Krajina před bouří

Anotace: Ve škole jsme dostali za úkol napsat na tohle téma slohovku, tak tady máte výsledek. Prosím o komentáře.

Dívka se posadila na velký šedivý kámen, který svým tvarem připomínal zkamenělou želvu. Pohlédla dolů, do údolí, kde zurčel potůček, na jehož vlnkách tančily paprsky letního slunce. Za jejími zády šuměl hustý bukový les. Ve větvích stromů vesele čiřikali ptáčci. Jejich cvrkot zvedl dívence náladu.
Sklonila se a utrhla fialku. Společně s petrklíči tu tvořily složitý a voňavý vzor hustého koberce.
Najednou vše potemnělo. Dívka zaklonila hlavu a pohlédla na nebe. Azurovou modř vystřídaly těžké ocelově šedé mraky. Zafoukal studený vítr. V dálce se ozval hrom.
Dívka před sebe pomalu natáhla ruku. Do dlaně jí spadla kapka. A pak druhá, třetí… Netrvalo dlouho a začalo hustě pršet. Ale jí to nevadilo.
Najáda se sama pro sebe pousmála. Měla déšť ráda.

Autor Tendilë, 15.02.2009

Přečteno 523x

Tipy 9

Poslední tipující: prostě Zuzana, Mirime, Blackborne, Mounkey, strašidýlko-střapatý

Komentáře (5)

Komentujících (5)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

11.04.2010 18:03:00 prostě Zuzana

Není to špatné, jako začátek k něčemu dalšímu, což předpokládám taky tak bylo míněno. Ale jako pěst na oko na mě působí ty "odposlouchané" a "odečtené" slovní spojení: Zurčení potůčku bych ještě snesla, ale čiřikání ptáčků bych odkázala do příruček pro logopedy, azurovou modř a ocelově šedé mraky ale rovnou na černou listinu.