Cesta zapadajícího slunce VII

Dlouho jsem nic nenapsal o mé cestě a už to chci uzavřít nějakým způsobem. Pár řádků tu ještě nechat chci. Minulá kapitola byla o práci, Lauře a o tom jak to tam fungovalo.
Teď se chci zmínit o Lile, která také sehrála významnou roli v mé Cestě. Lilu jsme poznali na úplňkové ceremonii, kam nás vzala Laura. Je to kamarádka Laury a strašně svobodná duše. Každopádně následující den jsme ji jeli navštívit k ní domů. To místo mi hned padlo do oka. Srdce mi říkalo, že tady rozhodně nejsem naposled. No a tak jsem se Lily zeptal, jestli by nepotřebovala nějakýho čeledína k ní na zahradu. Byla nadšená. Slovo dalo slovo a já při psaní těchto řádků do deníku ležel v posteli pro hosty u ní doma. Čekalo tam na mě spousta práce.
Nejdřív Lilu ale představím trochu. Lila je temperamentní a svobodná dáma středního věku. Už při první konverzaci z ní cítíte zvláštní energii a pocit, že si nenechá srát na hlavu. To se mi na ní asi líbilo. Byla to sportovkyně a celý život dělala nějaký druh sportu. V současnosti se živila tancem a dodělávala si dálkově studium bylin. Byl to obor ve kterém se vzhlížela. Nebudu úplně zabíhat do detailů. Byla napůl Němka a napůl Argentinka a z obou světů jste mohli cítit právě to typické, co ji dodávalo kouzlo. Nechci říkat, že byla nějak bohatá a movitá. Nicméně z toho, co mi vyprávěla a z toho, co jsem vypozoroval, se neměla vůbec špatně. Mě to bylo jedno, nijak jsem se po tom nepídil. Na Lile bylo super to, jak dokázala skloubit svobodomyslnost hulení trávy s režimem rázný a pevný ženský, která řekne, co si myslí. V životě rozhodně urazila dlouhou a strastiplnou Cestu. To člověk pozná. Něco málo jsem se od ní naučil. Měla dva psy a kocoura, jinak byla sama. Celkově byla pozitivní, ale přesto dokázala vidět svět takový, jaký je a věřila, že je pro ni přichystané něco víc.
Tímhle chci jen říct jak je důležitý a užitečný umět komunikovat a vyjádřit to, co fakt chcete. Člověk když se nevyjádří a myslí si, že ostatní budou automaticky vědět co chce, je ztracen a nenaplní svůj potenciál.
Laura nebyla úplně nadšená z toho, že jsem se chtěl přesunout jinam. ,,No, dělej si co chceš, na druhou stranu si říkal, že zůstaneš do konce měsíce'' Jo to jsem řekl, pravda. Každopádně když můžu a mám tu možnost, tak budu objevovat. Tak se toho hlavně nebojte.