Shinobu-Kapitola 15.-Dobro,které plodí zlo

Anotace: Taaak....konečně poslední kapitolka Shinobu=-)Pohodlně se usaďte a vychutnejte si ji:-))

Dva lidé,jeden sen.Dva nepřátelé,spousta zničených snů.Jejich sen je šlechetný,avšak zvítězí dobro nad zlem?

,,Uch...uch...uch....tady to je!Ale co ta zničená brána?"

Bum!Ozvalo se těsně před tím,než Shinobu a tulák vztoupili do hradu.,,Uch..co to bylo?"Zeptala se Shinobu a přitom si zakrývala obličej rukou.,,Nevím!Je to spousta kouře!"A v tom z místnosti před nimi vyšel Tyrkysový drak.Byl celý od krve a vypadal vskutku hrůzostrašně.Chvíli se ještě křečovitě přidržoval kliky,než k němu Shinobu a tulák došli.,,Co se stalo?"Ptala se Shinobu,ale odpovědi se jí nedostalo.Tyrkysový drak klesl beze slova na její kolena.,,Ach...ne!Moje...tělo...",,Co se děje?",,Musím se vrátit zpátky!",,Ale vždyť on je..."Tulák se zarazil.Nebyl si jist,zda-li ta osůbka ještě žije,ale její tělo bylo rozhodně v příšerném stavu.,,Nemám na vybranou..."Řekla Shinobu a počala se vracet zpět do svého těla,zatímco tulák sledoval,jak její dosavadní tělo doslova mizí před očima.

,,Snad si nemyslíš,že se mě jen tak lehce zbavíš?"A znovu to mrazení,znovu ta úzkost.Frank se začal nezadržitelně třást a jen velmi pomalu a nejistě se otočil.Stála tam!Keiko Yamanaka!,,Keiko...prosím..."Snažil se Frank dívku ulidnit,ale marně.,,Ledový šíp nenávisti!!"Zahulákala Keiko a vytasila proti Frankovi svůj šíp.Někdy prostě člověk chce lásku.Potřebuje ji a je mu jedno,jak ji dostane.Je to jako voda.V poušti jí taky potřebujete uhasit svou žízeň...

,,Budeš...v pořádku?"Zeptal se tulák,když už byla Shinobu konečně ve svém těle-tedy,poněkud zdemolovaném.,,Ano,snad.Ale musím se přiznat,rochu se bojím.Jestliže Sul Chán porazil na kolena i Tyrkysového draka,pak bude jistě velice mocný...Tulák teď věděl,že je zle.Shinobu o sobě pochybuje!!To není dobré!!,,Podívej.."Začal tulák.,,Ať je ten Sul Chán jakkoliv vostrej týpek,ty ho porazíš na kolena!!Bude platit za to,co ti udělal,jasný?!",,Tak dobře..."Řekla Shinobu trochu sklesle.

,,Ááááá!"Tulák zakřičel bolestí,když ho škrtila obrovská ruka.,,Nechte toho!!"Zakřičela Shinobu.,,Ha,ha!Není to zábavné?Sledovat,jak život prchá z...",,NECH HO BÝT!"Zakřičela Shinobu a mrštila se Sul Chánem o zem tak,že mu rozbila nos.,,Páni...netušila jsem,že mám takovou sílu...",,TY!!!"Sul Chán svojí obrovskou ruku natáhl k Shinobu a vyhodil ji z okna.,,Tak...kdo je teď silný?"Řekl Sul Chán a triumfálně se usmál.Souboj považoval za vyhraný.

Naštěstí ale Screaky zachytil Shinobu do svého kožíšku a tak ztlumil její pád.,,Ještě ne,Sul Cháne!"Shinobu se ukázala zrovna v tom okně,kterým proletěla.Vypadalo to,že je nesmrtelná.,,Cože?!To není možné!!",,Ale je!"Zvolala Shinobu a vešla oknem zase dovnitř.Navzdory hroznému stavu těla mohla stále ještě chodit,ale kolena jí zrazovala a cestou se málem sesypala na podlahu.Tulák rázem využil Sul Chánovy zaujatosti nad tím,jak něco takového je ještě schopno chodit a snažil se ho přitisknout ke zdi.Sul Chán ale tuláka rázem vzal do ruky jako drobného červa a začal ho škrtit.,,Sul Cháne!Nech ho být!"Zakřičela Shinobu a sama přitiskla Sul Chána ke zdi a ke krku mu přitiskla chladivé ostří jejího meče.

,,Ale Shinobu...snad bys mě nezabila."Řekl Sul Chán trochu roztřeseným hlasem,protože ačkoliv to nebylo vidět,ani jeho síla nebyla omezená a jeho poslední výpad ho natolik vysílil,že už nemohl Shinobu odporovat jinak než slovy.,,Ale klidně!"Usmála se Shinobu.,,A víš vůbec,že když mě zabiješ,budeš stejná,jako já?",,O čem to...",,Jen si pomysli,Shinobu.Kolik lidí už na tvé cestě a jen kvůli tvému snu zemřelo?"Shinobu se zarazila,její cesta skutečně nebyla bez ztrát.,,Akaru,ti vojáci...",,Ano,Shinobu.Došlo ti to.Stal se z tebe stejně chladný člověk,jako jsem já.Jen přemýšlej,Shinobu.K čemu je dobro,které plodí ZLO?",,Ne!To ne!Ty jsi zlý člověk,musím tě zabít a v naší zemi již zavládne mír,mír,mír,MÍR!!!"Zoufale křičela Shinobu.,,To není pravda a ty to dobře víš.Ačkoliv jsem byl velmi čato chladnokrevný a nemilosrdný,vždy jsem se snažil nevolit trest nejvyšší.Jen vzpomeň na svého přítele tuláka.Mohl jsem jeho a jeho rodinu zabít,ale neudělal jsem to.",,Ale...vypálil jsi dvě vesnice!!",,Lidé z těch vesnic stále žijí,Shinobu!Jen jsme je odvedli daleko odsud!",,Takže...můj dědeček...",,Ten bohužel cestu nepřežil,ale za to já nemohu.",,ZRÁDČE!!LHÁŘI!!!ZABIJU TĚ!!ZABIJU!!!ZABIJU!!!Ale..."Shinobina ruka se najednou zastavila.,,Nač je dobro,které plodí zlo,Shinobu??!!"Ta slova zněla v Shinobině hlavě stále dokola a ještě tisíckrát zesílená .Bodala ji jako ostří právě nabroušeného meče.

,,Já...nemohu.NE!!Co se to se mnou děje?!"Shinobu pustila Sul Chána a odhodila svůj meč.Ustoupila o pár kroků vzad a zakřičela:,,Ne!Já nemohu!!"Pak utekla ze sálu.Utíkala po schodech se slzami v očích.Něco dobrého v ní se vzepřelo a zabránilo jí zabít Sul Chána.Anebo to byl sám Sul Chán,kdo Shinobu donutil ustoupit?Proč jí tenkrát,když bojovala s těmi vojáky bylo vše jedno?Proč se tehdy jen tak z minuty na minutu změnila na krvelačnou bestii bez svědomí a až Sul Chán jí připomněl její hřích?Shinobu si nedokázala n tyto otázky odpovědět a to ji hrozně trápilo.

Až najednou se v hlavních dveřích oběvil Frank.,,Franku!!"Shinobu se mu vrhla do náručí a usedavě plakala.Ani si přitom nevšimla šrámů na jeho těle.,,Franku já...nemohla jsem..odpusť."Vydala ze sebe Shinobu a po tvářích se jí kutálela jedna slza za druhou,zatímco Frank jí jen ochranářsky objímal a nic neříkal.Byl rád,že jí konečně může obejmout.Byť jen na krátkou chvíli.Připadal si,jako kdybych chránil křehký poklad.Shinobu pro něj znamenala vše.Položil by za ni i život.

,,Nee!!"Frank Shinobu najednou vytrhnul z věrného obětí a s napřažzenýma rukama se postavil před ni.Smrtící ledové kopí ho zasáhlo plnou silou a on klesl k zemi mrtev.,,Franku!Nee!"

Až teprve potom uviděla Shinobu osobu,která jejího milovaného Franka zabila.Byla to Keiko.Shinobu rychle přemýšlela,jaký proto měla důvod.Vždyť zabíjela z lásky toho,koho milovala.Zamilovaní lidé dělají různé bláznivé věci.Láska nám motá hlavu různými způsoby a má i různou formu.Shinobu Franka milovala nade vše,položila by za něj život tak,jako on za ní.Keiko narozdíl od ní chtěla Franka za každou cenu a pomyšlení,že by byl s jinou by prostě neunesla.

,,Keiko..PROOOČ???!!!"Shinobu s pláčem poklekla k Frankovu tělu a jen na krátkou chvíli věnovala Keiko svůj pohled.,,Protože jsem ho milovala.Půjdu za ním...kamkoliv."Řekla ještě Keiko,ale tenhle tón byl pro ni naprosto netipický.Mluvila totiž,jakoby i ona byla ženou z masa a kostí.Jakoby i ona měla milující srdce.

Keiko zabodla své ledové ostří přímo do svého srdce a skácela se k zemi.,,Franku...miluju tě..."Zašeptala slábnoucím hlasem Shinobu a usnula na hrudi toho,jenž tolik milovala.

,,Konečně nastal můj čas!Ááááá!"Ze schodů se vyřítil Sul Chán připraven shinobu naprosto zničit,když tu náhle se před ním objevila dívka s dlouhými,bílými vlasy v bílém oblečení.Vypadala jako anděl.Byla to Akaru.,,Ne,Sul Cháne!Ty už nikomu neublížíš!Odebereš se tam,kam patříš!"Záblesk bílého světla je to poslední,co si Shinobu pamatuje.

***

A dnes je tomu již deset let,co jsem bojovala za můj sen.Ale nakonec jsem zjistila,že zničení Sul Chána nebylo to,o co jsem celou dobu tolik usilovala.Vím,chtěla jsem se přecijen pomstít,ale mým skutečným snem bylo být zase s Frankem a to se mi splnilo,snad jen na pár krátkých chvil.Někdy ani nemohu uvěřit tomu,že se mi stalo něco takového.Říkám si,že se to nemohlo stát,že to byl jen sen.Čas ale plyne dál a mé rány na duši se postupně zahojily,i když jizvy na ní stále mít budu.Teď ale myslím na docela jiné věco.Už zítra se budu vdávat.Budu konečně šťastná.

Vaše Shinobu