Shinobu-kapitola 8.-Síla přátelství

Anotace: Vůbec jsem vám sem nedala osmou kapču!!!No nic,doufám,že budete číst Shinobu i nadále a moc se omlouvám,že jsem to takhle přeskočila...

Po namáhavém dni plném beznadějného hledání křišťálové řeky si obě dívky a vakoveverčák sedli na trávu a přemýšleli,co dál.,,Hm a co ty.Vlastně jsi mi o sobě nic neřekla,Yumi."otočila se náhle Shinobu na milou,modrookou dívku.,,Hm...Není nic víc,co bys o mě potřebovala vědět."poznamenala záhadně Yumi a Shinobu si všimla,že z její tváře vymizel pro ni typický,bezstarostný úsměv.,,Co se děje?Proč mi nechceš nic říct?Já ti o sobě řekla všechno,tak mi taky pověz něco o sobě!"zakřičela Shinobu tak nahlas,až Screaky nadskočil.

,,Věř mi...Nechtěj to vědět.Bylo by to pro tebe moc nebezpečné."vymlouvala se Yumi.Shinobu ale byla mnohem zvědavější,než se předtím zdálo:,,Proč by to bylo nebezpečné??Neboj,nic neřeknu.Budu mít pusu na zámek a...",,Dost!Nech mě být!"vykřikla náhle Yumi a s pláčem utekla pryč.

,,Yumi!Co to s tebou je??!!"křičela Shinobu,ale Yumi běžela dál.To už se Shinobu rozhodla běžet za ní.Popadla Screakyho,dala si ho na záda a nabrala rychlost.Věděla,že umí utíkat rychleji než Yumi.

"Pročpak utíkáš,Yumi?Řekni jí to!Stejně tomu neunikneš!Je to tvůj osud..."známý hlas se ozval Yumi v hlavě a tak ji vyděsil,že se nestačila uhnout obrovskému balvanu,zakopla o něj a spadla na tvrdou zem.

,,Yumi!Yumi!Není ti nic?"strachovala se o ni Shinobu.Vypadalo to,že Yumi má poraněnou ruku.,,Je to moje chyba."řekla po chvíli Yumi.Po její tváři se kutálely slzy a Shinobu hned poznala,že něco není v pořádku.,,Když Sul Chán nastupoval svou vládu,moji rodiče byli jeho odpůrci a on je pak zabil.Pokusila jsem se ho zničit,ale přišla jsem o všechno.Doufala jsem,že se to tobě podaří,ale...no,vypadá to,že Sul Chán není jen tak obyčejný vladař.Občas se mi v hlavě ozývá jeho hlas.Jsem před ním totiž na útěku.Já...jsem ho mohla...ale nedokázala jsem to!A teď za to pykám!!!Ale nechci,aby zůstal bez potrestání..."Shinobu překvapilo,jak moc se Yumin příběh podobá jejímu.,,On mě najde a pak...nechtěla jsem,abys to věděla,myslela jsem,že bys mne pak odvrhla.Skončily bysme spolu obě,nebo bych skončila jen já a ty ses pomstila??Jednoho dne se to stane,Shinobu.Jednou mě dosta-"Yumi náhle svěsila hlavu.,,Řekni něco!Řekni,Yumi,neopouštěj mě!!!"křičela na ni Shinobu,ale nepomáhalo to.Aby se ujistila,jestli náhodou ještě nedýchá,přiložila Shinobu ucho k Yumině hrudi.Ale vždyť ona-dýchá!Zaradovala se Shinobu.,,Buď silná,Yumi!Neporuš sílu našeho přátelství!"Při těch slovech začal Shinobin přívěsek ve tvaru srdce zářit.Shinobu si ho všimla až teď-neměl být náhodou zatavený v meči??Ale na takové úvahy nebyl čas.Shinobu vzala přívěsek a vtiskla ho Yumi do dlaně.

Najednou se stalo něco neuvěřitelného-z Yuminy dlaně vytryskly tři růžové paprsky.Jeden zamířil na nebe,další na Shinobu a další na Yumi.Paprsky vydávaly tak silné světlo,že Shinobu musela přivřít oči.Až když světlo trochu ustalo,otevřela oči naplno a v tu ránu jí něco uhodilo do hrudi.Něco tak neuvěřitelně silného,že Shinobu odletěla o pár metrů dál.Shinobu nemohla v tu chvíli popadnout dech.Marně hledala Screakyho,marně hledala Yumi.Za chvilku už tu bylo růžové světlo zase a úplně ji oslepilo.

"Co to je za podivný pocit?A kde to jsem?"podivila se Shinobu.Že by zas odcestovala o kus dál?Ale jak?Rychle se podívala kolem sebe:"Ale ne!Co to?!Já tu jen tak visím ve vzduchu!!!Všude kolem jsou mraky...Jsem v nebi?"pomyslela si Shinobu a vzápětí už viděla odkudsi kráčet známou postavu."To je-to je-Yumi!"Postava se pomalu vynořovala z mlhy a potom na ni promluvila přívětivým Yuminým hlasem:,,Neboj se,nic se ti nestalo.Tvoje síla je příliš velká na to,abys ji hned mohla ovládnout."Postava sice vypadala na první pohled jako Yumi,ale-byla to opravdu ona?Stále byla ještě trochu zahalena v mlze a Shinobu se na chvíli zdálo,že je vyšší než Yumi.

,,Co jste to říkala?"zeptala se obezřetně Shinobu.,,Shinobu,ty jsi naše zachránkyně.Pokračuj ve své cestě a nauč se ovládat své zvláštní síly a jistě dojdeš svého cíle..."postava po těchto slovech začala mizet,jakoby se vypařovala.Shinobu se ještě snažila pochytat ji do svých rukou,ale marně. Náhle jí začalo pískat v uších.Byl to příšerný a nesnesitelný zvuk."Ne!Nechte toho!"křičela Shinobu a přitom se držela za své bolavé uši.

Shinobu otevřela oči.To pískání vydával Screaky.,,Tak to jsi ty,myšičko..."řekla omámeně Shinobu a pohladila Screakyho po jeho hebké srsti.Když v tom najedníou vykřikla:,,Yumi!" Shinobu se z posledních sil zvedla a běžela honem za Yumi,která stále ležela na zemi.Když k ní došla,zjistila,že Yumi v ruce svírá její meč.Opatrně jí ho vyňala z ruky a pak pohladila Yumi po vlasech.Ta najednou otevřela oči.,,Shinobu.Tys mě zachránila..."řekla potichu.Bylo slyšet,jak těžko se jí mluví.Shinobu ji přátelsky objala a aniž by chtěla,začly se jí po tvářích kutálet slzy.