Tajemství lesa: část 3

Anotace: Lowhertz vypráví ostatním své poznatky a příběh člověka, který se už se Sobokem potkal.... Ria potom zjistí nemilé překvapení

,,Tak to, aby jsi nám o té potvoře mohl něco říct.´´ pobídl Lowhertze Argo a poodešel stranou od něj.
,,Argo, ty neznáš Soboky?´´ divil se Hoss ,, Vždyť to jsou legendární mrchy! Zatím žádného jsem nikdy neviděl a tady ho snad poprvé spatřím!´´
,,Jen aby to nebylo poslední, co bys uviděl!´´ pronesl Darveo a sednul si s číší vína do křesla, potažené kožešinou.
To už se připojil k nim i kněz Prigo. Po celou dobu byl tichý a poslouchal vše, co řekli žoldáci mezi sebou.
,,Možné to je Darveo. Možná to bude poslední věc, co kdy uvidíme.´´ dodal Danto, podíval se na Lowhertze a pokývnul na něj.
Lowhertz pochopil a mlčky napochodoval doprostřed síně, aby na něj každý viděl.
Odkašlal si, vytáhl z brašny svůj deník a otevřel na poslední stránku.
,,Určitě jste zvědaví, jak jsem se k Soboku dopracoval. Zapisoval jsem si každé místo, které jsme navštívili při našem malém průzkumu.
Žádné stopy a ani zbytky ztracených lidí i zvířat vypovídalo o arachnodech. Jenže pavouci mají ve zvyku zanechávat na místech útoku svá vlákna a tak jsem
arachnody tedy zavrhl jako možnost. Zvlášť ve stodole bychom poznali, že se jedná o ně. Určitě by si tam udělali své hnízdo.
Další mě napadli elfí záškodníci. To by odpovídalo. Při boji na severu ze pár jejich družin pronilkly skrz naše linie poblíž této oblasti. Sháněli jídlo a když se
jim někdo připletl do cesty, tak zabily a těla ukryla neznámo kam. To bylo na ně velmi moc čisté. Jsou sice dost opatrní, ale vždy udělají nějakou tu chybu a
Darveo je velmi zkušený stopař. Určitě by našel nějaký náznak jejich přítomnosti.
Pak mě napadl ve stodole při poslední zapisované větě Soboko.
Všechno na tohoto tvora skvěle zapadá. Ty ztracená zvířata...´´.
Agro si nahlas odkašlal a přerušil ho ,,Tak si na to kápl, ale mě zajímá jak si s tou věcí poradíme?´´
Danto na něj hodil velmi nepříjemný pohled. Ten naznačoval aby byl zticha a nepřerušoval Lowhertze.
Ten to vše pochopil a sklonil svůj pohled na podlahu. Lowhertz mezitím položil deník na stůl a potom znovu pokračoval.
,,Soboko je starý tvor, který snad pamatuje i zrod všech ostatních ras. Podle knih, příběhů a osobních deníků, které jsem četl psali o Sobokách, jako o
samotářských lovcích. Jsou k tomu asi hodně skvěle přizpůsobeni. Dříve se Sobokům dařilo vyhýbat ke kontaktu s lidskými obydlí, ale díky
naši vysoké populaci je donutil vkrádat do našich domovů, kde si brali námi chovaná zvířata.
Samozřejmě, že se to nelíbilo lidem. Komu by se to taky líbilo, že? Když máte svého čtyřnohého mazlíčka u nohou a než se nadějete, tak za pět minut je
pryč a už ho nikdy nespatříte. Lidé, kteří přišli takto ke kontaktu se Sobokem začali vyhlašovat hony na Soboky.
Začali se podle dochovaných záznamů ukazovat k napadení těchto tvorů. Jenže stávalo se něco, s čím nikdo nepočítal.
Napadly sice Soboky, ale žádného nezabili! Jeden z těch lovců to popsal ve svých záznamech takto.´´ dokončil Lowhertz a sklonil se nad další brašnou,
která se mu válela na podlaze. Začal se v ní přehrabovat a vytáhl několik knih. Čtvrtou knihu, kterou vytáhl otevřel uprostřed svazku, kde měl danou záložku.
Začal z knihy číst ,,Je to už pět let, kdy jsem se s tou ohavností střetl z očí do očí. Stále mi to přijde jako by to bylo jen pár hodin.
Ten mrtvý pohled, který mě zcela dokázal ovládnout a přikovat na místě bez jediného doteku. Tisíce myšlenek mi hlavou poletovali, když se ta věc kolem mě
pohybovala. Doteď nechápu, proč mě nechala žít. Nebyl jsem ale jediný, který měl takové setkání.
Nevím proč, ale toho tvora jsem dříve nenáviděl. Po setkání mě přešla zničeho nic zloba. Pochopil jsem ty stvoření.
Oni nejsou nepřátelé a nikdo mě neposlouchá! Myslí si, že jsem blázen a že mě ten tvor omámil a pobudil proti nim!
Otevřel mi oči. Pochopil jsem....´´.
,,A? Ještě něco?´´ zeptal se Glick, když Lowhertz takto ukončil větu. ,,Dál už nic není. Věta je nedopsaná a spodek deníku je od krve. Netuším, co se tehdy
stalo. Nalezl jsem ten deník velkou náhodou.´´.
,,Počkat, počkat!´´ zvolal zničeho nic Hoss ,,Pochopil jsem to tak, že ten Soboko dokáže ovládnout svoji oběť?´´. Lowhertz nesouhlasným gestem odvětil ,,Ne tak docela. Podle dalších záznamů dokáže Soboko znehybnit svoji kořist. Nikoliv ji ovládat.´´.
,,Takže když na tu potvoru narazíme, tak nás jen tak v boji zastaví a bude si vybírat svůj oběd?´´ zeptal se ho Dervou.
,,Svým způsobem ano, ale je tady jedna věc, která mě znepokojuje ještě více.´´ odpověděl Lowhertz.
Všichni, kromě kněze se na něj podívali. ,,Ve všech záznamech lidé, kteří po Sobokách šli přežili a nikdo z nich nebyl raněn.´´ řekl Lowhertz a podíval se na
Danteho, za který stála Ria ,,Pane. Obávám se že tento Soboko neměl asi zrovna moc velké štěstí ve své minulosti. Protože napadá i lidi. I když to v celé
historii naší rasy nebyla nikdy zmínka o napadení Soboka. Je to divné. Musel být ten tvor silně podrážděn a vyprovokován.´´
Dokončil Lowhertz a rozhlédl se po ostatních. Snažil se ohodnotit svůj výstup. Vypadalo to nadějně.
Jedině s Agra vypadlo jediné slovo: Cože?
,,Ty tvrdohlavče! Tys nepochopil Lowa co tím myslel?´´ poklepal se na čelo Glick.
Agro jen pokrčil rameny a čekal na vysvětlení. Lowhertz si oddychl a řekl si sám pro sebe několik nadávek, směřující na adresu Agra.
,,Lowhertz chtěl tím říct, že pokud půjdeme na toho Soboka a pokud skutečně má na svědomí i ty lidi... tak dostanem od něj hodně moc bolestivých ran.´´
pronesl Hoss. Lowhertz jen souhlasně přykývnul a obrátil svou pozornost na Danteho.
,,Pane. Máme proti sobě jednoho z nejnebezpečnějších tvorů na celém světě. Porazil jsem draka a mnoho ďábelských démonů, ale proti takovému Sobokovi,
jaký řádí v těchto končinách bych nechtěl bojovat.´´
,,To z tebe mluví strách ty malá ufňukaná holčičko?´´ zasmál se Agro nahlas. Lowhertz na něj chvilku pohlédl a mávnul rukou ,,Veliteli Dante. Jestli chceme
přežít, tak bez velkých posil to těžko půjde.´´
Dante sklopil zrak a začal na Lowhertzův návrhem přemýšlet.
,,To mi chceš říct, že nás šest nedostane nějakého Soboka?´´ rýpnul si Agro do Lowhertze.
,,Agro! Nech Lowhertze raději na pokoji ano?´´ procedil skrz zuby Glick.
Agro se jen usmál a dodal ,,Copak vy těm žvástům věříte? Jedna bestie, že dokáže pobít jedny z nejlepších zabijáků, kteří kráčí po této zemi?´´
,,Dobří můžeme být i mnohem víc a nestačilo by to!´´ okřikl Agra Lowhertz a postavil se před něj ,,Nejsem žádnej lhář!´´.
,, Ticho děcka!´´ Vykřikl na oba dva rozzuřené kohouty Danto. Zvedl se ze židle a stopunul si tak, aby na něj každý viděl.
,,Posily nepřichází v úvahu! Nemůžeme zburcovat celý regimenty kvůli jedné svini. Náš ůkol je zastavit mizení lidí u tohoto města!
Ať to stojí cokoliv.´´ Glick si stoupnul vedle templáře ,,Cokoliv? Jestli je pravda to, co říká Lowhertz, tak bychom si zasloužili zvýšení platu. Nemyslíte?´´
Danto byl tímto návrhem zaskočen ,,Co jsi to říkal?´´
,,Mluvím asi za všechny, že?´´ řekl Glick a pohlédl na své spolubojovníky a pak zpět na templáře ,,Nemíníme riskovat životy za pár zlatých.´´
,,Diktujete si podmínky vojáku?´´ snažil se Glicka uzemnit. Ten se jen vesele usmál a odvětil ,,Pane. Zapomínáte, že my nejsme vojáci! Ale jen pouzí žoldáci,
najmutí armádou! Soboko se naší smlouvy s generálem vůbec netýká a zadarmo nebudem nasazovat životy!´´.
Danto vycedil na Gilcka zuby a stěží udržel své nervy na uzdě. Nejraději by mu chtěl svou botu vytisknout její vzorek do Glickovi zadnice.
I přesto, že Glick mluví pravdu. Byli najati na boj s elfy a ne s nějakým Sobokem. ,,A kolik byste chtěli?´´ zapojil se do konverzace Prigo.
Danto s Glickem nestrhl oči a hleděli jen na sebe. Glick se zašklebil a odvětil ,,Čtyřicet zlatých pro každého z nás!´´.
,,Si děláte legraci? Za takové peníze se dá pořídit tucet mužů!´´ vyhrkl ze sebe kněz.
Glick na něj pohlédl ,,Tady nejde o počet, ale kvalitu!´´
,,Dostanete každý maximálně třicet zlatých! Víc ani ránu!´´ zavrčel kněz a odešel do své komnaty. Mezitím ostatní mlčky popocházeli po místnosti.
Kněz po chvilce přišel s plným měšcem ,,Tady máte ty své peníze! Doufám, že jste spokojen!´´. Glick se po celou dobu usmíval a vrhnul se po měšci.
,,A to se říká, že knězové a jejich ovečky jsou chudé!´´ dodal Agro a zamířil společně s Hossem a Darveoem k odchodu. Za nimi šel Lowhertz s Glickem,
který přepočitával zlaťáky. Danto jen kroutil hlavou ,,Omlouvám se za ně. Jsou to prostě žoldáci´´.
Kněz jen pokrčil rameny ,,Je to osud. Snad ty peníze poslouží v dobrém účelu.´´
V tom Ria uviděla, jak Danto rychle odvrátil zrak od kněze s úsměvem. Zamířil k odchodu s Riou v patách.
,,Jaké to bylo?´´ zeptal se Glick templáře, když vyšel z chrámu. Danto kroutil nevěřícně hlavou ,,Ten Prigo mě překvapil. Čekal jsem, že bude prskat více než
stará panna!´´. Žoldáci se začali smát, jedině Ria stále nechápala o co jde. Došlo ji to ve chvíli, když Glick dal ze pár zlaťáků i templáři.
Celé to bylo divadlo jak získat nějaké peníze! Celou dobu to měli v plánu a počkali na nejlepší chvíli.
,,Co to jste za templáře? Když podvádíte člověka, který věří ve vaše dobro!´´ vyhrkla ze sebe Ria.
,, Ho, hó! Kočička vytahuje drápky!´´ zasmál se Agro, když nasedal na koně.
Danto to bral s úsměvem, jak to jen šlo. Nevšímal si té mladé husy skoro od začátku. Ria ve snaze udělat nějaké dobro chytila starého templáře za ruku
,,Jste vůbec templář?´´. Pochopila, že udělala velikou chybu. Danto se po ni ohnal loktem. Podadřilo se Rie uhnout silnému úderu loktem, přesto ji kraj
oplechovaného loktu zasáhla do tváře a díky špatné rovnováze upadla na zem. Žoldáci seděli na koních a tiše sledovali, co bude následovat.
Ria se snažila od templáře odplazit, ale ten si jednoduše stoupl před ní a jednou rukou ji chytil za krk a znovu nebohou domobráňkyni postavil na nohy.
,,Měla by jsi holčičko začít vycházet ven mimo město. Aby jsi pochopila, že něco jako spravedlnost, dobro a čest néní místo. Měla by ses to naučit!´´
řekl hodně podrážděně templář. Rie se podařilo vysmeknout z jeho sevření velké obrněné ruky. Utřela si krvavý šrám na obličeji.
Byla vyděšená a otřesená zároveň. Chvilku ji trvalo, než pochopila, co tím ten templář myslí.
To už Danto seděl na svém koni ,,Tak pánové! zajedem do hostince? Ať se pořádně před honem najíme!´´
Následoval veselý bouřlavý jásot. ,,Já ne veliteli. Si zajedu hezky do nevěstince.´´ prohlásil Glick ,,Omlouvám se pane, ale jedu s ním´´ přidal se Darveo.
Danto přikývnul na souhlas ,,Dobře. Zítra po svítání vyrážíme, tak se moc neunavujte!´´. Žoldáci se tedy rozdělili a Riu nechali samotnou před chrámem....