandlovýma očima. Pozměněný miliardář se zeširoka usmál a natáhl k němu přátelsky pravici. ,,Ruku ti nepodám,“ odsekl Pedro. ,,Gringovskej úsměv tě prozradil!“ Tváře domorodců ovládlo zmatení. Líbezná tvář dcery náčelníka nebyla výjimkou. ,,Co to říká Frankie?“ nechápala to. Dalton pocítil, co znamená deja vu. Neměl slov. Zato Pedro na srdci mnohé. Ukázal na něj prstem. ,,Co si to dokazuješ Daltone? Chceš se vykoupit? Srovnal si jejich osadu se zemí! Ty prohnilej pokrytče!“ Zmatení se proměnilo v pomstychtivost. Na scéně se zjevil náčelník s kamennou tváří. Něco pronesl směrem k Pedrovi, Pedro přikývl a španělsky dodal. ,,Jsem si jistý náčelníku! V Riu jsou jeho billboardy všude! Nevím, co tu chce, ale určitě není od Greenpeace.“ Dalton se rozhlédl kolem sebe. Nemohl se vyhnout zklamanému pohledu jeho éterické lásky. Jeji oči se lesklý od slz. Těžce polkl. ,,Je to pravda Frankie?“ zeptala se plačtivě. Měl jí zase lhát? Rozhodl se pro upřímnost. Žádná hra. ,,Je,“ potvrdil to. Kmen ho obstoupil. Cítil tíseň. ,,Jsem Danny Dalton. Lituji toho, ale změnil jsem se. Chtěl bych vám to vynahradit a sí, chci se i vykoupit. Chápu, že jsem vás zklamal,“ pronesl souvětí a čekal, že to ona přeloží. Jenže nestalo se tak. ,,Amore?“ věnoval jí omluvný pohled. Ta si odplivla, otočila se na bosé patě a utekla směrem k mýtině, kde se lépe poznali. Chtěl ji následovat, jenomže kmen mu zahradil cestu. ,,Dostaneš, co si zasloužíš pracháči,“ sdělil mu soudným tónem Pedro, zrovna když se blížil zápas Slunce. Odsouzený zavřel oči, aby se mu před očima promítl celý život. Vybavil si, v jakém povrchním prostředí vyrůstal, jak mu jeho bohatý otec koupil vše po čem toužil, přestože on toužil jen po jeho pozornosti. Vybavil si, jak studoval na prestižní škole a kolem sebe měl jen falešné kamarády. Vybavil si, jak vydělal svůj první milión, přesto se mu od otce nedostalo žádného uznání. Pochválil by ho za jeho proměnu? Otec byl už dekádu mrtvý a on si pomalu začal připouštět, že se to možná dozví. V tom oči zase otevřel a vzhlédl přímo na totem. Zmocnil se ho strach. ,,Ko karoka, Ko karoka, Ko karoka,“ opakovali sborově domorodci, což ten tísnivý pocit jenom umocňovalo. Bosou nespatřil a ani po tom netoužil. Věděl, že k ní nebyl upřímný. Dva státní muži jej donutili před jejich božstvem pokleknout. Nebránil se. Dítě, které před měsícem nahlásilo jeho příchod, dotáhlo špalek, kde předtím paradoxně on štípal dřevo. Náčelník spustil, Pedro jeho slova překládal. ,,Daltone! Znesvětil si posvátnou půdu kmene Kokaroka. Ukradl si náš domov a aby toho nebylo málo, vydával ses za někoho jiného s úmyslem ukrást nám i ten nový,“ poslouchal jeho slova. Dalton se vytasil s obhajobou. ,,To není pravda! Já vám chtěl skutečně pomoci! Změnit jsem se a chtěl jsem se vám prostě revanšovat!“ hulákal na všechny strany. Pedrovi nestáli jeho slova za překlad. V pozadí znělo jen to zlověstné Ko karo ka, Ko karo ka, Ko karo ka a zrychlovalo se a zrychlovalo. ,,Pedro! Přelož to! Por favor! Musí znát pravdu!“ prosil ho zoufale. Pedro zavrtěl hlavou. ,,Jsi neznaboh! Měl jsi jednu šanci a tu si promarnil,“ odbil jej nepřátelsky a pokračoval v překladu. ,,Náčelník tě nazval zlodějem. Budeš potrestanej přesně tak, jak se odnepaměti zloději trestají!“ Dalton netušil, co bude následovat. Čekal, že zemře. Svědomí mu napovídalo, že si to zaslouží. Zde nebyl u soudu, kde by podplatil soudce. Nikdo mu nenaslouchal. Obhajoba byla zbytečná. Náčelník ho vzal za ruku, položil jí na špalek a tu k ní přivázali. Nechtěli, aby uprchl. ,,Ko karo ka, Ko karo ka, Ko karo ka,“ opakoval kmen, pak předali sekyru náčelníkovi, který něco pošeptal. ,,Ruka bude obětována bohům,“ přeložil to Pedro, náčelník pozvedl sekeru nad hlavu a čepel se v ten okamžik zatřpytila. ,,Amóré!“ zvolal Dalton, náčelník se rozpřáhl a ...

Rozen se cítil, jakoby se probudil z noční můry. Měl pravdu, že nastane krize, ale čekal ji dřív. Sledování mu narušila Valentina, jež mu podávala svůj služební snímač obrazu společně s tou kalkulačkou.

Kmeny úlet co? Nevím, jak to máš s pamětí, ale tohle jsou snímky imáma. Znamení na jeho těle ani oděvu nevidím, v krku nic neměl, každopádně režná rána je poněkud divně vedena.

Rozen se podíval na display jejího snímače. Ovšem ať se díval, kam chtěl, N nikde neviděl. Pouze dolů mířící vousy. Tu však přišel na řadu snímek, kde patoložka jeho porost na bradě odhrnula a musel jí dát za pravdu. Ten, kdo Tarika podřezal, ho nejprve bodl do krku, nožem zakroutil, aby tím docílil tečky. Poté ho jaksi pro jistotu ještě obdařil obloukem na krku. Což o to, rád by v tom viděl architektonický prvek, nějakou podkovu, možná i řeckou omegu, jenže nic z toho mu nedávalo smysl. Umínil si, že dá na andělský hlas z nemocnice. Nechtěl to už příliš komplikovat.

Konečně mě to začínalo bavit Jitřenko! Ale satan vem Nathana i s Daltonem. Napadlo mě, jestli ten řez nepředstavuje N v jiným písmu. Omega to není. Takže to nenapsal Kiriakidis. Vezmeme li v potaz, že byl imám Maur a v mešitách se píše v Arabštině ...

Sotva to dočetla, šťouchla bůhví proč do dvojčete. Alicia sebou trhla. Celou dobu se dívala na film a jejich pikle nezaregistrovala.

,,Arebba,“ oslovila jí baskicky. Rozen jim nerozuměl.

,,Napadá mě, když už pracuješ pro Fly Emirates. Nemá arabština znak pro písmeno N?“ tázala se šeptem.

Alicia se zamyslela. ,,Určitě má,“ odmlčela se. ,,Proč to chceš vědět? Chceš konvertovat k islámu?“

Tina zakroutila hlavou. ,,Nez,“ negovala to baskicky. ,,Týká se to případu a strašně by nám to pomohlo.

Alicia zvedla koutky. Rozen ten typ úsměvu znal. Chtěla být jednoduše užitečná a možná pro to dělala letušku. Kvůli němu přepnula do španělštiny.

,,Zdá se mi, že nún je takový prohnutý U s tečkou nad tou otevřenou části. Často lítám do New Yorku, takže si to pamatuju i v Emirátštině,“ usoudila s polo vypláznutým jazykem a sotva to dořekla, její dvojče sebralo detektivovi snímač a ukázala mu ho, ačkoliv šlo o přísně tajné policejní materiály.

Alicii se zvedl žaludek. ,,Fuj,“ odsekla nahlas. Navzdory tomu si detektiv vzal snímač a obrátil ho vzhůru nohama. A vskutku. Režná rána a bodanec pod ním připomínal arabský znak Nún.

,,Perfecto!“ neubránil se výkřiku přihlížející Rozen, neboť mu zapadl poslední dílek do skládačky. ,,Jsi skvělá Jitřenko! Teorie N je skoro potvrzena! Ještě zbývá kmo ...“ podotkl, jenže měl už dva striky ...

,,Už toho mám dost ukecanej idiote! Ti lidi si ten biják zaplatili a nechtějí, aby jim do toho někdo pindal! Vypadni!“ okřikl jej blížící se pořadatel, který to nevydržel a vystřelil, teď již po svých, směrem k trojici.

,,Nó problema,“ pokrčil rameny soukromý detektiv, zvedl se a už už byl na odchodu. Ovšem ještě před tím, než Cinema Almado opustil, poškrabal se na strništi, načež důležitě prohlásil. ,,Aby vám nic neuteklo mio amigos. Zbývá ještě obrat a rozuzlení!“

Diváky tím pouze naštval. ,,Strč si ty spoilery do prdele!“ seřval ho někdo.