Quantovo zrození

Quantovo zrození

Anotace: Expirace jedné mysli

Mladý muž s rozvedené rodiny, probudí se do čtvercového pokoje, zeleno-modré barvy, se zatazenymi žaluziemi, na letišti plném nepriznanych přání. V popelniku jeho myšlenek; bezprostředně po probuzení, připomínka, vyběhnout do města, naskočit do auta, objednat aktivní reprobedny na poslech a produkci. 

 

S rozmazanym pohledem a se strnitym vakuum v hlavě, na srdci ohorely pařez, z minulych kořenů, predobrazu mysli, slib 'spálený jako kacir', spálená troska, troška pokání a návrat do kruhu dechu. Obleče si kalhoty, bundu a vyráží i s cruiserem do města. Poté zpátky přes Tesko, kde kupuje ingredience k obědu, pár sladkosti rodině a vody babičce. To je návod k sebereflexi: odbourávat své sobectví, vlidnost, mirnost, ostrovy naděje.

 

Vrací se zpátky na byt. Připraví k obědu, barevné těstoviny s omáčkou milanskou, rajčaty, oreganem a bazalkou. Navrch nastrouhaný sýr gouda. Chuť dobra, ucházející. Postupně se uciti dalším receptům. Poté cesta k psacimu stroji,  poslech Qebruse a Argenseina. Experimentalni realm a glitchopova estetika. Finalni poslech cutting edge konceptu sound designu mne inspiruje ke spontanni ukaznenosti nad textem zamerenym na scifi myšlenky. Odrazeji se od sebe, ale nejsou schopny vytvorit pribeh, udalost nebo licit dej, popsat rodokmen posatavy, vsechny klimaticke odchylky a svahy, cely process. Cely koncept zvazit od znovu, hledat jadro puvodu a jadro smyslu pro tvoreni, vytvareni, tak sklada a komponuje, dava za sebe dost odlisne vyrazy co spaji v jeden celek, slozene invektiva a mnoho cizich slov. Odmostuje.

dále, do lesů nahrát část svoji vize, víra v hlasové nahrávky, tvůrčího ducha a imaginaci. Schopnost pronikat koncepty a zasmecovat s nimi na ose nádech-výdech. Čím sofistikovanější a asociativnejsi tím efektivnější pojetí. Ve způsobu jakým o tom albu přemýšlí. Jakým přemýšlí o zachycení kvalitní nahrávky ve vzduchu.

 

Postup k fantazijnimu rozvržení konceptů-konceptura listů. Stanovení si místa, polohy, námětů. O Quantove světě toho zatím nevíme mnoho, že je fiktivní, že pracuje s imaginaci a technologiemi, že se potkává na druhé straně s narativnim a na druhé s experimentálním přístupem. Akt básníka a pozorování a průzkum vědce. Zasazeni: přímá budoucnost, alternativní náboženství, politika, mytologie, jediné tak může být vize celistva, vize jednoho člověka a celého lidstva. Syntéza.

 

Probíhající systémy. Improvizace nad jádrem klaviatury. Vzpomínání na řečiště, splav, flow, hnutí mysli směrem k odvaze, k vykoreneni energie hlasových pocitku ustálených v mysli. Plavba po sobotních lístcích, po stezce napříč lesem. Poté návrat k lidem, k jezeru, k babičce na zahrádku pozdravit a poté do divadla. 

 

Při vstupu do divadla, pozdravim u vstupu, trochu rozrušení, ve očekávání stavby. Tam se přihlásím na stavbu autisty na malé scéně. Jena však první hlásá jít na brčko, na balkonek, koluje a třikrát mi jej podá. Hned po dvou prascich se se mnou děje něco zvláštního, co se snažím popsat, proč to všechno tohle vzniká, proč je zhulenost jevem, vnitřním fenoménem, neodolatelným rozpinanim po srdci duševního prostoru. A přece nevede k memu sjednocení.

 

Což o to, stav trvá, otevirame dvere a vstupujeme dovnitř, při vsouvani klice mám neblahý pocit úzkosti, to co se ve mně rodi, nabouravani důvěry, podkopavani síly pro to si důvěřovat, ve své vlastní schopnosti a paměť,  určení si hodnoty a hlavně meta sebereflexe a rozumovych reakci je u mne značně narušena. Odchylka vnímání ustavena, začínáme u stolovy, skládání stolu, a židliček, uvědomění kolik jich má vlastně byt, kolik jich odnesti, praktické stanovy co se potí v mojí mysli, vypolstrované fiktivnimi scénáři a neujasnenem principu ve vytváření své identity, svého fluida, kým budeš, kým se stávas.

 

Postupuje pomalu, aby se práce odrazela v otiscich spolupracovnikovi mysli jako normální. Právě doprovázené stavy uvolnění a sevření, že jsi sice 'zkoureny' veselý na mysli nebo naopak v pocitu stisnenosti, to však je určeno a dererminovano tím, že jsi uvazan na nějakou činnost, na činnost nikoli cinnorodou, ale opakující, repetice praktických úkolů a zkušenosti. Do hodinky to dáme celé dohromady. 

 

Když do místnosti vchází Regina, provází mne neklid, tíživé pocity s plného měchýře, pocit zizne, pocit náhlého vyrušení z harmonie, jen pocity, jen potlačování bolesti, štěstí a zmatku. Návrat do divadla, instituce, kde jsi pod vlivem, pod vlivem one látky co te svedla mnohokrát na zcesti. 

 

A dál do divadla,  nervozita při kontaktu kolegy, chorobna úzkost, že někdo pozná ze jsi spálený, což o to komu by to vadilo,  stavba už je postavena převlékání mi dělá velké problémy, ale dokážu to nakonec. Poté upjatost, lpění na svobodě, nerozhodnost, volnost mysli, mihotani smyslu existence a života. Vyjíždím dal ke kolejim za sluncem, ve tváři se mísí chlad a výhled se vzpomínkami na cestu a na velké dobrodružství. Dojedu až k zasivarne u osla, ke splavu a zpátky. Stále s hudbou s posledním podcastem od Noisie, jak ty pány zbožňuje za to že dělají co dělají.

 

Navrať k autu, vítr do plachet, užívání si pojezdu v rychlosti, adrenalin vyučuje thc, vylučuje jej ze svého vlivu, odbourávání tlaku, pote cesta do obchodu, pro víno, a domu, zpět k psacimu stroji, ku žlutým listům, nuantivni tvorba poezie, vyčerpání inspirace, večeře na stole, vitamínový a hermelinovy salát s vekou. Psaní básní rymovnych, metaforickych, hravých a existencialnich se surrealnymi prvky a anaforami. Sprcha, zalehnuti k poznamkam. Obrysy vjemů. Zpátky ke zlatemu můži, k P.K. Dickovi. 

 

Zítřejší den.

Autor Happyyz, 22.10.2016
Přečteno 525x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter