Gamchetu: z pamětí I. (2. část)

Gamchetu: z pamětí I. (2. část)

Anotace: tak, ted nevim, zda bych neměl skusit sem znovu vložit i první část, když nejde spustit, ale jestli nepůjde ani tohle, tak nevim, jak to udělám...

Dalšího z přátel bych chtěl představit Kobru. Nejmenšího z naší party, kterému osud jeho malý vzrůst vynahradil obdivuhodnou hbitostí a mrštností, jež nám často ušetřila práci, když jeho nenechavé ruce sebrali tolik potřebný klíč, ale také nás dostávali do maléru, jakmile se mu zalíbila věc někoho jiného. Tyto zlodějské schopnosti se naučil v dětství, aby jako sirotek přežil, v ulicích Magarsche. Největšího existujícího města, jež je samotným světem, ve kterém se scházejí všichni obchodníci ze světů Gamu a kde neexistuje pevný vládce, jen vůdci zdejšího podsvětí soupeří o svrchovanost s cechy hrdinů a rytířskými řády.
Tady se přidal do gangu jednoho z vůdců podsvětí, Mahaka, který si všiml jeho talentu, a pak jej využíval pro upevnění a posílení své pozice, když ho jako zloděje nebo špeha vysílal do ulic.
Zprávy, které mu pak přinášel mnoho lidí zaplatilo životem, či ještě hůře o svobodou, když je Mahak prodal do otroctví, jež v Magarschi nikdo nezakázal.
Jednoho dne však Kobra dostal za úkol sledovat Gerda, nejvyššího představitele cechu hrdinů, který prosazoval spravedlnost a likvidoval postupně jednoho vůdce podsvětí za druhým. Teď měl spadeno právě na Mahaka, který chtěl všem ukázat svou moc a rozhodl se jej nejen připravit o život, ale ještě dříve ho zlomit.
Kobra sice nalezl Gerdovo slabé místo, jímž byla jeho pohledná dcera, ale on se do ní zamiloval, a tak nedokázal Mahakovi o ní cokoliv říct.
Ten, když se pak dozvěděl o jejich vztahu, nechal zajmout Gerda i s dcerou a zatímco otce zabil, dívku prodal do otroctví.
Když se pak Kobra dozvěděl, co se stalo, pokusil se svého pána zabít, avšak neuspěl a byl chycen. Dlouhé měsíce jej pak drželi v kobce, kde byl kromě mučení ještě sužován výčitkami svědomí.
Jednou, během mučení, se mu podařilo svému trýzniteli sebrat klíče od pout, osvobodil se, ale již netoužil po pomstě, ani svobodě, jen po smrti. Ve chvíli, když přiložil hrot dýky k hrudi, aby probodl své ztrápené srdce, se mu zjevil portál...
Pak tu je Škorpión. Veliký milovník a svůdce žen, do kterého se nejen díky jeho gentlemannovskému vystupování a kouzelnému přízvuku všechny zamilují, ale také pro něho posléze udělají cokoliv.
Jenže ač je jeho kouzlo někdy prospěšné, stejně tak se s jeho libidem často dostaneme do problému, když svede vdanou ženu někoho mocného. Potom je víc na obtíž, než k užitku. Přesto přátelství s ním za všechna ta uzkalí stojí.
Ostatně příčinnou jeho strastí mu bylo právě to libido, když jako mladík, pracující v paláci, svedl dceru panovníka. Leč místo svatby na něho čekalo otroctví, v němž dlouhá léta pykal za své prohřešky, než se mu konečně podařilo osvobodit se a než jej zachránil portál...
O Gryzzlym by se dalo mluvit hodiny, stejně jako se dá hodiny přemýšlet o jeho bojové vášni, nicméně, když jde do tuhého, není nad to mít ho na své straně. Ale všem také musí být jasné, že právě válka a smrt byla tou černou stránkou jeho minulosti.
Jako voják speciálních jednotek ve světě Chetu, byl vyslán vládou, aby zjednal pořádek a vyhubil všechny rebely, kteří svými teroristickými útoky neustále ztěžovali lidem a společnosti život.
Leč příliš pozdě potom, co už většinu rebelů vybil, si uvědomil, že stál na té špatné straně, a i když se pak postavil na stranu rebelů, tak ani jeho válečnické dovednosti nedokázali zvrátit vítězství, které vládě zajistil on sám.
Jako posledního rebela jej dopadli a postavili před soud, kde mu bylo naprosto jasné, co za rozsudek ho čeká. Když pak v cele čekal, až ho vyvedou před popravčí četu, naposledy přemýšlel o svém životě, o lidech které zabil, a o dobrých věcech, co vykonal, chtělo se mu z něho samotného zvracet. Právě tehdy se před ním zjevil portál...
Nejhorší osud však potkal Bizona, který vedl spokojený život. Měl překrásnou ženu, malého syna a práci demoličního dělníka, ve které svým dvoukilovým kladivem likvidoval to, na co se buldozer nedal použít.
Jenže jak to ve světech Chetu bývá, vždy se najde někdo, kdo spokojenému člověku jeho štěstí zničí. Tak to bylo i u Bizona, jehož ženu si vyhlédla parta mladíků, kteří byli okouzleni její krásou, a jednoho dne, když byl v práci se k němu domů vydali.
Když se pak vrátil, nalezl svůj domov v plamenech, protože jeho žena přitom, jak ji znásilňovali jednomu z mladíků strhla lyžařskou kuklu z hlavy. Oni se pak ve strachu z vězení dohodli, že musí zemřít. Zapálili dům, kde v plamenech nalezla smrt nejen Bizonova manželka, ale i jeho malý synek. Sice se v troskách domu našli stopy, které usvědčili všechny pachatele, leč spravedlnost byla podplacena, neboť viníky byli synové nejvlivnějších mužů ve městě a ti udělali všechno proto, aby svá dítka udrželi na svobodě.
To však Bizon nedokázal unést a uchopil spravedlnost pevně do svých rukou. Vzal své dvoukilové pracovní kladivo a sledoval jednoho z vrahů své ženy. Ten ho zavedl k honosnému domu na pláži, kde se pravidelně pořádali orgie. U toho domu si pak počkal, až se tam všichni sejdou, potom vtrhl dovnitř a všechny je nahnal do sklepa, kam za nimi vstoupil a vykonal na všech spravedlnost, když mohutnými údery kladiva roztříštil každému z nich nejprve kosti na nohou, rukách a nakonec i hlavu na kaši.
Policie do domu dorazila až následující den a nalezla Bizona, celého od krve, jak stojí nad znetvořenými těly mladíků. V ten samý den byl odsouzen k smrti, ale než se dostal do plynové komory, objevil se v jeho cele portál a nabídl mu šanci na nový život...
A co se týče Vlka, nejtemnějšího z nás, z něhož skoro čiší zlo, tak ten, stejně jako já, využil práva mlčenlivosti a svou minulost pohřbil v sobě, což všichni v Tal-khenu respektují, neboť je jen na každém z nás, kdy své hříchy vyvedeme na světlo.
Taková je ve zkratce naše parta s pochroumanou minulostí, jejíž budoucnost je též jistě lemována krví, stejně jako strastmi a bolestmi čekající na každého z nás.
Bolest a muka však k životu patří stejně neodmyslitelně jako veselí a štěstí. Ostatně každá dobrá věc má i svého zlého protichudcé, tak už to na tom světě chodí, ale kdo z vás si myslí, že to je špatně? … Já nebudu říkat svůj názor, neboť každý máme svobodnou mysl a nejsme snad ničími loutkami, proto si každý z vás odpovězte na tuto otázku samy...

Z pamětí Orla
Kniha první – Naše sedmice
Autor Sirnis, 17.12.2007
Přečteno 445x
Tipy 4
Poslední tipující: Estel Erunáme
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

díky moc
snažim se co to dá a kdo ví jak bude vypadat celej celek

20.12.2007 21:42:00 | Sirnis

Fakt super. Těším se až přidáš další.. :)

20.12.2007 19:52:00 | Estel Erunáme

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí