„Tajný“ hřbitovní deníček Aislin Bojovné – 2

Anotace: Být hostinskou je ještě těžší. (Pokračování povídky ze světa VSD.)

Ramík se zabarikádoval a my se za ním nemůžem dostat. A tak je tu už zas nuda, čas jako stvořený k návratu k deníčku. Dneska se můžeme věnovat třeba tématu hospoda. Ten nedostatek piva je totiž vážně, ale vážně stresující, a tak nemůžu myslet na nic jiného. A to už nejméně pár dní. Ale s určitostí to nevím, protože se tu z nějakého neznámého důvodu zastavily hodiny. No ale o tom už jsem vykládala minule. Zpět k těm hospodám.

V dávných dobách, netuším jak moc dávných, protože tady v podsvětí se zastavily...ne. Už ne. Prostě jsem se narodila. A o co tady jde především, v hospodě. Pochybuji, že existuje (nebo tedy po trolsku eksisutje) někdo, kdo neví, co to je, ale vždycky raději všechno vysvětlím. Hospoda je úplně normálně vypadající budova, jen o hodně oblíbenější než...řekněme třeba zubní ordinace. Schází se v ní většina...humanoidů. Dobrodruzi, vesničané, idioti... V hospodě se dá najít úplně všechno. A to vím z vlastní zkušenosti. Jednou jsem tam našla zachovale vypadající krabičku, ve které bylo už méně zachovalé hydří oko.
A teď se podržte, to hydří oko bylo kouzelné. Splnilo mi tři přání a to jen proto, že jsem ho neusmažila. Takže vlastně čtyři přání, protože usmažit ho by bylo jako trest.
Vypila jsem teda ty tři piva. Byly mimořádně dobrý, ale zase ty vedlejší účinky... No nevím, každopádně jsem se nikdy nezbavila dojmu, že byly uvařený z toho oka.
Prvním vedlejším účinkem byl průjem. To by nebylo tak nejhorší, kdybych na tom vydělala já a ne nějaký anonymní kouzelník, co vynalezl díky tomu protiprůjmové kouzlo. A z toho mu plynou příjmy aspoň 100 000 měsíčně, protože za každý použití toho kouzla si účtuje patnáct stovek.
Ptala jsem se na to hydřího oka a dověděla se, že to tak postě muselo dopadnout, protože ten kouzelník si od něj přál, aby byl bohat. Vyplnilo se mu to, oko zase uniklo pánvi a já byla akorát tak naštvaná. A nejen já, s příchodem toho oka se vůbec rozmohla průjmová onemocnění, aby ten čaroděj skutečně bohatý byl.
Pak si samozřejmě každej přál nemít průjem, u čehož byl vedlejší účinek ten, že dostal škytavku. A ze škytavky bohatli další a další mágové. Ach ano, cesty osudu jsou skutečně nevyzpytatelné a cesty hydřího oka přinášejí víc škody než užitku.
Přejděme k druhému vedlejšímu účinku. A tím byla strašlivá ochota dávat všem v hospodě (byla jsem servírka) pivo zdarma. Jak už vám došlo, nebyla jsem jediná, kdo si pivo přál. Pivo je vlastně po bohatství hned druhé nejpřánější přání. Třetí příčku obsadilo „nemít průjem,“ ale to je v tuhle chvíli už vedlejší.
Díkybohu přineslo hydří oko bohatství i mně, jelikož z toho piva dostali průjem všichni a já začala vybírat poplatek za použití WC. Nehorázný poplatek, a proto mojí vinou obsadilo přání „mít vlastní WC“ čtvrté místo.
A tak jsem kvůli pivu zdarma prodělala, kvůli WC vydělala a i když jsem si to nechtěla přiznat, nadále neměla nic. Za ten skromný výdělek jsem totiž vzápětí doobjednala pivo.
Třetím a zdaleka nejhorším nežádoucím účinkem bylo, že jsem najednou přestala pivo ředit. Chápu, že si hodně nálezců hydřího oka přálo, aby nebylo pivo ředěné (5. příčka), ale copak si neuvědomují, že mě tím přivedou na mizinu?!
A to oko mi jen řeklo, že je nutný koloběh. Prý: „Něco za něco.“
Pche! No a tak jsem zkrachovala, prodala hospodu (což bylo kvůli přání nějakého zubaře, co si tam relativně nedávno – teda aspoň myslím, že nedávno, protože tady v podsvětí...ne, nechám toho – zřídil ordinaci (zřídit si zubní ordinaci – 558. příčka)) a vydala se do lesa. Bojovat, abych mohla zdrvit draka. No to už víte, jak dopadlo. Neslavně. Nadávala bych, ale to by mi pak nezbyly nadávky na Rama.
Ve svém životě jsem viděla hydří oko už jen jednou. Zeptala jsem se ho, jestli mi může něco splnit, aniž by to mělo vedlejší účinky. Zavrtělo poloshnilou zornicí a doporučilo mi obrátit se na nějakého boha. Což mi připomíná...

No jo, tak to je ten příběh. A teď mě omluvte, musím jít něco vyřídit.
„Ramiusi, zlatíčko....“