Lovec lovců upírů: Kapitola I. - část 1.

Anotace: Tohle je moje zatím nejdelší literární práce, zatím zabírá celý sešit 42O a mám napsané 4 kapitoly. Budu to sem dávat po kouskách a mezi tím zkusím psát dál. Tento příběh znova spatřuje světlo světa po téměř roční pauze. Takže dobře se bavte:)

Sbírka: Lovec lovců upírů

Kapitola I.
-----------

Jmenuji se Gwen. Byla jsem pátou dcerou jednoho docela bohatého obchodníka z malého městečka Aria v zemi Karden. Můj příběh začíná v době, kdy mi bylo patnáct let. Dvě z mých čtyř sester už se dávno vdaly a bydlely se svými muži v jiných městech. Já byla tehdy jen obyčejnou počestnou dívkou, kterou rodiče již brzy provdají za pečlivě vybraného majetného muže z dobré rodiny. Nejspíš by se tak i stalo, nebýt jednoho onoho osudného večera.

"Gwen!" zavolala Agnes. "Jak vypadám?"
"Výborně," pokývala jsem uznale hlavou.
Mé o rok starší sestře to ve svatebních šatech opravdu slušelo. Měla si brát Cedrica, velmi bohatého obchodníka s kožešinami, který přijel až z Loganu. Na nevěstině vzhledu se dokončovaly poslední úpravy a ženich už čekal venku. Neměla jsem toho hubeného muže s knírkem ráda. Byl tak nafoukaný a sebestředný, prostě hrůza. Vduchu jsem svou sestru upřímně litovala.
Do pokoje vstoupila matka oblečená ve společenských šatech.
"Měla by ses také převléct," sdělila mi stroze a já se neochotně vydala po schodech nahoru do svého pokojíku. Na posteli mi ležely už připravené slavnostní šaty. Odhrnula jsem je stranou a posadila se. Prohlížela jsem si svůj odraz ve velikém zrcadle naproti posteli. Spatřila jsem tam hubenou holku s dlouhými měděnými vlasy a velikýma zelenkavýma očima, ve kterých se zračil výraz zvířete, uvězněného v příliš malé zlaté kleci.
Cítila jsem se tak omezovaná. Od malička jsem musela žít podle přísných společenských pravidel a navíc jsem měla i do budoucnosti dost neradostné vyhlídky. Až do svatby budou můj život řídit rodiče a po svatbě ho bude prozměnu řídit zase můj manžel. Nikdy se vlastně nebudu moct rozhodovat sama.
Oči se mi zalily slzami a můj odraz v zrcadle se rozpil do beztvaré barevné skvrny. Myšlenkami jsem se zatoulala do svých dětských let, kdy jsem jako ještě malá holčička pomáhala otci v krámě. Vzpomněla jsem si na jedno setkání...