Thor Anakh

Anotace: Aeon a Neela mají za úkol dostat se k chrámu Nimh Khin, kde je podle legend ukrytý vstup do jeskyní pod pohořím Thor Anakh. V tom jim ovšem brání Kazaam a jeho nestvůry, kteří se jim snaží překazit splnění jejich úkolu.

Byla bouřlivá noc a vrcholky pohoří Thor Anakhu vytrvale bičoval déšť. Pod pohořím se rozprostíral hluboký les. Náhle se mezi stromy mihly stíny. Blesk rozčísl oblohu tak, že trochu světla proniklo hustými korunami stromů a ozářilo dvě postavy, které se ukrývali ve stínů stromů. Rysy jejich tváří prozrazovaly jejich elfský původ.
"Myslím, že jsme je setřásly." řekla polohlasem Neela.
"Tím si nejsem zas tak jistý." odvětil pochybovačně Aeon.
"Neboj, myslím si, že zrcadlová kletba, kterou si použil, je zmátla natolik, že nás nebudou moct najít nejméně pár hodin. Mohli bychom se na chvíli utábořit." opáčila Neela.
"Snad ano." povzdechl si Aeon.
Posadili se pod stromy a rozdělali oheň a sušili si promočené pláště. Po několika hodinách upadli do neklidného spánku. Pomalu svítalo. Najednou cosi zapraskalo. Aeon se s trhnutím probral z polospánku.
„Neelo, našli nás!“ sykl Aeon a šťouchl Neelu do žeber. Neela se probrala a zprudka se posadila.
"Co." protáhla rozespale, ale její slova přerušilo zasvištění šípu. Oba napadení se instiktivně přitiskli k zemi. Druhý šíp jim neškodně proletěl nad hlavou a s výhružným zadrčením se zabodl do stromu za nimi. Náhle se z hlubokých stínu vynořili ghůlové. Odporné tvory s rozpadající se kůží a dlouhými drápy. Jeden z nich se vrhl po Neele. Ta rychle tasila jednu z elfských dýk, jejichž čepel převyšovala lidské dýky nejen svou pružností ale i délkou. Ghůl se na oplátku rozmáchl podivnou černou dýkou see zkřiveným ostřím. Od sražených čepelí vyletěly bílé jiskry. Okamžik na to od sebe oba nepřátelé znovu odskočili a počali výměnu rychlých seků.

Aeon mezitím soupeřil s druhým ghůlem. Obratným gestem paží vytvořil z prázdnoty kouli energie a hodil ji na protivníka, který reagoval velmi roztřžitě. S bolestným zavitím explodoval a zanechal po sobě jen zápach spálené kůže. Čaroděj se ohlížel po dalším nepříteli.

Neela se s půlvrutem vyhnula dalšímu výpadu a sáhla po druhé dýce. Její čepel se v měsíčním svitu chladně zaleskl. Její protivník ustupoval. Cítil nebezpečí, které mu hrozilo, ale nehodlal se vzdát. Vodorovným sekem srazil elfskou zbraň a provedl další výpad. Neela hbitě uskočila z dosahu jeho čepele. Hbitě bodla dýkou vzad. Dýka se mihla tmou jako had, ale výpad proťal místo, kde se ghůl s klokatvým zachechtáním rozplynul jako dým.

"Nemůžeme už tady dále zůstat, musíme se odsud dostat." prohlásil Aeon po chvilce rozpačitého ticha. Neela přikývla. Rozběhli se do hlubin lesa. Snad až přespříliš dlouho se prodírali hustým lesním podrostem, než konečně dorazili rozvalinám připomínající velký chrám. V okolí trosek se povalovala rozervaná těla elfských bojovníků, žen a dětí. Mezi nimi se válela hnusná těla Kazaamových posluhovačů, kteří i po smrti vypadali stejně nebezpečně jako zaživa.
"Vypadá to, že se tu strhla velká bitva." pronesla potichu Neela.
"Ani se nedivím. To je Nimh Khin, místo kde vyrůstal mlj učitel magie Dredoos. Vyprávěl mi, že podle legendy odtud vede cesta do hlubin Thor Anakhu. Zde má být taky v hlubinách hory a pod mocnou magickou ochranou ukryta Kniha Elementů - zdroj veškeré magie tohoto světa. Nechci ani domyslet, co by se stalo, kdyby se jí zmocnil Kazaam." odpověděl jí zasmušile Aeon.
"Doufám, že nejdeme moc pozdě." zhrozila se Neela.
Poté nabrali věci rychlý spád. Ve stínech rozvalin se cosi pohnulo, Aeon i Neela se připravili k boji. Brzy si však mohli oddechnout, zdání nebezpečí způsobil jen netopýr, jehož vyděsil hluk, vyvolaný jejich příchodem.
"Pospěšme si, někde tady by měl být vchod do hory." naléhal Aeon. Neela nic nenamítala a tak se vrhli na průzkum rozvalin.
"Aeone, pojď sem. Něco jsem našla. Vypadá to jako poklop, nebo něco takového." zvolala po hodné chvíli.
"To by mohlo být ono." odpověděl zadýchaně, když doběhl na místo.
Odklopili poklop a pustili se po žebříku dolů do temnoty. Ještě než se dostali dolů něco Neela chytlo za nohu a strhlo dolů, vykřikla a chytla Aeona za kotník. Ten neudržel rovnováhu a padali do hlubin...
Aeon se probral. Ležel jak široký tak dlouhý na podlaze a všude bylo spoustu světla. Nemohl si vzpomenout, kde je.
"Co jsi viděl?" ozvalo se najednou a Aeon si uvědomil kde je, totiž na hodině vizí u Dredoose.
"Nic." zalhal.